Zdá se vám, že pracujete lépe než kolegové a dostáváte za to méně peněz? Pak vězte, že pokud se neozvete, s největší pravděpodobností se na tom ani nic nezmění. Kdy je ten správný čas vyjednat s nadřízenými vnímání vašich dovedností a jak to udělat, poradí Iveta Sigmundová.

Řadě z vás se v této souvislosti jistě vybaví film „Marečku, podejte mi pero“ a jedna z jeho postav, snaživec Hujer. Hujer je sice dobrý student, ale svým jednáním, aktivitou a snahou být neustále „první“, případně poukazováním na své studijní úspěchy provokuje spolužáky i učitele. Možná to považujete za trapné, neustále vykřikovat, že jste udělali to a ono, a váš pocit se dá dobře pochopit. Přílišná osobní iniciativa, poukazování sama na sebe či potřeba zviditelnit se za každou cenu u kolegů či nadřízených většinou nesetkává s pozitivní odezvou. Ale pasivita a očekávání, že si snad někdy někdo všimne vašich možností a vašich úspěchů, taky není řešením. Co s tím?

Jste-li ve firmě nováčky a procházíteli zkušební dobou, počkejte s poukazováním na své schopnosti a inovační nápady aspoň měsíc či dva. Nikdo neocení nového pracovníka, který chce ihned vše měnit a dělat jinak, než bylo dosud zvykem. Stejně tak si nezískáte sympatie neustálým upozorňováním na to, že všechno se dá dělat moderněji, případně vychloubáním, že vy práci zvládnete mnohem rychleji. I když jste přesvědčeni o tom, že máte dobré nápady, které by práci usnadnily, doporučuji vyčkat s jejich prezentací na poslední měsíc adaptační doby, protože se může jednat jen o vaše zdání. Coby nováček nemáte informace o dalších návaznostech a firemních procesech, které realizaci vašeho nápadu komplikují nebo třeba zcela znemožňují. V závěru zkušební doby je však možné takové podněty přednést a mají-li reální základ, jistě se v novém působišti dobře zapíšete.

Co si ale počít v situaci, kdy ve firmě už nějaký čas pracujete, možná dokonce lépe než kolega, a dostáváte za to méně peněz? Upozornit na sebe? Hrát mrtvého brouka? Každá rada drahá, bude totiž dost záležet na firemní kultuře - ideální řešení neexistuje. Zkuste taktiku nenápadného, nicméně častějšího zviditelňování se. Nebojte se na poradách přednést své nápady, upozorněte mezi řádky, že úkol máte dávno splněný nebo se vám povedlo projekt odevzdat v požadované kvalitě a navíc dříve. Také můžete nadřízeného požádat o náročnější úkol. Chce to ale cit, abyste nedopadli jako Hujer, který upozorňoval na to, že „v testech nemá ani chybičku“.

Nejlepší příležitost upozornit na své dovednosti a přimět šéfa, aby je začal vnímat, máte v rámci pravidelných hodnocení pracovníků. Tady dostáváte prostor, abyste poukázali na své schopnosti a předpoklady, případně můžete zažádat o benefity či zvýšení mzdy. Pokud firma takové hodnotící diskuse nepořádá, zkuste se „prodat“ na osobní schůzce se šéfem. Pohlídejte si ovšem její načasování. Měli byste o ni požádat tehdy, kdy se vám něco povedlo, a tak máte v ruce jasná (a aktuální) fakta. Správně načasovaná osobní schůzka je ideální příležitost, jak se posunout profesně, odborně i finančně zase o kus dál.