Porodní domy: Znáte jejich pro a proti?

Debata o tom, kde přivést dítě na svět, probíhá mezi maminkami delší dobu. Když odhlédneme od extrémního řešení porodu doma, ve hře jsou další varianty. Klasická porodnice a porodní domy. Víte přesně, co od nich očekávat a jaké by měly nabízet služby, aby byla rodička i miminko v bezpečí?

Pro porodníka, jehož hlavním cílem je ochrana zdraví rodiček a novorozenců, je definice bezpečného místa pro porod jednoznačná: musí tam být zázemí takové, aby bylo možné maximálně do 15 minut ukončit porod císařským řezem. To je podle odborníků bezpečná doba při známkách dušení novorozence.

Další podmínkou je možnost okamžitě zahájit resuscitaci a intenzivní léčbu matky při náhlém neztišitelném porodním krvácení. V rámci zázemí je potřebná klinická laboratoř, transfuzní stanice, dostupný anesteziolog, dětský lékař – neonatolog – schopný provést resuscitaci novorozence. Přibližně ve 20 % porodů žen s nízkým rizikem („nekomplikované rodičky“) se totiž vyskytne situace vysoce nebezpečná kvůli možným závažným komplikacím (tomu odpovídá i procento převozů do nemocnice v zemích, kde pojišťovna nehradí porody v porodnici, kupříkladu v Nizozemsku).

V těchto případech jsou žena a zejména novorozenec, kteří mají během porodu k dispozici toto zázemí, ve výrazné výhodě. Na druhou stranu je nutné říci, že až třetinu komplikací může způsobit přílišná aktivita zdravotního personálu, netrpělivost, zasahování do děje nebo „rutinní“ procedury.

Proto je jistě namístě úvaha, jak tomuto zabránit, jakým způsobem najít tu zlatou střední cestu. „Myslím si, že ‚porodní místnosti‘ by mohly být součástí běžných porodnic. Po úpravě legislativy by zde vedly porod erudované porodní asistentky, které by i před soudem plně zodpovídaly za průběh porodu a jeho výsledek. Momentálně za něj vždy zodpovídá lékař, proto není divu, že porodníci chtějí mít porod ‚pod kontrolou‘.

V případě soudní dohry je jejich podpis v dokumentaci důležitým důkazem,“ uvádí doc. MUDr. Jozef Záhumenský, Ph. D., vedoucí gynekologického oddělení při FNKV.

Co na to ministerstvo?

„Předpokládáme, že ‚porodní domy‘ by byly vyhledávány těmi ženami, které pro sebe nepovažují z jakéhokoli důvodu za přijatelný porod v běžné porodnici,“ říká za Ministerstvo zdravotnictví ČR náměstek pro zdravotní péči MUDr. Ferdinand Polák a dodává: „Podmínky pro možnost vzniku zařízení poskytovatelů zdravotních služeb jsou ministerstvem dány právními předpisy, pokud je poskytovatelé splní, mohou se obrátit se žádostí o registraci na správní orgány (krajské úřady, Magistrát hl. m. Prahy). Neexistuje ovšem povinnost zdravotních pojišťoven nasmlouvat s poskytovatelem zdravotních služeb jejich hrazení z veřejného zdravotního pojištění. Z hlediska rizik pro matku i novorozence je bezpečnější samozřejmě péče v plně vybaveném zdravotnickém zařízení, jež je připraveno na celou škálu komplikací, které se během porodu mohou vyskytnout u rodičky (i s těhotenstvím probíhajícím zcela bez komplikací) a novorozence.“

Jak by vypadala péče v praxi a co všechno by znamenala

Porodní asistentka by vedla porod v samostatné místnosti, která by byla součástí porodnice, až do jeho „zdárného“ konce, v případě komplikací by volala lékaře, jenž by v té chvíli převzal za průběh porodu odpovědnost. Porodní asistentky by však musely znát všechna možná rizika a zejména by si měly být vědomy, že mají i trestněprávní odpovědnost v případě pochybení, stejně jako ji mají lékaři.

Porod by probíhal podle standardů stanovených odbornými společnostmi, podle možnosti maximálně přirozeně a bez zbytečných zásahů. „Za těchto okolností si umím představit i ambulantní porod, žena by mohla dvě hodiny po porodu opustit porodnici s tím, že zodpovědnost za novorozence by převzal obvodní pediatr. V rámci porodnic by mohly vzniknout neonatální ambulance, kde by bylo dítě sledováno ještě potřebnou dobu. Za jistých okolností bych si uměl představit i návštěvu neonatologa doma za poplatek,“ vysvětluje MUDr. Ferdinand Polák.

Pro koho jsou porodní domy určeny? Určitě ne pro extrémní skupiny

„Jsou to ženy, které tímto způsobem bojují se současným společenským systémem, jehož součástí je i zdravotnictví. Lékaře považují za korupčníky, kteří předepisují zbytečné léky a očkování kvůli penězům od farmaceutických firem. Proto je dialog s nimi naprosto zbytečný. Hlavně je potřeba zabezpečit maximální bezpečí pro jejich novorozence,“ komentuje vedoucí gynekologického oddělení FNKV doc. MUDr. Záhumenský.

„Samozřejmostí je i potřeba zabezpečit právní zázemí také pro lékaře záchranných služeb, kteří jsou často ke komplikacím domácích porodů voláni a následně právně šikanováni v rámci houževnatého boje proti naší konzumní kapitalistické společnosti. Je tragikomickou skutečností, že právníci zastupující ženu, které lékař převezl do nemocnice podchlazeného novorozence, a tím narušil její právo na podchlazené dítě, budou stejně houževnatě zastupovat tuto ženu, pokud toto dítě doma na podchlazení umře a lékař svou nedbalostí způsobí jeho úmrtí, protože ho neodvezl proti vůli rodičky do nemocnice. Tyto ženy v porodních domech rodit nebudou, tak jako se o tom přesvědčily porodnice, které porodní místnost zařídily. Cílem těchto žen je upoutat pozornost a vyvolat rozruch v médiích, naštěstí již i tato hlučná menšina ztratila pro média svou atraktivitu.“

Porodní místnost by mohla poskytnout jistou alternativu pro všechny nerizikové rodičky, které by měly šanci porodit v přítomnosti své porodní asistentky, jíž důvěřují a již znají. Tato péče by byla snad i pro pojišťovnu levnější a redukoval by se tím i počet některých rutinních zbytečných procedur. „Chci však zdůraznit, že by byla přístupná jenom pro ženy bez těhotenských rizik, které se dobrovolně rozhodnou pro tento způsob porodu,“ upozorňuje MUDr. Záhumenský.

„Pokud bude porodní dům budova mimo zdravotnické zařízení bez výše uvedeného zázemí, tak v tom případě nevidím rozdíl mezi porodem doma a v porodním domě. Účast kvalifikovaného personálu bez adekvátních prostředků není garancí bezpečí ani pro matku, ani pro dítě. Osobně bych to žádné své klientce nedoporučil a své blízké bych před tímto hazardem důrazně varoval,“ pokračuje lékař.

Dula vs. porodní asistentka

Dula je společnice, doprovod u porodu a porodní asistentka je zdravotnický pracovník s jistými pravomocemi při vedení porodu. Porodní asistentka může dělat i dulu, ale musí se odosobnit od svého povolání a nesmí do průběhu porodu nijak zasahovat. „Můj vztah k dulám je výrazně pozitivní. Dula může v rodičce výrazně zvýšit důvěru ve zdravotnický personál, která je velice důležitá pro zdárný průběh porodu. Tím, že už ví, jak porod probíhá, může rodičce často i z laického pohledu objasnit, co se s ní právě děje, co ji ještě s největší pravděpodobností čeká.

Někdy může tlumočit personálu informaci o psychickém stavu rodičky, se kterou tráví celý čas porodu a které dělá oporu. Může být také alternativou pro ženy, které nemají doprovod u porodu z vlastní rodiny. Já si osobně myslím, že kromě partnera může být velice dobrým společníkem u porodu matka, starší sestra nebo přítelkyně, zejména když už samy mají porod za sebou. Dokonce i tchyně :-)“ vysvětluje MUDr. Záhumenský. Podle publikovaných zahraničních studií, když žena rodí u lékaře nebo porodní asistentky, ke kterým má důvěru a které si sama vybrala, porod jde rychleji, je nižší potřeba léků proti bolesti a dokonce je i lepší výsledek samotného porodu.

Tak jako v zahraničí by měly mít rodičky možnost zvolit si způsob porodu i vybrat porodníka nebo porodní asistentku podle svých představ. „V naší porodnici vítáme přítomnost doprovodu u porodu, pokud to naše prostorové možnosti umožní,“ dodává MUDr. Záhumenský.


Článek vyšel v časopisu Maminka 7/2013

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Máte chuť doma přesvědčit rodinu ke kvalitnímu úklidu a poté se s nimi skrze Lunu vydat za zábavou. Dopoledne proto musíte pracovat,…
Maminka na Facebooku



Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci