[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Období, kdy dítěti rostou zoubky, bývá většinou mrzuté. Nastává to kolem šestého měsíce a z usměvavých bezproblémových miminek se mohou na chvíli stát rozladěné a nespavé potvůrky. Mnohé děti také v tomto období špatně jedí a neobvyklá není ani teplota či průjem.
Mikroorganismy, které se na vzniku zubního kazu podílejí, se vyskytují v ústech většiny dospělých. Rodič by se měl snažit, aby se do úst dítěte nedostaly vůbec, nebo co nejpozději. Proto by maminka neměla dítěti „omývat“ dudlík ve svých ústech nebo nasliňovat bradavku před kojením. Samozřejmostí je minimální konzumace sladkého a snaha vyvarovat se úplně sladkým nápojům. Z hlediska kazivosti zubů se také nedoporučuje, aby dítě usínalo u kojení nebo dostávalo do postýlky láhev s mlékem.
Jakmile se ukáže první zoubek, kromě radosti se objevuje i povinnost se o něj starat. Šestiměsíčnímu dítěti určitě nečistíme zoubky běžným kartáčkem. Můžeme ho buď jen otírat buničinou, nebo si pořídit speciální kojenecký kartáček, který si navlékne rodič na prst. Klasickým dětským kartáčkem by si dítě mělo začít čistit zoubky až v momentě, kdy se objeví první stolička, což bývá přibližně na konci prvního roku. Kompletním chrupem děti disponují do tří let věku.
Čtěte také: Kuk, je tu zub!
Už od jednoho roku je potřeba dítě vést k pravidelnému čištění. Je vhodné z toho udělat neměnný rituál, například, že zuby se chodí čistit vždy po večerníčku a poté následuje koupání. Je důležité nechat batole, aby si s kartáčkem v pusince pohrálo chvíli samo. Na konci by však měl rodič dítku trošku pomoci, aby se opravdu odstranily všechny nečistoty.
Kompletně samostatného plnohodnotného čištění je většinou schopno dítě okolo pátého nebo šestého věku. Je dobré prezentovat dítku čištění jako něco zábavného. Zkuste si například čistit zuby vždy s ním. Pomoci Vám mohou také veselé kartáčky, které seženete téměř všude. K dostání jsou i takové, které při zapnutí hrají dvouminutovou melodii, čímž vlastně dítěti měří čas, který by měl této hygieně věnovat.
Při koupi dětského kartáčku je vhodné dívat se nejen na design, ale i na vhodnost či nevhodnost pro dětské zoubky. Dětem se v žádném případě nehodí tvrdé kartáčky. Stejně tak je třeba myslet na to, že existuje univerzální velikost „dětského“ kartáčku. Naopak, jsou rozděleny do čtyř skupin podle věku dítěte. Batolátku tedy patří určitě jinak velký jak školákovi. Kartáčky obzvláště u dětí musíme často měnit, doporučuje se přibližně jedenkrát za dva měsíce.