Příklady táhnou...

Všimla jste si, jak se z vašeho miminka měsíc po měsíci stává malý zvídálek teprve začínající poznávat svět? Která maminka by nezaregistrovala ten příval neutuchající energie! Osobnost děti zkrátka nezapřou…

První rok života má klíčový význam, protože se v jeho průběhu vytvářejí základy vědomostí a schopností ve všech oblastech vývoje. Neméně podstatná jsou však i další léta, kdy se z kojence stává batole a později předškolák.

Pokud si myslíte, že takové roztomilé mrně je jen „pouhým“ nevinným a rozkošným pokladem, který vás překvapí svými prvními slůvky nebo krůčky, opak je pravdou. Připravte se, milé maminky, především na období plné tvrdohlavosti, vzdoru a tragikomických kousků vašeho malého „človíčka“...

Mami, jsem tady!

Batole se dá přirovnat k malému dynamu, nabitému energií, nadšením a především zvídavostí. Tempo růstu se oproti prvnímu roku zpomaluje, zato se však v tom drobném tělíčku odehrávají opravdu významné změny. Díky rychlému osvojování řeči a jazyka se vyvíjí složitější uvažování a schopnost učit se. Ke konci tohoto období už běžně pozorujete, jak vaše pacholátko neposlouchá a sem tam vzdoruje.

Prosazuje svou vlastní nezávislost a tím se i osamostatňuje (začíná chápat samo sebe jako svébytnou osobu) a do určité míry získává kontrolu také nad svými rodiči.
Což záhy (a nejlépe tam, kde se vám to bude hodit nejméně) velmi dobře poznáte...

Temperament netrestejte

Typologie osobnosti se nejčastěji stanovuje na základě temperamentu. Jde o způsob reagování, jednání a celkového ladění osobnosti. To potvrzuje také dětská psycholožka Mgr. Barbora Krčmářová: „Je to to, co je nejsnáze pozorovatelné z chování jedince, tedy už u dítěte nejútlejšího věku. Je dokázáno, že temperament je vrozený, nicméně jeho vnější projevy se my dospělí v průběhu života naučíme více či méně modifikovat.

Čtěte také: Mé dítě je levák, je to problém?

U dětí mluvíme o tzv. extraverzi temperamentu – projev dětského prožívání je totiž přirozeně impulzivní, intenzivní a spontánní.“ V 70. letech minulého století vytvořili Alexander Thomas a Stella Chess rozsáhlou studii zabývající se typologií dětí a nazvali ji Teorie temperamentových bloků.

Zkoumali děti do jednoho roku v rámci devíti stavebních bloků (rozsah motorické aktivity, rytmus a pravidelnost funkcí, vyhýbání se nebo přijímání nových osob a objektů, adaptabilita na nové prostředí, práh vnímavosti na podněty, intenzita či energetická úroveň odpovědi, obecná nálada, rozptýlenost a rozpětí pozornosti).

Na základě těchto pozorování následně stanovili tři základní typy dětí:

1. Typ vyrovnaného dítěte, které je pozitivně emočně laděné s mírnou intenzitou reakcí, je adaptabilní, má pravidelný biorytmus a spí bez problémů. (40 % dětí)

2. Typ problémového dítěte, které je záporně laděné, rozmrzelé a neadaptabilní s nepravidelným biorytmem a vysokou intenzitou reakcí. (10 % dětí)

3. Typ pasivního dítěte, pro které je typická apatie, mírná mrzutost, delší přizpůsobivost se sklonem k pravidelnostem s ne příliš vysokou intenzitou reakcí.

Po deseti letech zopakovali svá pozorování na stejných dětech, přičemž zjistili velmi vysokou korelaci (vzájemný vztah) s původně pozorovanými projevy. To potvrdilo jejich odhad, že temperamentové bloky jsou vrozené a lze je pozorovat již u velmi malých dětí. „Podstatné je uvědomit si, že vrozené reakce malého dítěte určuje chování dospělých, což upevňuje či potlačuje jejich další reakce.

Proto je velmi důležité si hned zpočátku uvědomit, jakým osobnostním typem dané dítě je, a vhodnými výchovnými postupy jeho vrozené reakce posilovat či potlačovat,“ dodává Barbora Krčmářová.

Sobeček? Ne, jen lekce života

Sama můžete pozorovat, kolik důležité „práce“ má váš malý drobek, když se ráno probudí. Zastaví se jen tehdy, když bude mít hlad nebo jej to dobývání světa unaví. Roční děti věří, že všechno je tu jen pro ně, pro jejich užitek a stejně tak, že i všichni lidé okolo patří jenom jim. Nemusíte se bát, tuto egocentričnost (sebestřednost) později vystřídá větší úcta k ostatním.

Roční dítě všechno pokládá za „moje“, napodobuje jednání ostatních dětí (nebo i rodičů), aniž by se k nim chtělo přidat. Ve dvou letech už se projevuje naplno. Záchvaty vzteku dosahují v tomto období maxima. Netrpělivost, urputnost, komandování, těžké rozhodování („chci všechno“). Ano, děti zkoušejí, co jejich máma s tátou (a nejen ti) vydrží. Jak krásně si právě na nich můžete „cvičit“ svou pevnou vůli... Děti ale umějí i okouzlit.

Dojímá vás, když vám foukají na „bebí“, když pohladí plačícího brášku nebo vám urputně chtějí pomoci s mícháním nějaké omáčky v kastrůlku? Bavíte se, když své dítko přistihnete, jak napodobuje tátu při domácích pracích? Nebo jste překvapena, s jakou železnou pravidelností váš brouček vyžaduje po dvacáté tu samou pohádku, stavění stejných tvarů z kostek či lega a jak jej fascinuje stereotyp a zaběhlý pořádek?

Právě v tomto období vám děti rostou doslova přímo před očima a osvojují si základy společenského chování pro svůj budoucí život. Buďte jim proto vy tím nejlepším možným učitelem…

Další zajímavé články najdete v aktuálním vydání časopisu Maminka.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Planety vám velice přejí, Saturn vám dává pozitivní výsledky při účetní a fakturační činnosti, Luna vám zase přináší kvalitní kontakt s…
Maminka na Facebooku



Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci