Posilte imunitu: Jídelníčkem proti podzimním virózám

Pamatuju si na své dětství, když mi babička vařila několikahodinový vývar z domácí slepice. Dneska, kdy mám sama dvě malé holčičky, se vracím k tradiční přírodní lékárně a doufám, že to na ně zabere stejně tak, jako tenkrát na mě. Výhodou rodičovské dovolené je totiž čas, který můžete věnovat svým nejbližším. Sbírat s nimi na procházce šípky nebo rakytník a doma z nich pak připravovat léčivý čaj nebo sirup. Nasušit si jablka a hrušky na zimu. Nechat několik hodin „táhnout“ domácí vývar. A přitom mít teplé ponožky na nohou a číst si pod dekou s dětmi pohádku.

Děti mají mlsné jazýčky

Dokud jsou miminka kojená, jejich imunitní systém pomáhá posilovat mateřské mléko. Postupně se v jejich jídelníčku objevují nové suroviny, které mají za úkol dodat organismu potřebné živiny, jako jsou sacharidy, bílkoviny, tuky, vitaminy, minerální a další zdraví prospěšné látky. A to ideálně v podobě pestré stravy. Jenže dětský jazýček je vcelku konzervativní a musí si na nové chutě zvyknout. Děti tak často odmítají jíst zeleninu, ovoce a jiné dobroty. Rodiče pak smutní, své ratolesti přemlouvají a bojí se, že jejich předpojatost bude mít vliv na jejich zdraví. Pokud patříte mezi tyto nešťastníky, nezoufejte. Existuje 10 základních látek, které se preventivně podílejí na obranyschopnosti organismu, a jejich velkou výhodou je, že se nacházejí v řadě surovin, jež nejspíš do svého nákupního košíku běžně dáváte.

Co by v jídelníčku dětí nemělo chybět?

• bílkoviny – nacházejí se především v mase, mléčných výrobcích, vejcích, obilovinách, luštěninách a sóji

• omega-3 mastné kyseliny – dodají tělu rybí tuk a tučné ryby z kontrolovaného chovu, které je dobré zařadit do jídelníčku dětí od 2 let alespoň 2x do týdne

• omega-6 mastné kyseliny – se skrývají například v kukuřici, obohacených margarínech, ve slunečnicových a sezamových semínkách, pšeničných klíčcích, vlašských ořeších a sóji, jež můžete dětem nahradit i ve formě rostlinných olejů

• vitamin A (retinol) – obsahuje rybí tuk, maso a vnitřnosti, které se do jídelníčku batolete zavádějí nejdříve od 2 let, a to maximálně jednou za 14 dní, dále pak žloutky, mléčné výrobky, mrkev, špenát, brokolice a také mango

• vitamin C (kyselina askorbová) – se kromě citrusových plodů nachází i v červené paprice, bramborách, brokolici, zelí a také v šípcích nebo v rakytníku

• vitamin E (tokoferol) – najdete ho například ve slunečnicovém, řepkovém a olivovém oleji, semínkách, pšeničných klíčcích, mandlích, luštěninách a celozrnných výrobcích

• vitamin B5 (kyselina pantothenová) – je ukryt v kvasnicích a droždí, kuřecím, telecím a rybím mase, obilovinách a také v ořeších a semínkách, které by děti měly jíst rozmělněné a pod kontrolou rodičů

• selen – nachází se v semínkách, ořeších, obilovinách a celozrnné mouce, dále pak v mořských plodech a rybách, jež je nutné jíst čerstvé, ideálně přímo u moře z ověřeného zdroje

• zinek – skrývá se v dýňových, slunečnicových a sezamových semínkách, v máku, hovězím mase, sardinkách, cereáliích a také v játrech a houbách, které by měly děti jíst raději příležitostně a v omezeném množství

• železo – obsahuje je maso a vnitřnosti, luštěniny, celozrnné výrobky, ořechy a semínka, žloutek a listová zelenina

Nechte vitamin C působit

Bojovníkem za lepší imunitu je v první řadě vitamin C. Ten se nachází v citrusových plodech, které ovšem ne vždy dělají malým dětem dobře. Zvláště pak těm „atopickým“. Při zvýšené konzumaci se objevuje vyrážka kolem pusinky a také ekzémové mapy na tělíčku. A přitom se vitamin C nachází i v naší kuchyni ve zcela běžně používaných surovinách. Na podzim především v bramborách, jablkách, hruškách, švestkách a hroznovém víně.

Protože se jedná o vitamin rozpustný ve vodě, při jakékoli úpravě, tedy krájení, vaření i nevhodném způsobu skladování, se jeho hodnota vytrácí. Brambory proto raději vařte ve slupce a pak teprve oloupejte. Vhodnou kulinární úpravou je i příprava v páře. Sezonní ovoce jezte ideálně lokální, protože dozrává v místě spotřeby a nemusí se tedy sklízet předčasně, chemicky ošetřovat a cestovat z velké dálky, a v čerstvé podobě. Můžete si jej ale i nasušit, zamrazit i zavařit do zásoby.

Malé děti jistě ocení domácí ovocné přesnídávky. Ty připravíte tak, že v páře či na trošce vody podusíte ovoce doměkka. Čím sladší ovoce bude, tím méně bude potřeba přesnídávku dosladit. Použít můžete fruktózu (ovocný cukr) dostupnou například v lékárně, třtinový cukr, agáve sirup nebo přírodní sladidlo, stévii sladkou. Lístečky této rostlinky stačí natrhat, aby se porušila jejich struktura, a přidat při vaření k ovoci. Následně vyndat a skleničky s ovocnou přesnídávkou zavařit, nechat vychladnout, uložit na chladné a temné místo. Nebo rovnou spotřebovat.

Nasbíráno v přírodě

Existují i alternativní plody, na které na přelomu září a října narazíte volně v přírodě. Jejich příprava není nijak zvlášť složitá. Mezi mé oblíbence patří černý bez, tyhle kuličky, připomínající malé černé jeřabiny, rostou na okraji cest, na polích i v lese.

Kromě vitaminu C a B, obsahují plody také karoteny a organické kyseliny. V syrové podobě jsou mírně jedovaté, upravují se tedy tepelně, a to v podobě kompotů, marmelád, šťáv nebo se přidávají do dezertů. Obdobně nasbíráte i rakytník řešetlákový. Vyznačuje se sytě oranžovými plody a trny na větvičkách. Je plný vitaminů C, E, K a skupiny B, karotenoidů, ale také vápníku, fosforu a esenciálních mastných kyselin. Z plodů rakytníku se připravuje sirup, džem i olej. U nás jsou ale známější šípky.

Sbírají se ideálně po prvním ranním mrazíku, jsou pak mnohem sladší. Skrývají se v nich vitaminy C, A, K, PP a vitaminy skupiny B, rutin a vápník. Dužnina šípků se hodí k výrobě marmelád, čaje i sirupu, jenž se přidává do nápojů.

Šípkový čaj

Na 2 sklenice: hrst sušených šípků, 500 ml vody, 2 celé skořice, 1 hřebíček, 2 lžičky medu

Šípky podrťte v hmoždíři, dejte je do konvice nebo termosky a zalijte vroucí vodou. Přidejte skořici a hřebíček a nechte vše 5 minut louhovat. Sítko vyložte gázou a šípkový čaj přes ni proceďte do sklenic.
Doslaďte medem.

Šípkový sirup

2 hrnky přírodního cukru, 2 hrnky vody, 3 hrnky čerstvých šípků (500 g), 1 citron

Cukr a vodu smíchejte v kastrolu a nechte přejít varem. Šípky rozdrťte nebo rozemelte. Nasypte je do plastové či skleněné nádoby a zalijte cukrovým rozvarem. Na povrch naskládejte kolečka citronu a nechte do druhého dne louhovat. Druhý den vyložte plátýnkem velké síto. Dejte ho nad hrnec nebo mísu a postupně přes něj proceďte tekutinu – šípky přitom vařečkou trochu propasírujte. Láhve vypláchněte lihem nebo alkoholem. Pak do nich vlijte sirup a zazátkujte je. Uložte do ledničky a sirup rychle spotřebujte. Můžete jej použít jako šťávu ředěnou s vodou nebo jím osladit čaj.