[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Jste těhotné a zneklidňuje vás, že se vám již několik týdnů sbírají sliny při pomyšlení na nejedlé věci, jako je třeba písek, hlína, kamínky, papír, omítka ze zdi, mýdlo, prášek na praní, křída či guma? Pak máte co do činění s pikou, což je jedna z nejpodivnějších a zároveň celkem častých projevů změny chutí v těhotenství.
Pro zajímavost, „pica“ (čteno a v češtině užíváno „pika“) znamená latinsky „straka“. O tomto ptáku je známo, že sbírá vše a polyká i nestravitelné věci. Podobně je tomu také u syndromu pika, jenž se vztahuje k pojídání jinak nepoživatelných, nezvyklých, ale i odporných věcí či látek.
Takřka každá žena zaznamenala, že se jí v těhotenství změnily chutě. Jenže chuť na okurky ze sladkokyselého nálevu, burákové máslo či kořeněná jídla je něco jiného, než neukojitelná touha po omítce ze zdi nebo černém uhlí. Tyto běžně nejedlé látky, jejich požití ovlivňuje právě syndrom pika, totiž mohou vážně ohrozit zdraví matky i nenarozeného dítěte. Pika může v krajním případě vést až k otravě, infekci nebo nákaze parazity.
Syndrom pika bývá často varovným signálem toho, že v těle těhotné matky není něco v pořádku. Například, že v těle ženy chybí železo nebo že bojuje s infekcí. V krajním případě se může jednat o projev duševní choroby. Podle odborníků je touha po pojídání nejedlých věcí u těhotných žen spojena častěji s jejich vůní či strukturou nežli přímo s jejich chutí.
Jedna ze současných hypotéz tvrdí, že možnou příčinou syndromu pika je přirozená snaha lidského těla doplnit chybějící látky. Podle této hypotézy by se tak měla těhulka zamyslet nad tím, co je v „pochutině“, na které „ujíždí“, obsaženo (například železo nebo vápník), a pokusit se tyto látky doplnit alternativními jedlými potravinami. Lékaři však tvrdí, že pro tuto hypotézu neexistují žádné stoprocentní důkazy.
Lékaři tedy poukazují na to, že není jasně potvrzeno, že by těhotenské chutě pomáhaly uspokojit přímo nějaký deficit ve výživě. Například z takové hlíny nebo z uhlí totiž není lidské tělo schopno absorbovat žádné živiny.
Druhá hypotéza spekuluje také o tom, že k syndromu piky může vést prožité trauma nebo duševní onemocnění. Zřejmé důkazy pro tyto závěry však nejsou.
Pokud těhulka s ohledem na svůj neobvyklý jídelníček zjistí, že asi trpí pika syndromem, tento problém by neměla řešit sama a rozhodně by si o tom měla promluvit se svým ošetřujícím lékařem. Ten by měl nastávající matku poučit o důležitosti zdravé výživy v těhotenství a pokusit se ve spolupráci s ženou odstranit nebo zmírnit tento zlozvyk. Při neovladatelné touze po jinak nepoživatelných látkách může pomoci také homeopatie.