[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Pneumokoky patří k nejčastějším původcům bakteriálních nákaz dýchacích cest, zánětů středouší a zápalů plic. Bakterie Streptococcus pneumoniae způsobuje ale i závažná invazivní onemocnění, včetně meningitidy neboli zánětu mozkových blan. Tento původce infekcí přitom není nijak vzácná bakterie.
Pneumokok se nachází běžně v nosohltanu 20 až 40 % zdravých dětí a 5 až 10 % zdravých dospělých. V kolektivech se ale vyskytuje až u 60 % batolat, včetně kmenů rezistentních k penicilinu.
„Od šestého měsíce věku dítěte dochází ke kolonizaci nosohltanu jednotlivými sérotypy pneumokoků. Kolonizace ani nosičství není onemocněním. Tělo si vůči danému sérotypu během přechodné doby vytvoří imunitu a sérotyp eliminuje. Nedá se ale říct, že si imunitní systém vždy snadno poradí, infekci totiž vyvolá nejčastěji nově získaný sérotyp,“ vysvětluje prim. MUDr. Lenka Petroušová, Ph.D., primářka Kliniky infekčního lékařství FN Ostrava a LF OU, a dodává: „Možnost nakažení je jak od nemocných jedinců, tak od zdravých nosičů.“
Bakterie způsobující pneumokoková onemocnění se šíří kapénkovou infekcí, například při kašli, kýchání a rýmě, ať už doma při kontaktu se sourozencem či v dětských kolektivech, jeslích nebo školkách. Nejčastěji se nakazí kojenci, batolata a děti do pěti let, pneumokok se ale nevyhýbá ani školním dětem a mladistvým.
Pneumokok patří mezi bakterie, které vyvolávají široké spektrum onemocnění (záněty dutin a průdušek) nejen u dětí, ale i u dospělých. Nejnebezpečnější jsou tzv. invazivní pneumokoková onemocnění, kdy bakterie proniknou z nosohltanu do jiných částí těla a způsobí závažné formy zápalu plic, pneumokokovou meningitidu a otravu krve, což mohou být život ohrožující stavy.
Pneumokok je ale mnohdy příčinou bolestivého zánětu středního ucha. Existuje více než devadesát různých sérotypů pneumokoka, ale pouze jedenáct z nich je u dětí zodpovědných za převážnou většinu invazivních onemocnění. Pozitivní je, že ve srovnání s předchozími lety počet těchto onemocnění u nejmenších dětí výrazně klesá, a to zejména díky dostupnému očkování.
Právě pneumokokové infekce jsou jednou z častých příčin vzniku zápalu plic a malé děti jsou nejohroženější skupinou. Ten obvykle začíná infektem horních cest dýchacích, odkud se šíří do průdušek a plicních sklípků. Mezi příznaky patří horečka, dušnost, intenzivní kašel, bolest na prsou při hlubokém nádechu a zrychlený dech. Inkubační doba mezi vniknutím bakterie do těla a prvními příznaky pneumokokového onemocnění jsou dva až tři dny.
Pravděpodobnost onemocnění zvyšují chronické choroby a rizikové faktory, jako jsou snížená imunita, diabetes, onemocnění ledvin nebo srdce.
Zánět středního ucha patří mezi mírnější formy infekce pneumokokem, přesto jde o nepříjemné a bolestivé onemocnění, které bývá doprovázeno horečkami a dalšími respiračními obtížemi. Navíc může vést až k prasknutí ušního bubínku, jehož důsledkem může být dokonce nedoslýchavost.
Léčba často vyžaduje propíchnutí ušního bubínku s cílem uvolnit nahromaděnou tekutinu a mnohdy se neobejde bez užívání antibiotik. Zánět středního ucha může být způsoben virovou nebo bakteriální infekcí, přičemž pneumokok je zodpovědný za přibližně polovinu všech bakteriálních zánětů středouší.
Odhaduje se, že většina dětí onemocní akutním zánětem středního ucha ještě před dosažením třetího roku života. Že se jedná o velmi časté onemocnění, potvrzuje i výsledek výzkumu provedeného v pěti zemích Evropské unie, který ukázal, že na každých 1000 dětí připadá ročně asi 268 návštěv u lékaře právě pro zánět středního ucha.
Účinnou prevenci představuje očkování (vakcinace proti pneumokokům totiž vedle ochrany před invazivními onemocněními pomáhá předcházet i opakovaným zánětům středního ucha) a dodržování základních hygienických opatření, které bychom měli dětem odmalička vštěpovat.
Samozřejmé by mělo být časté mytí rukou mýdlem a teplou vodou, zvláště před jídlem a po příchodu domů z venku nebo ze školky, a používání kapesníku během kýchání či kašlání. Vysvětlete dětem, že si nemají s nikým vyměňovat a půjčovat hrnečky, příbor, skleničky, ručník nebo kartáček na zuby, nemají olizovat předměty, hračky, okusovat tužky.
„V Česku došlo v důsledku vakcinace k poklesu invazivních pneumokokových onemocnění u dětí. Údaje z roku 2018 uvádějí dětskou proočkovanost 66,9 %. U dospělých tento trend není zatím bohužel pozorován. Nejzranitelnější skupinou z nich jsou senioři,“ komentuje MUDr. Lenka Petroušová, Ph.D.
Spolehlivou ochranu proti pneumokokové infekci představuje očkování (vakcínou Prevenar13 nebo Synflorix), které je plně nebo částečně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Očkují se děti již v kojeneckém věku (v několika dávkách). „Děti jsou očkovány podle schématu 2+1, což znamená, že první dávka vakcíny se aplikuje od 9. týdne věku dítěte. Druhá dávka se aplikuje dva měsíce po 1. dávce, třetí dávka pak ve věku 11 až 15 měsíců.
"Očkování je pro děti částečně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, podmínkou je aplikace všech dávek očkovací látky do 7. měsíce věku dítěte a přeočkování do 15 měsíců věku dítěte. Od roku 2018 je plně hrazeno očkování proti pneumokokům také u pojištěnců nad 65 let," shrnuje praktická dětská lékařka MUDr. Alena Šebková.
Toto očkování není mezi povinnými podle vyhlášky o očkování proti infekčním nemocem, ale je doporučované. Pojišťovna hradí jak vakcínu (v provedení nejméně ekonomicky náročném), tak její aplikaci. To, která vakcína je ekonomicky nejméně náročnou variantou, určuje Státní ústav pro kontrolu léčiv. V tomto případě je plně hrazená vakcína Synflorix. Pokud si vyberete vakcínu jinou, musí si uhradit rozdíl v ceně.
Pneumokokové vakcíny jsou dětmi dobře snášeny a mohou se podávat současně s dalšími vakcínami, například s hexavakcínou či s vakcínou proti rotavirům.