reklama

Podle čeho vybrat umělou mléčnou výživu?

Pomalu, ale jistě odstavujete miminko od svého prsu? Řešíte, zda už je ten správný čas na kravské mléko, nebo byste raději ještě podávali umělou mléčnou výživu? Zvažte všechna pro a proti.

V prvních šesti měsících by mělo být děťátko plně kojeno, případně je mateřské mléko nahrazeno počátečním. Postupně se do stravy kojence zařazují příkrmy a mléčná strava, jako jsou například kaše a jogurty. V batolecím věku už obvykle děti pijí pokračovací nebo batolecí mléko, jež je vhodné od ukončeného 4. do 36. měsíce věku. Dříve se tradovalo, že jednoleté batole je již „dospělák“ a může tedy jíst vše jako starší sourozenec, nebo dokonce rodič.

Dnes však víme, že tomu tak není, zvláště pak u mléka, kterého by mělo dítě až do dvou let vypít alespoň 500 ml denně. Kravské mléko se od mateřského liší složením sacharidů, bílkovin a tuků v poměru 28 : 20 : 52. Má větší podíl bílkovin, které zatěžují ledviny, a naopak o něco méně laktózy, mědi, vitaminu E, kyseliny listové a vitaminu C než mateřské mléko. Shrneme-li to, není obohacováno o vitaminy a železo, jehož nedostatek by mohl vést k anemii. Dále pak obsahuje kasein, který je obdobně jako lepek pro děti do tří let těžce stravitelný. Z těchto důvodů se doporučuje z mateřského mléka přejít na umělou mléčnou stravu a kravské mléko zařadit ideálně až po ukončeném třetím roku dítěte. Vybírejte raději polotučné a v biokvalitě.

Alergie na bílkovinu kravského mléka

Mezi nejčastější kojenecké a batolecí alergie patří reakce na bílkovinu kravského mléka. Projevuje se již v období při plném kojení, ale také při nadměrné citlivosti na umělou mléčnou výživu. A to především trávicími problémy, jako jsou bolesti bříška, nadýmání, zvracení, průjem, a v některých případech hlenem či nitkami krve ve stolici. Alergii doprovází zarudlá pokožka, svědivé ekzémy a vyrážky.

A v neposlední řadě i respirační potíže v podobě kašle, dušnosti a zvýšené tvorby hlenu. U plně kojících maminek se doporučuje držet nemléčnou dietu, která se odborně popisuje jako eliminačně expoziční test. Znamená to, že žena po dobu dvou až tří týdnů vyloučí ze svého jídelníčku veškeré mléko a mléčné výrobky a postupně je v menší míře zavádí zpět. Přitom se sleduje reakce dítěte. Obvykle se doporučuje maminkám suplementovat vápník, ideálně v kombinaci s vitaminem D, a probiotické kultury pro posílení imunity a střevní mikroflóry. Alergie na bílkovinu kravského mléka ustupuje v 50 % již u dětí ve věku osmnácti měsíců a až v 90 % ve třiceti šesti měsících.

Mezitím je ale třeba zvolit tu správnou umělou stravu, takovou, jež má štěpenou bílkovinu. Nechte si od svého pediatra doporučit vhodný typ, patří mezi ně například Nutrilon Allergy Care nebo Nestlé Alfaré, případně plně štěpený preparát mléko Neocate.

Nedoporučují se umělá mléka s neupravenou bílkovinou, kozí ani ovčí mléko. Protože jsou bílkoviny kravského mléka odolné vůči vysokým teplotám, i převařené mléko může vyvolat alergickou reakci. Současně je nezbytně nutné pečlivě dodržovat nemléčnou dietu, vápník se může v jídelníčku promítnout například v podobě brokolice nebo květáku, podle potřeby se suplementuje. Obdobně jako u kojících žen se podporuje i u dětí střevní mikroflóra a obranyschopnost organismu prebiotickými kulturami.

Sójové mléko jako alternativa

Počáteční a kojenecká výživa ze sóji se podává v těchto případech:

  • u nedonošených dětí s porodní hmotností menší než 1,8 kg
  • při alergii na bílkovinu kravského mléka
  • při vegetariánském a veganském způsobu výživy
  • při nesnášenlivosti laktózy – mléčného cukru
  • pro děti s přechodným nedostatkem laktázy

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Dokážete se bavit s kolegy i klienty a odpoledne konečně šťastně dokončíte určité pracovní jednání, které je už pro vás jasnější.…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama