reklama

Pomocí IVF se narodily již 4 miliony dětí

Klasická metoda mimotělního oplození původně vyvinutá pro léčbu neprůchodnosti vejcovodů. Dnes se její pole působnosti rozšířilo prakticky do všech poruch plodnosti.

<<< První díl článku

Svými vlastnostmi a složením se musí co nejvíce přibližovat podmínkám, v jakých vajíčka přirozeně dozrávají uvnitř vaječníků. Velmi důležitými složkami kultivačního média jsou proto luteinizační hormon, folikulostimulační hormon a růstové hormony, které ve vajíčku iniciují (spouštějí) biochemické procesy dozrávání. Po odebrání jsou nezralá vajíčka 24 až 48 hodin kultivována v médiu a následně oplodněna.

Vzniklá embrya je možné transferovat zpět od dělohy, nebo je v případě nutnosti možné je nechat zamrazit a použít je později,“ popisuje vedoucí laboratoře Centra asistované reprodukce ISCARE Ing. Olga Teplá.

Podle odborníků je zmražení spermií a oplodněných vajíček lepší variantou než zmražení samotných neoplodněných vajíček. „Zmražené spermie i embrya nevykazují žádné známky poškození. To se ale nedá stoprocentně říci o zmražených vajíčkách, kde jejich kvalita prudce klesá, čímž se snižuje pravděpodobnost úspěchu. Možnou nadějí je poměrně nová technologie nazývaná vitrifikace, během níž dochází k extrémně prudkému zmražení,“ dodává Olga Teplá.

Sledování vývoje embrya

Posun v oblasti asistované reprodukce zaznamenává i monitorování raných fází vývoje embryí. Při klasické metodě, kdy je stav embrya hodnocen pod mikroskopem, je nutné při každém hodnocení vyndat zkumavku s oplodněným vajíčkem z inkubátoru ven. Tím dojde k zásahu, který naruší spontánnost dělení buněk. „Každá manipulace s embryi je zásahem do přirozeného procesu dělení. A to i přes skutečnost, že doba, po kterou je nutné vzorky vyndat z inkubátoru, je omezena na minimum,“ říká Jaroslav Hulvert.

Nová metoda kontinuálního monitoringu vývoje embryí, při níž je přímo do inkubátoru umístěna monitorovací kamera, umožní sledování vajíčka bez nutnosti jakékoli manipulace s ním. „Vývoj embrya tak není narušován okolními vlivy a podmínky, ve kterých k dělení dochází, se zase o něco více přiblíží stavu, ve kterém k dělení buněk dochází při spontánním početí uvnitř těla ženy,“ vysvětluje lékař. Vedle toho má tento monitoring další výhody. Umožní embryologům počítačem řízené průběžné sledování procesu dělení, které se následně vyhodnocuje z digitálních záznamů.

„Z hlediska vývoje totiž není podstatné pouze to, že se vajíčko dělí ve správném počtu buněk, ale i to, kdy k tomuto dělení dojde. Praxe ukázala, že zrychlené či nesouměrné dělení není dobrou známkou životaschopnosti embrya. Důležitá je i jeho plynulost. A právě toto dokáže kontinuální monitoring zajistit,“ dodává primář.

První děti ze zkumavky

Prvním dítětem ze zkumavky byla Louise Brownová, která přišla na svět císařským řezem dne 25. června 1978 ve Velké Británii. Přestože již před tím několikrát proběhly pokusy o umělé oplodnění vajíčka mimo tělo ženy, Louise byla prvním dítětem na světě, jež se pomocí této metody narodilo.

Čtěte také: IVF: Mimotělní odplodnění v kostce

Embryolog Robert Edwards, který se spolu s gynekologem Patrickem Steptoem na početí podílel, tehdy smísil laparoskopicky odebrané vajíčko Louisiny matky se spermiemi jejího manžela v živném roztoku. Vzniklé embryo bylo následně transferováno do těla ženy. Stejnou metodou byla o několik let později počata i Louisina mladší sestra. Sama Louise je již matkou, svého potomka počala přirozenou cestou. U nás se první dítě ze zkumavky (chlapeček) narodilo 4. listopadu 1982 v Brně. Umělé oplodnění se podařilo týmu pod vedením prof. MUDr. Ladislava Pilky, DrSc. V současné době žijí na celém světě podle odhadů asi 4 miliony dětí, které byly počaty pomocí metody asistované reprodukce.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

I v sobotu dokážete pracovat s cizinci a nepřesnými čísly, ukážete se jako dobré znalkyně. Nepřesvědčíte ale netrpělivě volenými slovy…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama