Maminka.czNovorozenec

Pediatra vybírejte ještě před porodem. A navštivte ho

Zuzana Labudová 16.  11.  2012
Pediatra vybírejte ještě před porodem. A navštivte ho
Přinesli jste si svůj malý poklad z porodnice a je načase, abyste jej představili praktickému lékaři pro děti a dorost. Co vás čeká?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Po porodu miminka a následném pobytu v porodnici odcházejí novopečení rodiče s děťátkem domů a kromě neopakovatelného zážitku a největšího bohatství si nesou také zprávu o novorozenci. Ta je určena pro pediatra, k němuž byste se v ideálním případě měli vypravit a dohodnout se s ním na převzetí miminka do péče ještě před porodem. Vztah mezi rodiči novorozence a pediatrem by měl stát především na důvěře, takže byste se pokud možno měli poznat a promluvit si ještě předtím, než se vám potomek narodí. Porodnice obvykle doporučují kontaktovat pediatra do 48 hodin po propuštění. Zda půjdete vy s děťátkem za lékařem, anebo přijde on či dětská sestra za vámi domů, záleží na vzájemné dohodě, v současně době se u nás praktikují oba způsoby prvního kontaktu pediatra s dítětem. Je tedy na vás, zda upřednostníte pohodlí domova před cestou k lékaři, nebo si budete chtít chránit soukromí.

V případě, že půjdete do ordinace, rozhodně využijte hodiny pro předem objednané zdravé děti, abyste své miminko hned na začátku života nevystavili zbytečnému riziku onemocnění při pobytu v přeplněné čekárně s nemocnými dětmi.
Součástí této první prohlídky by měla být také instruktáž prvorodiček týkající se manipulace s miminkem, koupání, oblékání a kojení, na niž v porodnicích často nebývá čas. Využijte chvíle strávené v ordinaci a zeptejte se na všechno, co vám není jasné nebo z čeho máte obavy.

ČTĚTE TAKÉ: Reborn panenky: Neuvěřitelné podoby (fotogalerie)

Registrace není povinná

V České republice existuje propracovaný systém péče o děti, který je založen na registraci u praktického lékaře pro děti a dorost, jež je sice nepovinná, přesto je u pediatrů registrováno více než 98 % dětí do 15 let a více než 75 % teenagerů do 19 let. Model časného převzetí dítěte do péče je u nás rozvíjen už dlouhá desetiletí, a přestože nám připadá jako zcela samozřejmý, v ostatních evropských státech zdaleka samozřejmostí není. Ve většině vyspělých zemí vidí pediatr dítě poprvé až ve věku dvou týdnů, neonatologové a další odborníci přitom upozorňují, že hned v prvních dnech po narození lze předejít řadě závažných zdravotních problémů a komplikací, pokud jsou včas diagnostikovány.

Přesto metodický pokyn ministerstva zdravotnictví, který hovoří o převzetí do péče do 48 hodin, není pro rodiče nijak závazný. To je důležité zejména pro maminky, které chtějí porodnici opustit co nejdříve, tedy plánují tzv. ambulantní porod, jenž se v posledních letech v našich zeměpisných šířkách stal uznávanou variantou porodní péče. Právní stav je v současné době takový, že kdykoli oznámíte lékařům či sestrám v porodnici, že s potomkem odcházíte domů, měli by vaše rozhodnutí zcela respektovat. Jedinou výjimkou je stav, kdy vaše dítě vyžaduje neodkladnou péči z důvodu ohrožení života nebo zdraví. V praxi se ovšem stále ještě stává, že pokud chce maminka s miminkem opustit porodnici dříve, než jí to lékař „dovolí“ (navíc je většinou vyžadován souhlas dvojí: pediatra a gynekologa), bývá jí v tom pod různými záminkami bráněno.

V ideálním případě se rodiče dítěte na ambulantním porodu s porodnicí dohodnou předem, porodnice si většinou připraví reverz, kterým se chrání proti případným potížím po propuštění matky s dítětem, a jestliže je vše předem projednáno, nebývá s tím žádná potíž.

V případě ambulantního porodu ale řeší mnohé maminky ještě další problém: často se jim nedaří najít pediatra, jenž by byl ochoten vzít do péče miminko, které nebylo v porodnici minimálně 72 hodin.

Východiskem těchto lékařů je obava z mezidobí mezi opuštěním porodnice a návštěvou v ordinaci (nebo lékaře v domácnosti). Někteří pediatři se totiž domnívají, že pokud by došlo k nějakým zdravotním potížím, mohli by za ně nést odpovědnost, přestože by vlastně ještě o narození dítěte oficiálně ani nevěděli.

Pokud se nacházíte těsně před ambulantním porodem, vězte, že zodpovědnost za miminko mají v našem státě výhradně jeho rodiče. Jde právním jazykem o tzv. rodičovskou zodpovědnost, která zahrnuje práva i povinnosti v péči o dítě.
Lékařka či lékař mají povinnost zajistit zdravotní péči, pokud se na ně rodiče obrátí, tudíž mají zodpovědnost za provedení své péče, nikoli zodpovědnost za malého pacienta – tu u nás skutečně nesou jen a jen rodiče. Zákon nestanoví povinnost převzít dítě do péče v žádném konkrétním termínu, avšak už první den života děťátka mohou rodiče pediatra zvolit (například v případě domácího porodu).

Odmítnout vás praktický lékař pro děti a dorost smí jedině v případě, že jeho kapacita je již naplněna, anebo tehdy, když je vaše bydliště moc daleko (nesmí vás tedy odmítnout tzv. spádový lékař), případně pokud nemá smlouvu se zdravotní pojišťovnou, u níž je pojištěna matka, a tím automaticky i samo dítě. Odmítnutí vám je lékař povinen potvrdit písemně. Na péči lékaře mají podle Listiny základních práv a svobod nárok i děti mladší 72 hodin, proto neexistuje žádný důvod, proč by jedno-, dvou- či třídenní miminko mohl pediatr odmítnout. Pokud se k ambulantnímu či domácímu porodu rozhodnete, budete muset dítěti zajistit vše, co by při porodu v porodnici lékaři zařídili za vás. Jedná se především o screening vývojových vad, tedy odběr pár kapek krve z patičky, první kontrolu kyčlí a kalmetizaci. To vše budete muset ve spolupráci s pediatrem zařídit sami na nejbližších k tomu vhodných zdravotnických pracovištích.

Počítat musíte také s tím, že pokud s ratolestí z porodnice odejdete a později jí bude diagnostikována novorozenecká žloutenka, je možné, že vás už zpět na oddělení šestinedělí nepřijmou a budete muset na dětské či infekční.

Čeho si všímá pediatr

Protože vám samozřejmě ze všeho nejvíc záleží na zdraví vašeho dítěte, pokud budete vědět, čeho si všímá při prohlídkách pediatr, můžete totéž sledovat při běžné péči a na případná podezření upozornit.

Tím můžete získat drahocenný čas při napravování některých nedostatků či včasném zahájení léčby. Alfou a omegou správného vývoje jsou parametry růstu a přibírání na hmotnosti. Už při první prohlídce se tedy lékař ujistí, že délka a váha miminka odpovídá týdnu těhotenství, v němž se váš chlapeček či holčička narodili. V následujících týdnech pak bude vážení a měření nedílnou součástí každé preventivní kontroly, protože podle toho, jak děťátko roste, je možné brzy rozpoznat, zda je v jeho organismu vše v pořádku a zda má správné podmínky k dobrému vývoji.
Při vyšetření pak dětský lékař hodnotí stav výživy, svalové napětí, zralost novorozence a kvalitu jeho adaptace na prostředí mimo dělohu. V každém případě bude poslouchat srdeční činnost miminka a také dýchání.

Pokud hned po porodu neonatolog zjistil šelest na srdíčku, byl pravděpodobně způsoben opožděným zavíráním okénka mezi srdečními síněmi, kudy při pobytu v děloze protékala krev. Pět dní po porodu už by být slyšitelný neměl. Důležitý je také stav pokožky, zda již zmizelo poporodní zarudnutí a zda se ještě kůže olupuje, případně vám bude doporučeno vhodné ošetření. Jestliže doktor najde ve zprávě o novorozenci zmínku o tzv. porodním nádoru, který je způsoben průchodem hlavičky porodními cestami, zkontroluje, zda již zmizel, či se hojí. Totéž se týká drobných fialových skvrn na víčkách, nose a zátylku, které ale mizí podstatně pomaleji. Součástí prohlídky je také kontrola fontanel v místech, kde zhruba v 18 měsících věku dítěte lebka sroste. Fontanely pediatr poměří a zjištěné hodnoty zapíše do zdravotní karty a také do zdravotního průkazu, který jste obdrželi v porodnici. Bude tak, stejně jako vy, moci sledovat, zda a jak se uzavírají a zda nenastávají nějaké odchylky, které by mohly signalizovat problém.

Pozornost bude lékař věnovat také dalším porodním poraněním, například docela časté zlomenině klíční kosti. Vysvětlí vám, proč se neléčí a jak máte s novorozencem manipulovat, abyste hojení nebránili, tedy že je především třeba nepokládat miminko na bříško. Možná se vám při sledování vašeho pokladu zdá, že jeho dýchání je občas nepravidelné. Můžete na to lékaře také upozornit, s největší pravděpodobností se ale dozvíte, že je to zcela normální, stejně jako fakt, že tlukot srdce je výrazně rychlejší než u starších dětí nebo u dospělého. Intervaly mezi nádechy by ale neměly přesáhnout deset sekund.

Známkou skutečné dechové tísně je roztahování chřípí, vpadávání podklíčkové jamky a prostoru mezi žebry při nádechu. V tom případě a také tehdy, když děťátko dýchá rychleji než jeden nádech za vteřinu, lékaře určitě kontaktujte ihned. Znepokojovat vás také může pískavý nádech novorozence, který je způsoben přechodnou nezralostí hrtanových chrupavek. Až se vyvinou úplně, pískání zmizí. A vyděsit by vás mohlo i znatelné zduření prsíček u novorozenců obou pohlaví, které je způsobeno hormonálními změnami a jež samo během následujících týdnů či měsíců vymizí. Všechny tyto jevy ale můžete rovněž probrat s pediatrem. Kontrolovat je třeba také bříško miminka, které se většinou zdá rodičům velké a nafouklé.

Poměrně častá je rovněž pupeční kýla, kterou způsobují slabé svaly okolo pupku.
Pupeční kýla, na rozdíl od tříselné, nevyžaduje vaše znepokojení, protože se většinou zhojí sama. Tříselnou kýlu poznáte podle boule v třísle, která jde zatlačit. U ní ovšem hrozí uskřinutí, proto je potřeba v případě dlouhého a bolestivého pláče místo kontrolovat a počítat s eventualitou uskřinutí. Pokud to zdravotní stav dítěte umožňuje, lékaři obvykle přistupují k operaci co nejdříve, aby akutnímu stavu zabránili. Jde o nekomplikovaný a krátký výkon v celkové anestezii – operatér rozřízne kůži drobným řezem, pokud došlo k výhřezu střeva, zatlačí je na jeho místo a pak sešije svaly na tomto místě k sobě, aby k vyklenutí kýly už nemohlo dojít. Při preventivních kontrolách by měla být věnována pozornost také pohlavním orgánům novorozence.

U chlapečků se hned po narození objevuje kardinální otázka všech rodičů: přetahovat, nebo nechat být? Zkuste se zeptat svého pediatra, názory se velmi různí, od radikálního „nesahat!“ až po pravidelné, ale jemné a postupné uvolňování předkožky například při večerní koupeli, většinou ale spíše až ke konci prvního roku věku.

Po porodu by obě varlátka měla být sestouplá v šourku, tento sestup ale může pokračovat ještě půl roku po porodu, takže se neděste, pokud jedno nebo obě varlata v šourku nenahmatáte. Někdy je šourek zvětšený tzv. hydrokélou neboli vodní kýlou, jde o tekutinu v obalech varlat. Hydrokéla odezní sama během prvního či druhého roku, není potřeba ji léčit. Novorozená děvčátka mohou mít výtok, způsobený stejně jako zduření prsíček matčinými hormony, také tato záležitost vymizí sama. Toto všechno můžete sledovat sami doma, rozhodně by to ale měl pozorovat lékař při pravidelných preventivních kontrolách, které s miminkem absolvujete. Přejeme vám šťastnou ruku při výběru pediatra.

Témata: Zdraví, Těhotenství, Děti, Porod, Časopis Maminka, Novorozenec, Kojenec, Preventivní kontrola, Pediatr, Metodický pokyn, Kýla, Večerní koupel, Reverz, Zdravotní průkaz, Pór, Šelest, Novorozenecká žloutenka, Den života, Akutní stav, Porodní péče, Ambulantní porod, Pupeční kýla, Lebka, Krátký výkon, Zdraví na Heureka.cz