Pavlína Senič se věnuje opernímu zpěvu, mateřství i postiženým dětem

Pavlína Senič je operní pěvkyně, která již několik let působí ve Státní opeře Praha a v Divadle J. K.Tyla v Plzni. Je absolventkou Hudební akademie múzických umění v Praze. V roce 2007 přijala čestnou funkci patronky Nadačního fondu Kopretina se sídlem ve Vřesovicích u Kyjova, starajícím se o děti a mládež s vrozenými kombinovanými vadami. Jako členka dozorčí rady fondu každoročně zajišťuje svojí benefiční činností nemalé finanční prostředky. Letos se stala maminkou dcery Karolínky.

Jste operní pěvkyně a dnes i maminka 4měsíční dcery Karolínky. Věnujete se mateřství naplno, nebo jste se už vrátila ke zpěvu?

Svůj první poporodní koncert jsem měla necelé 3 měsíce od narození Karolky. Musím říci, že jsem měla trochu obavu, aby to dcerka s námi zvládla. Ale představte si, že v 18:30 hod. proběhlo poslední kojení a v 19:00 hod. začínal koncert. Manžel po celou dobu jezdil s kočárkem pod okny kroměřížského zámku a Karolka asi i díky pobytu na čerstvém vzduchu pak večer spala poprvé bez probuzení až do rána! Takže spokojenost byla nakonec evidentně na obou stranách.

Zpíváte Karolínce před spaním?

Karolce nezpívám. Dalo by se říct, že se u mě projevuje profesionální deformace. Kdo u nás zpívá a skládá originální písničky pro dceru, je tatínek.

Kteří hudební skladatelé, jsou vám nejbližší?

Pokud mám hovořit o českých skladatelích, tak jsou to A. Dvořák, B. Smetana, L. Janáček, B. Martinů. Ze zahraničních velikánů mě potom určitě zaujali G. Puccini, G. Verdi, ale také D. Šostakovič.

Váš manžel, Tomáš Úlehla, je spoluzakladatelem nadačního fondu Kopretina. Co bylo příčinou, motivací stát se její patronkou?

Charitě jsem se věnovala už na studiích, myslím si, že je to správná věc. Když jsem se seznámila s manželem, neváhala jsem ani vteřinu a přijala jeho nabídku stát se patronkou Nadačního fondu Kopretina. S oblibou cituji motto jiné Nadace: „Normální je pomáhat“. To se mi opravdu moc líbí. Autor to opravdu vymyslel velmi výstižně.

Z čeho se tyto mentálně postižené děti dokáží nejvíce radovat?

Jde o dětský domov, kde je 45 dětí s vrozenými kombinovanými vadami. Díky aktivní paní ředitelce A. Kolajové mají dětičky nádherné bydlení se zázemím (např. každé dítko má svůj vlastní pokoj). My ostatní plníme pouze roli tetiček a strýčků. Pořádáme pro ně koncerty, sháníme peníze na dovolené, výlety, naučné i zábavné programy atd. Ale největším dárkem je pro ně pohlazení, objetí a srdečná komunikace.

Vy jste se před dvěma lety vdala. Prý jste pro děti z Kopretiny pořádali s manželem ještě jednu svatbu. Jak to vnímaly?

Ano. Byl to skvělý nápad. Děti si myslely, že je to doopravdy, braly obřad s hostinou velmi vážně, no já na sobě samozřejmě měla svatební šaty, aby vše probíhalo tak, jak to je doopravdy. A nechyběl ani pan farář …

Pro tyto děti je důležité začlenit se do běžného života a naopak, aby zdraví lidé měli možnost poznat postižené děti blíž. Pořádáte nějaké společné akce?

Ano, to je to nejdůležitější, začlenit je alespoň částečně do běžného života. O to se ale starají specialisté v dětském domově a pomocné internátní škole. Jsem vždy mile překvapena nad tím, že když pro děti pořádáme pěvecké či hudební koncerty, vydrží sedět na židli nehybně téměř 2 hodiny, a jsou velmi pozorné.

Přivedete mezi tyto děti jednou také svoji dceru, aby poznala „jiný“ svět?

Samozřejmě!

Váš manžel je rocker. Vy sopranistka. Přesto, plánujete, nebo jste již měli nějaké společné vystoupení?

Plánujeme skvělý projekt s jeho kapelou Jackye. Více zatím prozrazovat nechci.

Kromě toho všeho se také staráte o chod restaurace v Praze, ve které byla dříve galerie hudby. Dnes nese název Campanulla, což v překladu znamená zvonek. Jak jste došla k tomuto názvu?

Tak se mělo jmenovat mé připravované CD. Název jsme vymysleli s manželem. Rozhodla jsem se dát přednost využití docela atraktivního názvu k pojmenování naší restaurace. Jednak proto, že se v podstatě nacházíme na Kampě, ale neopomenutelným důvodem byla především skutečnost, že zvukovou doménou této malostranské lokality jsou bijící zvony kostela sv. Panny Marie pod řetězem. V současných prostorách restaurantu byla původně provozována galerie hudby, což dává názvu podniku další rozměr sounáležitosti s historií. Campanulla je také název španělského tance a každý zřejmě zná modrofialovou rostlinu zvonkovitého tvaru, která nese latinské rodové jméno Campanula...

Jak všechny tyto aktivity v současné době zvládáte?

Karolka je ještě malinká, takže koncerty, prohlídky u dětského lékaře, důležitá jednání a společenské akce řešíme s pomocí rodiny nebo mých kamarádek. Ale to opravdu jen výjimečně. Zpěv cvičím až večer, když Karolka usne.

Přála byste si, aby dcera také zpívala?

Pouze jako její koníček, rozhodně však ne profesionálně, tedy „pro obživu“. V našem státě stále nejsou dostatečně dobré podmínky pro uměni a kulturu.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Merkur nepřeje vaší přesnosti při zpracování dat a cifer. Vyhýbejte se proto náročné práci na vytváření dokumentů. Planety jinak ale…
Maminka na Facebooku



Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci