Pavla Hodková: „Neříkám: ne, v pětačtyřiceti mít dítě nebudu“

Novinářka Pavla Hodková je o 45 let mladší partnerka Jana Saudka a matka jeho dvou dětí Matěje a Anny Marie. Život s kontroverzním, bohémským fotografem jí přináší spoustu překvapení, která nejsou vždy příjemná. Pavla to ale bere s nadhledem sobě vlastním, raduje se ze svých dětí a životní peripetie řeší s vědomím, že si tuhle cestu zvolila sama. A chce po ní jít ruku v ruce se svou rodinou. Co bude dál, dnes neřeší. Až to přijde, potom se tomu bude věnovat.

Máte dvě děti. Pětiletého kluka a tříletou holčičku. Jak dlouho jste je kojila, respektive kojíte?

Původní předsevzetí mě jako čerstvé matky bylo kojit rok. Později jsem to prodloužila na rok a čtvrt. Pak na rok a půl. Pak rok a tři čtvrtě. A když se to ani v tu dobu nepodařilo, věděla jsem, že to holt bude trvat ještě o něco delší dobu, protožejsem tři měsíce před narozením Aničky nechtěla nějaké odstavování řešit – vlastně ze strachu, aby si Matěj nemyslel, že je to právě kvůli malé sestřičce, a aby nežárlil.

A tak jsem si nakonec ještě rok vesele kojila obě děti, abych pak Matějovi vysvětlila, že je už hodně velký a že Anička už potřebuje víc mlíčka, takže by ho měl nechat jenom jí. A během jednoho večera to bylo k mému velkému překvapení bez pláče vyřešeno. Andula je ale strašně umanutá, dost silná osobnost, s ní to bude určitě těžší. Teď jsou jí tři roky a čtyři měsíce a nevypadá to, že by se chtěla mateřského mléka hned tak vzdát. Ono je to hlavně jakési mazlení mezi námi dvěma, nemějte obavy, že by nedokázala spořádat talíř špaget…

ČTĚTE TAKÉ: Blanka (17): Nezletilá maminka může být stejně dobrá jako 30letá

Nedávno médii proběhla kauza ženy, která se nechala na obálku časopisu vyfotografovat při kojení svého čtyřletého syna. Jaký je váš názor na dlouhodobé kojení dětí?

Myslím, že jsem docela tolerantní, proto i tuhle kauzu, která vlastně ale žádnou kauzou není, vidím jako klasický případ toho, kdy bychom my ostatní neměli nikoho soudit, protože je to ryze intimní záležitost a věc mezi mámou a dítětem. A neznám žádný důkaz toho, že by dlouhodobé kojení bylo pro dítě škodlivé. Naopak kdysi jsem četla, že kanadští vědci vydali jakousi studii, podle které dlouhodobé kojení zvyšuje inteligenci dítěte. Jasně, takovéhle studie můžou být k smíchu, ale co kdyby na nich něco bylo?! (smích)

Vaše dvě těhotenství – jaká byla?

Těhotenství si zásadně užívám. Mám vždycky spoustu energie. A je nádherný pocit cítit to miminko v sobě, komunikovat s ním. Možná i proto, že se mi líbí být těhotná, bych ráda ještě jedno dvě děti měla. Ale Jan tvrdí, že se nemám rouhat a že mám být šťastná za ty dvě zdravé, co už máme. Šťastná samozřejmě jsem, ale ještě větší rodina by se mi líbila. To jo.

A co porod? Byly pro vás tyto zážitky stresující, nebo krásné, takové, které si s sebou ponesete do konce života?

Jasně, že si porody jako zážitky ponesu až do konce života. Ale jako krásné zážitky. Naštěstí, a doufám, že to nezakřiknu, rodím rychle, napodruhé jsem měla strach, jestli můj porodník, pan doktor Jiří Hanáček, stačí do Podolí dorazit včas, ale všechno se zvládlo, jak se zvládnout mělo, a Anička byla během dvaceti minut na světě. On byl i u mého prvního porodu a je zvláštní, že zrovna nedávno jsem přemýšlela, že kdybych ještě někdy rodila, tak doufám, že nebude na dovolené nebo na lékařské konferenci, protože si nedovedu představit, že by u porodu byl jiný doktor.

Narozením dětí se většině žen obrátí život naruby, jaká změna byla pro vás nejmarkantnější?

Změnou samozřejmě je, že už tu nejste jenom sama pro sebe, eventuálně ještě pro partnera. Najednou máte za někoho zodpovědnost, ale zodpovědnost, kterou za vás plnohodnotně nemůže vzít nikdo jiný. Na jaře, když byla tiskovka nadace Rakovina věc veřejná, se kterou už pár let spolupracuji, jsem si až se svíravým pocitem uvědomila, že právě ta zodpovědnost za děti znamená být zodpovědná i k sobě, ke svému tělu, ke svému zdraví.

Také mám malého chlapečka a naprosto s vámi souhlasím. Nikdy jsem se o sebe tolik nebála jako teď, když mám dítě. Vy máte syna a dceru. Můžete srovnat jejich dosavadní vývoj?

Vývojově jsou oba v pořádku. (smích) Nikdy jsem ale nevěřila, že je tak markantní rozdíl mezi tím mít kluka, a mít holku. A jsem ráda, že byl Matěj první. Zdá se, že kluci vyžadují víc pozornosti, a to jim zůstane po celý život.

Sdílíte názor velké části maminek, že holčičky jsou hodnější a poslušnější?

Jsou jemnější. Je s nimi lepší domluva, i když Andula si tedy umí někdy postavit hlavu. Miluju její současnou životní filozofii „Nevím, nechci, neumím“. Nad tím se s Jeníčkem bavíme.

Pokračování >>>

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Určitě věnujte čas samy sobě a vašim zájmům. Dopoledne byste skrze Lunu měly být v kontaktu s matkami nebo kamarádkami a vydat se na…
Maminka na Facebooku



Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci