reklama

Poradíme, kdy je čas, začít dítě krmit kašemi

Také už vašemu strávníkovi nestačí jenom mateřské mléko nebo umělá mléčná výživa? Je-li mu víc než šest měsíců, možná nastal ten pravý čas na kaši. O batolecím věku už ani nemluvě.

Většina dnešních rodičů dostávala už pár týdnů po narození z láhve řídkou krupicovou kaši, pokud možno řádně oslazenou řepným cukrem. To byla většinou příliš silná „káva“ i pro starší děti. Pamatujete, jak ve filmu S tebou mě baví svět desetiměsíční Matýsek proplakal půl noci poté, co mu Július Satinský v roli emancipovaného otce připravil „betonovou kaši“? Krupička se dnes už pro nejmenší děti většinou nepoužívá právě kvůli bolestem bříška, které po ní – a také po kombinaci s neupraveným kravským mlékem a bílým cukrem – mnoho dětí trápily. Čím tedy začít?

=====Kaše = nepřerušovaný spánek? =====

Předně si velmi dobře rozmyslete, kdy vlastně s kaší začnete. Pokud se totiž k večernímu nášupu upínáte jako k poslednímu řešení nespavosti vašeho miminka, můžete si připravit jen další zklamání a nový příděl bezesných nocí.

Většina dětí ve věku od čtyř do šesti měsíců se začíná v noci budit častěji nikoli hladem, ale prostě proto, že už nespí tak tvrdě jako v prvních týdnech svého života a touží po kontaktu. Tyhle dětské tužby ale kaše nevyřeší. Zde bude muset nastoupit spíše nekonečná rodičovská trpělivost a postupné, avšak nekompromisní zavádění pravidla, že v noci se zkrátka nejí, ale spí.

Čtěte si složení

Jestliže jste si jisti, že u vás skutečně nastal čas pro pravidelné večeře nejmenšího člena rodiny, pak směle do toho. Na trhu je dnes nepřeberné množství instantních kaší pro kojence a batolata, jejichž použití je skutečně jednoduché – prostě suchou směs smícháte s převařenou vodou a je hotovo. Kterou ale vybrat? Na čísla na obalu znázorňující ukončený měsíc věku, po němž je možné daný výrobek použít, příliš nedejte.

Některé výrobky totiž i přesto, že jsou určeny pro ty nejmenší, obsahují složky, které se do jídelníčku kojence nehodí. Jde zejména o řepný cukr nebo třeba čokoládu. Vždy je proto nutné pečlivě přečíst složení konkrétního produktu. Pro nejmenší děti, u nichž se s příkrmy a večerními kašemi obecně teprve začíná, použijte kaši s co nejjednodušším složením, bez přídavku sacharózy a bez jakýchkoli umělých přídatných látek, zejména barviv, stabilizátorů a konzervantů. Přínosem naopak může být to, že kaši obohatíte o cenné vitaminy a některé další důležité látky, jako například železo.

Zadělávat mlékem nebo bez?

Kojenecké kaše se dělí na mléčné a nemléčné. Jestliže máte v rodině alergickou anamnézu, případně má vaše miminko nějaké zdravotní problémy, zvolte raději variantu bez mléka a směs smíchejte s vlastním odstříkaným mlékem nebo s umělou výživou pro kojence v hypoalergenní variantě (s označením HA).

Pro alergické děti jsou k dostání i mléčné kaše, v nichž je obsaženo hypoalergenní sušené mléko, jejich výběr je ale lepší konzultovat s pediatrem a první dávku odzkoušet raději v menším množství. Ideální je, pokud začnete s kaší vyrobenou pouze z jedné obiloviny a nejlépe bez lepku – tedy s kaší rýžovou, jáhlovou, kukuřičnou nebo pohankovou. Pokud je vaše děťátko snese bez potíží, můžete později začít zkoušet i kaše s lepkem nebo jejich různé kombinace.

Batolata mohou víc

Větší děti od jednoho roku věku už mohou jíst kaše s různými přísadami, ať už jim pokrm vylepšíte sami, třeba ovocem, strouhanými mandlemi nebo medem, anebo sáhnete v obchodě pro batolecí kaši s neobvyklou příchutí nebo neobvyklým složením.

Pozor si dejte u dětí s alergickou anamnézou a u atopiků – těm je lepší podávat kaše bez složek, které by jejich citlivý organismus mohly podráždit. Zejména se jedná o citrusové plody a další cizokrajné ovoce, oříšky (s nimi opatrně i u zdravých dětí – do kaše raději namleté najemno, abyste se vyhnuli riziku nepříjemného vdechnutí), kakao či čokoládu.

Domácí je mňam

Instantní kaše jsou oblíbené pro rychlou přípravu a hygienické balení. Pokud ale zrovna necestujete a máte dost času, můžete svému potomkovi připravit i čerstvou kaši vlastní výroby. Rýži nebo spařené jáhly propláchněte vodou, nasypte do trojnásobného množství kojeneckého mléka a na mírném plameni pozvolna vařte, dokud se obilovina nerozvaří, podle potřeby případně dolijte mléko. Do hotové kaše je možné rozmačkat banán nebo jiné ovoce.

Od kdy začít do stravy přidávat lepek?

Kaše pro kojence a batolata můžeme rozdělit také podle toho, zda jsou vyrobeny z obilovin, jež obsahují lepek, či jsou bezlepkové.

Do první skupiny patří výrobky z pšenice, ječmene a ovsa, do druhé kaše rýžové, kukuřičné, pohankové či amarantové. Ještě docela nedávno pediatři obvykle radili maminkám kojenců začínat s lepkem až v posledních třech měsících prvního roku věku, a to kvůli riziku vzniku nesnášenlivosti lepku.

Určitě si přečtěte: Přítel a nepřítel lepek. Kdy ho zavést do dětské stravy?

V posledních letech se tento trend změnil a se zaváděním lepku se začíná mnohem dříve. Důvodem je fakt, že předejít intoleranci lepku je možné jeho zaváděním v době, kdy je dítě ještě alespoň částečně kojeno. A to u nás bývá právě nejčastěji okolo půlroku věku, pak se většina dětí odstavuje a po prvních narozeninách už kojí jen menšina českých matek. Pokud tedy plánujete po zavedení prvních příkrmů děťátko postupně odstavit, začněte přikrmovat potravinami s lepkem klidně už po půlroce věku. Pokud hodláte kojit delší dobu, můžete první podání lepku o něco odsunout.

Ideální na učení se samostatného stolování

Kaše se také velmi dobře hodí k učení samostatného stolování. Záleží však na konzistenci. Ideální hustota je, když lze kaši jednoduše nabrat a po vložení do úst se rozplývá. Příliš hustá kaše působí bolesti bříška, příliš řídká naopak častěji skončí na bryndáčku.

(Článek vyšel v časopisu Maminka 6/2014)

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Pokud jste se už skrze Venuši zbavili zklamání po svém pracovním a emocionálním neúspěchu, večer se můžete věnovat spoustě zábavných a…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama