[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Některou z forem autismu trpí každé padesáté dítě ve věku od 6 do 17 let. Tato porucha má vliv zejména na sociální chování, prožívání, poznávání a komunikaci s okolím. Možných příčin autismu je uváděno hned několik – od očkování po věk rodičů. Proč se vědci zaměřili právě na asistovanou reprodukci?
Umělé oplodnění se rozšířilo právě v době, kdy se začal zvyšovat i počet nemocných s autismem. Proto bylo vedeno několik studií, které hledaly mezi těmito dvěma jevy spojitost. Nejnovější závěry využívají již sebraných údajů z předchozích výzkumů.
Vědci tak měli k dispozici více než 2000 vzorků DNA autistických dětí a zjišťovali, jestli asistovaná reprodukce způsobila změny jejich genetické informace. Konkrétně se zaměřili na metody IVF a GIFT (přenos spermií do vejcovodu). Podle výsledků ale neměl způsob otěhotnění na výskyt autismu žádný vliv.
Genetika hraje ve výskytu autismu důležitou roli. Stejně významné ale mohou být i další faktory, například vystavení těhotné některým chemickým látkám či toxinům. Této skupině říkáme tzv. environmentální vlivy neboli vlivy prostředí. Zdaleka se nejedná jen o chemické látky, prostředí zahrnuje veškeré vnější okolnosti, které mohou ovlivnit zdraví dítěte. Ty významné pro autismus jsou podle iniciativy Autism Speaks následující:
již zmíněné chemické látky, zejména thalidomid a valproát, obsažené v některých léčivech,
věk rodičů v okamžiku početí,
výživa matky,
infekční onemocnění během těhotenství.
Žádný z těchto faktorů sám o sobě autismus nevyvolává, pokud se ale sejde spolu s nevýhodnou genetickou informací, pravděpodobnost onemocnění je vysoká.
Závěry studie tedy bohužel neodhalily, jak autismus vzniká. Rodičům, kteří se na proces umělého oplodnění teprve chystají, ale odpověděl alespoň na jednu z mnoha otázek, která proces umělého oplodnění provází. Z výsledků jasně vyplynulo, že asistovaná reprodukce nemá na výskyt autismu žádný vliv.