reklama

Přílišná soutěživost může činnost znechutit

„Kdo bude první oblečený? Kdo bude první najedený? Kdo zazpívá nejlépe, vyhraje čokoládu!“ Je povzbuzování k soutěživosti pro děti tou nejlepší motivací?

Takřka každý rodič touží po tom, aby jeho potomek v něčem vynikal a byl velmi úspěšný – pokud to dítěti přinese i spokojenost, radost a štěstí, proč ne?

A tak děti už od nejútlejšího věku slýchají věty uvozované slovy: „kdo bude první“ nebo „kdo to udělá nejrychleji a nejlépe“ a podobně. Mnoho dětí, zvláště ty v dané věci šikovné, takové soutěže baví. Chtějí vyhrát, uspět, dostat odměnu a být pochváleny. Zvláště jsou-li rodiči od nejútlejšího věku vychovávané v duchu soutěživosti a motivované nejrůznějšími odměnami za své rychlé a perfektní výkony.

Novorozenec | Batole | Kojenec | Jen pro maminku | Chování a vztahy

14 ohavností, které už někdy udělala každá matka

Jenže i neustálé povzbuzování k soutěživosti má své odvrácené stránky, ostatně tak jako všechno, je-li toho přespříliš. Koneckonců si těchto negativních aspektů již všímají i někteří pedagogové, dětští psychologové a přemýšlejí nad nimi také nejedni rodiče.

Učitelka Miladě „znechutila“ matematiku

Milada je dospívající slečna a talentovaná hudebnice, která bez větších problémů studuje na hudebně zaměřeném osmiletém gymnáziu. Školu má ráda, obvykle se i ráda učí a na vysvědčení zatím neměla žádnou trojku (dvojek mívá požehnaně). Protože je ve škole velmi spokojená a většina předmětů ji dokonce baví, nebo jednoduše nechce mít špatnou známku, tak se obvykle svědomitě učí. Jediné s čím občas zápasí, je matematika.

Matematika je pro Miladu zlo. V matematice si nevěří, když jí něco nejde, propadá malomyslnosti, přitom není ve své třídě v matematice zdaleka nejslabším žákem. Proč má o sobě Milada v tomto ohledu tak nízké mínění? Její rodiče mají na věc jasný názor. „Jedna z bývalých dceřiných učitelek na základní škole milovala matematické soutěže. Od první třídy se snažila děti motivovat nejrůznějšími soutěžemi ve sčítání, odčítání, násobení i dělení, obvykle v družstvech, vše bylo na čas. To dceři nevyhovovalo, ale přitom doma vše vždy spočítala vše správně.

A tak spolu s dalšími spolužáky slýchala, že je slabá v matematice, že má prostě holčičí mozeček apod.“ prozradila příčinu problémů miladina maminka. Také to prý samozřejmě občas schytala od spolužáků z družstva, když zrovna soutěž svou pomalostí kazila.

Během čtvrté a páté třídy, když rodiče Milady uvažovali o tom, zda Miladu podpoří v jejím přání vyzkoušet přijímačky na hudebně zaměřené gymnázium, si dokonce od učitelky občas vyslechla, že má na gymnázium zapomenout, protože je slabá v matematice.

Milada je talentovaná hudebnice a na gymnázium se dostala. Uspěla nejen v talentových zkouškách, ale i v češtině a matematice – s tou stále bojuje, ale spíše ve své hlavě, než ve skutečnosti.

Učitelka Milady to se soutěžením pravděpodobně přeháněla. Soutěžemi, ale i nevhodným pedagogickým přístupem a neustálým vyzdvihováním úspěšných dětí vytvářela ve třídě nezdravě soutěživou atmosféru. Děti neuměly spolupracovat, jedinci, kteří zkazili soutěž, byli vystaveni posměškům a k matematice získávali velmi negativní vztah. Milada si ze soutěžení odnesla nejen značně záporný vztah k matematice, ale i v tomto ohledu nízkou sebedůvěru.

Rizika soutěží a soutěživosti 

(Podle psycholožky, lektorky a autorky několika knih Jany Nováčkové)

  • Vytvářejí návyk na vnější motivaci k výkonu. Odnaučují děti dělat věci kvůli nim samotným, ale učí je, že jediné důležité je zvítězit, nikoliv dělat věci, jak můžeme nejlépe.
  • Učí děti odvozovat pocit vlastní hodnoty hlavně od výkonu, od toho, zda podají lepší či horší výkon než druzí.
  • Budují specifické postoje k druhým lidem – učí je vidět jako soupeře a překážky svého úspěchu, nikoliv jako možné spolupracovníky při vytváření něčeho pozitivního a smysluplného.
  • Jsou velkou překážkou pro osvojení dovedností potřebných ke spolupráci.
  • Tím, že jsou příležitostí k podvodům a podrazům, ohrožují morální vývoj dětí.
  • Ze své podstaty zvyšují agresivitu a tím zasahují do vztahů, do klimatu třídy.

Soutěže a soutěživost jsou a budou samozřejmě vždy běžnou součástí života a volnočasových aktivit. Každý rodič, vychovatel i pedagog by se měl však vždy zamýšlet nad tím, zda pozitivní účinek a užitek z podporování soutěživosti není pouze krátkodobý na úkor možných dlouhodobých negativních dopadů. A měl by hledat formu soutěže takovou, aby se neminula účelem a formou. 

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Nosíte v sobě protichůdné pocity týkající se jedné osoby, a dokud si neujasníte, co od ní opravdu očekáváte, vaše celková nejistota jen…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama