[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
PETRA J.: Máme sedmiletého syna a pětiletou dceru, s manželem se nedokážeme shodnout na tělesných trestech. Obě děti, když zlobí a neposlouchají, manžel plácne přes zadek, už odmalička. Plácnutí není velké, nejsem si ale jistá, zda je to správné. Mně přijde vhodnější dětem vysvětlit, proč mají poslechnout, než je plácnout přes zadek. Mohou dětem tělesné tresty nějak uškodit?
Mgr. Lucie Mucalová: Téma tělesných trestů vyvolává u rodičů i odborníků velké diskuze, které jsou mnohdy plné rozporů. Jako zásadní ve vaší otázce vnímám rozdílnost názoru mezi vámi a vaším mužem. Děti velmi dobře tyto rozdílnosti vnímají a pak se může stávat, že jeden z rodičů je ten ochránce a druhý ten zlý. Můžete se vlastně stávat prostředníkem a místem, kde je ochrana.
Děti se učí nápodobou, to znamená, že stejný způsob chování mohou využívat v dětském kolektivu. Tělesné tresty v nich mohou vyvolávat strach, vše tedy udělají pod hlavičkou strachu a není to jejich přirozené chování, které se tímto potlačuje. Děti se mohou začít také bránit tím, ze vrací stejné chování svým rodičům, bouchnou maminku, kopnou dospělého atd., roztáčí se u nich pud sebezáchovy. Pokud jsou tělesné tresty na denním pořádku, děti se vůči nim stávají imunní, mnohdy na ně přestanou platit. Je tedy na zvážení rodičů, zda chtějí být dětem vzorem v konfliktech, kde se objevuje nadvláda silnějšího. Volila bych cestu zjistit, proč děti neposlouchají, nerespektují, jistě by se našly vhodné a nenásilné způsoby, jak neuposlechnutí řešit. Děti jsou jako mucholapky, lepí se na ně všechny vzorce chování, které jim ukazují rodiče nebo ti, kteří s nimi tráví hodně casu. Dětem vlastně dáváme do života velkou výbavu. Je na nás, co jim chceme nadělit, jaké postoje, vzorce a chování.
Jak to máte vy, plácnete své dítko občas přes zadek?