Příkrmy: Maso, mléko, sýr. Ale kdy?

Světová zdravotnická organizace (WHO) stále doporučuje kojit alespoň do šesti měsíců věku, v poslední době ale odborníci upravili doporučení týkající se prvních příkrmů. Ješ

Ještě před několika lety se maminkám radilo, aby plně kojily do ukončeného šestého měsíce, a teprve pak zahájily přikrmování. Nyní se půlrok věku považuje za období, kdy by dítě již první pokusy o přikrmování mělo mít za sebou, ať je kojeno, nebo krmeno uměle.

Málo železa, moc bílkovin

Maso je, co se kojenecké stravy týče, v našich končinách poměrně kontroverzní potravinou. Na jednu stranu většina odborníků maso doporučuje, protože velká část dětí trpí anemií.

To souvisí s tím, že chudokrevná je také většina českých kojících matek, takže kojenci nemají v průběhu výhradního kojení možnost získat dostatečné množství železa. Na druhou stranu je maso v kombinaci s mléčnými výrobky rizikem kvůli vysokému obsahu bílkovin, jež kojenecký trávicí a vylučovací trakt zkrátka není schopen zpracovat.

Odborník na výživu Petr Fořt ve své knize Aby dětem chutnalo výslovně uvádí, že pokud dítě konzumuje maso, musí mu maminka z jídelníčku ubrat mléko, jinak bude mít příliš mnoho bílkovin, které jeho metabolismus nezvládne.

Také lékařka Anna Mydlilová v publikaci Výživové poradenství u dětí do dvou let píše, že strava s vysokým obsahem bílkovin, běžná v rozvinutých zemích, nepřináší žádnou výhodu, ale naopak vyvolává riziko přetížení jater a ledvin. Podle této publikace dostávají děti v České republice minimálně dvakrát, ale spíše až třikrát vyšší množství bílkovin, než je doporučeno odborníky.

Kolik bílkovin je třeba

Bez bílkovin nelze žít, pro lidský organismus, notabene pro ten dětský, jsou totiž naprosto nezbytné jako stavební materiál, pro tvorbu energie a tepla, vyživují některé tkáně, zejména nervovou soustavu a mozek, dále svaly a vnitřní orgány, a fungují také jako enzymy, hormony a protilátky.

Bílkoviny jsou tvořeny aminokyselinami, jichž člověk potřebuje asi dvacet, z toho pouze devět si tělo dokáže vytvořit samo. Zbylých jedenáct je tedy třeba dodat stravou. Pokud příjem bílkovin klesne pod kritickou hranici, hrozí dětem poruchy tělesného i psychického vývoje.

Minimální množství přijímaných bílkovin je stanoveno na 0,8 gramu na kilogram tělesné hmotnosti, u dětí se ideální denní množství pohybuje okolo 2,5 gramu na kilogram hmotnosti. Potíž je v tom, že hlavní zdroj bílkovin, za který je u nás pokládáno mléko a výrobky z něj, obsahuje kasein, což je bílkovina pro děti velmi těžko stravitelná, proto se v umělé mléčné výživě zásadním způsobem upravuje. Malé dítě mnohem lépe stráví bílkoviny ze syrovátky.

Stačí lžíce denně

Jak z toho ven? Aktuální doporučení pro kojence ve druhém půlroce věku zní: asi 25 gramů masa denně, což je opravdu velmi malé množství. Do zeleninového příkrmu tak stačí přidat kousíček masa, který se vám vejde na polévkovou lžíci (dítěti jej samozřejmě dáte rozmělněný na kaši).

„Maso je nutné zavádět co nejdříve jako prevenci nedostatku železa, tedy od čtvrtého nebo pátého, nejpozději šestého měsíce věku, a to v množství asi jedné, maximálně dvou polévkových lžic denně,“ říká dětská lékařka Klára Šillerová. Dříve se jednoznačně doporučovalo maso bílé, tedy především drůbeží, dnes dostává zelenou spíše maso červené. „Ideální je libové tmavé maso, tedy hovězí nebo telecí,“ potvrzuje pediatrička.

Zdraví, sílu najdeš v sýru?

Spoustu bílkovin obsahují také luštěniny, ty by ale kojenci neměli konzumovat vůbec, především s ohledem na nadýmání a složitější stravitelnost. Zbývají tedy mléčné výrobky, které by se podle doktorky Kláry Šillerové rovněž měly zavádět mezi čtvrtým a šestým měsícem.

V tomto období by to měly být výrobky zakysané, tedy ideálně jogurty. „Doporučuji jogurty smetanové, bio, neslazené a bez příchuti,“ říká doktorka Šillerová. Zejména v případě jogurtů je opravdu důležité číst složení výrobků na etiketách. Některé produkty, které se na první pohled tváří jako jogurty, jsou totiž spíše směsí trochy mléka s želatinou a škrobem.

Pokud dítěti bílý jogurt při prvních pokusech křiví pusinku, vyzkoušejte jogurt řecký, který není tak kyselý. Kojenci by kvůli vysokému obsahu bílkoviny kasein neměli konzumovat tvaroh, starším dětem je lepší nahradit tvaroh ricottou, která je ze syrovátky.

Zkusit můžete také kefír, některým dětem totiž už od útlého věku velmi chutná. A pokud jde o zmiňovaný sýr, ten volte pouze u dětí, které již nejsou kojeny a zároveň odmítají umělou mléčnou výživu. Použijte sýr, jenž je přírodní a bez soli, například nesolenou mozzarellu.

Kauza vejce

Ta to v poslední době coby součást našeho jídelníčku neměla vůbec lehké. Na dlouhé roky se stala synonymem pro cholesterol, tedy původce aterosklerózy, infarktu a dalších kardiovaskulárních onemocnění. V poslední době ale řada studií potvrdila, že přiměřená konzumace vajec lidem neškodí, což se týká i dětí; pro ně naopak znamenají velmi kvalitní zdroj bílkovin.

Některé děti jsou však na vejce, respektive na bílek, alergické. Proto se u kojenců doporučuje podávat v příkrmech pouze žloutek, který kromě bílkovin obsahuje i řadu dalších cenných látek. S bílkem je pak lepší vyčkat až na období po prvních narozeninách, alergické děti totiž reagují i na velmi malé množství bílku prudkou reakcí, takže byste si mohli zbytečně přivodit rychlý převoz do nemocnice. Alergie na vaječný bílek však u drtivé většiny dětí vymizí v předškolním věku.

Sóju vynechte

Přestože je sója považována za zdravou potravinu, její konzumace je problematická a dětem se nedoporučuje. Je to dáno především obrovským podílem bílkovin, což tuto náhradu masa činí velmi těžko stravitelnou. Především ale sója obsahuje takzvané fytoestrogeny, které v lidském těle působí podobně jako lidské estrogeny, tedy hormony, a dávat kojencům hormony by chtěl určitě málokdo.