Proč je kojení důležité speciálně pro děti s Downovým syndromem?

Jak kojit a co dělat, když se nedaří? Jaké jsou mýty okolo kojení? Maminka malého Matyáška s Downovým syndromem o tom spolu s laktačními poradkyněmi napsala skvělý a užitečný článek.

Stali jste se nebo se stanete rodiči miminka s diagnózou Downův syndrom? Napadá vás jistě mnoho otázek a jedna z nich může být, zda se miminko bude schopno kojit, či nikoli. Snažíte se hledat informace a nějakou podporu, která by vás dokázala trošku povzbudit a možná navést směrem, který by vám v této chvíli dal smysl. Přemýšlíte, jak vůbec můžete být svému miminku užiteční? Odpověď je prostá. Můžete začít tím, že podniknete kroky ke kojení svého miminka.

Tento text je určen právě pro rodiče a hlavně matky dětí s Downovým syndromem. Je sepsán proto, abyste si začala věřit, začala věřit svému dítěti a namotivovala sebe i vaše miminko ke kojení. Kojení je důležité speciálně pro děti s Downovým syndromem a samotné kojení není pouze o zajištění fyzických potřeb.

Proč vůbec kojit?

Kojení je pro děti s Downovým syndromem (dále jen DS) velmi důležité a dokonce ještě více než pro zdravé děti. V následujících řádcích najdete informace o tom, proč je kojení důležité, nejen ve spojitosti s významem mateřského mléka, ale i to, jak začít kojit dítě s DS a jaké existují mýty, které provázejí kojení (nejen dětí s DS).

Co kojení znamená pro vás a vaše miminko:

• Posílení vzájemného vztahu s vaším miminkem. Kojení může pomoci překonat negativní pocity, které můžete mít, když se poprvé dozvíte o diagnóze vašeho dítěte.
• Pozitivní myšlení. Když víte, že máte dítě se zdravotním a mentálním postižením, můžete se cítit bezmocně. Kojení (a pokud to není v danou situaci možné, tak alespoň dokrmování odstříkaným mateřským mlékem) může zlepšit vaši psychickou pohodu, protože víte, že děláte něco, co přispívá ke zdraví vašeho dítěte a pomáhá mu po všech stránkách.
• Fyzický kontakt. Při kojení jste v těsném fyzickém kontaktu s dítětem několikrát během dne, což přispívá k dobrému tělesnému a emocionálnímu rozvoji dítěte. Naučíte se své miminko poznat a rozumět mu i skrze kojení.
• Stimulace obličejových svalů. Kojení přispívá dětem s DS v rozvíjení, posilování a koordinaci obličejových svalů. To vše se později zúročí, když dítě začne mluvit.
• Imunita. Děti s DS mohou mít přidružené zdravotní potíže a jsou náchylnější k infekčním onemocněním. Mateřské mléko obsahuje mnoho imunitních látek a faktorů včetně protilátek a jiných mechanizmů, proto nejenom mateřské mléko, ale také pití z prsu pomáhá v boji proti infekcím a dalším onemocněním.

Jak začít kojit?

Z mých zkušeností (i zkušeností jiných maminek dětí s DS) vím, že může existovat celá řada problémů, se kterými se můžete setkat. Kojení dítěte se zvláštními potřebami často vyžaduje trpělivost a odhodlání. Vaše dítě se může přisát ihned, ale je možné, že se nastanou různé komplikace. Proto je dobré obrnit se trpělivostí. Získejte pomoc s kojením od prvních hodin po porodu.

Zde jsou některé tipy pro kojení:

Naučte se poznat znaky zájmu dítěte o kojení. Novorozenci s DS jsou často po porodu odděleni od matky nebo nejsou v kontaktu kůže na kůži, co způsobuje, že se může zdát, že nedávají dostatečně najevo zájem o kojení.

Ze začátku se snažte u miminka začít si všímat jemných náznaků zájmu o kojení (pohyb rtů, probouzení se ze spaní, pohyb hlavičkou, pohyb jazykem a tak dále), abyste podpořila kojení a přisajte miminko na prs. Jestli se dítě kojí dostatečně a mléko pije, tak to poznáte pozorováním „pauzy v bradě” – tedy polykání během kojení.

Kvůli hypotonii vaše dítě potřebuje při krmení dodatečnou podporu. Možná budete muset vyzkoušet různé pozice kojení, dokud se nebudete cítit pohodlně a jistě. Pokud máte větší prsy, můžete prs podložit svými prsty a podržet ho.

Svoji ruku, na které vám leží miminko, můžete vypodložit polštářem nebo si můžete s miminkem společně lehnout, pak bude podloženo postelí a vy budete u něj ležet na boku. Toto vše vám může ukázat laktační poradkyně MAMILY – odbornice na kojení.

Je důležité, aby vaše miminko bylo přisáto dostatečně hluboko, asymetricky a aby mu nebyly vidět koutky úst. Pokud se dítě dusí a různě vrtí, vyhledejte pomoc s přisátím a polohou miminka u kojení u laktační poradkyně.

Pokud dítě u kojení usíná, není to proto, že by ho kojení unavovalo, ale proto, že reaguje na tok mléka. Pokud vaše dítě rychle usne bez toho, aby vypilo dost mléka, zaměřte se na zlepšení přisátí, stlačovaní prsu během kojení a nabídněte mu druhý prs ještě předtím, než začne usínat.

A co když miminko pije málo? 

Pokud nepije dostatečně, spojte se s laktační poradkyní, abyste společně zhodnotily příjem mateřského mléka a případně zvýšily příjem mléka z prsu. Miminka můžou na prsu usínat i proto, že nezískávají dost mléka. Osvědčený tip jak kojit spavé miminko: Před kojením miminko svléknout pouze do pleny. Když je miminko oblečené, v zavinovačce, je mu teplo a cítí klid, proto upadá do hlubšího spánku. Jestliže se dítě ponechá pouze v plence, začne být vnímavější, připravené na kojení a může se začít kojit.

Menší ústa nebo velký jazyk miminka. Vzhledem k tomu, že jedním z rysů Downova syndromu jsou malá ústa a velký jazyk, může mít vaše dítě problémy s přisátím pusinky. Miminku je k přisátí možné pomoct, spojte se s laktační poradkyní.

Zvolte vhodnou polohu pro kojení vašeho miminka. Někdy nalézt tu správnou polohu chvíli trvá. Miminko, které je u kojení podloženo vaší rukou v příčné poloze a pod tvářičkou má prsty vaší ruky, bude mít dostatečnou oporu, aby se neprohýbalo, což mnohdy kojení znesnadňuje. Příčná poloha je pro tyto děti terapeutická a byla popsaná přesně pro tyto situace. V tomto případě je vhodné pozici zkoušet anebo experimentovat s jinými polohami.

Nevzdávejte se, pokud neproběhne všechno hned hladce. Zkoušejte vše znova a pokračujte v kojení a nebojte se kontaktovat laktační poradkyni, která vám poradí.

Co o kojení říká WHO?

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje výlučné kojení po dobu 6 měsíců, zavádění nemléčných příkrmů až po ukončeném 6. měsíci a pokračování v kojení dva roky i déle.

Mateřské mléko se považuje za základní živinu novorozeného dítěte. Je totiž nejlépe stravitelnou potravinou. Je složeno zhruba z 80 procent z vody a 20 procent veškerých živin potřebných k vývoji a růstu miminka. Tyto živiny dokáží zajistit vše potřebné pro vývoj.

Smysl umělé výživy spočívá v tom, že má být užita v indikovaných medicínských případech. Tedy po tom, co žena i miminko dostaly kvalifikovanou pomoc s kojením, a po tom, co vznikly důvody k dokrmovaní nebo krmení umělým mlékem.

Naše společnost neoplývá zkušenostmi na podporu žen v oblasti kojení. Většina žen chce své dítě kojit. Faktem je, že pokud nastanou zpočátku problémy, tak se těmto ženám často nedostává správné podpory a musí si tuto situaci řešit samy, bez odborné pomoci. Stává se, že mnohdy podlehnou tlaku neinformovaného okolí a nesprávným informacím.

WHO se na toto snaží reagovat. „Kojení poskytuje nejlepší start do života dítěte. Pomáhá předcházet dětské obezitě a chronickým chorobám v pozdějším věku a výzkumy naznačují, že zlepšuje vývoj mozku. V některých částech evropského regionu jsou počty kojených dětí extrémně nízké. Musíme se zapříčinit o to, aby kojení bylo prioritou, a zajistit, aby ženy byly podporovány při jejich úsilí kojit, aby se kojení stalo normou v našem regionu," řekla Zsuzsanna Jakab, regionální ředitelka WHO pro Evropu.

Mýty a dezinformace

1. „Dítě s DS nelze kojit“ nebo „Děti s DS se kojit neumí“

To však není pravda. Děti, které se narodily s DS a svalovou hypotonií (svalovou slabostí), se můžou kojit anebo jejich kojení může mít rozličné podoby. Dá se pomoci díky laktačním poradkyním a lze mnoho věcí natrénovat.

Zde je pár tipů:

• Pokuste se začít s kojením ihned po porodu.
• Nechejte přisávat dítě k prsu co nejčastěji.
• Buďte s dítětem v kontaktu kůže na kůži tolik času, kolik můžete.
• Pokud máte jakékoliv pochybnosti, tak co nejdříve kontaktujte laktační poradkyni MAMILY, abyste se ujistily, že vše děláte správně (zde bych doporučila kontaktovat ověřené laktační poradkyně z přiloženého seznamu).

2. Tříhodinový interval aneb dědictví z minulosti

Jedná se o stále silně zakořeněný mýtus, se kterým se téměř jistě setkáte. Dokonce i s tvrzením, že by miminko nemělo nebo nesmí pít častěji než jednou za dvě či tři hodiny.

Tento argument pochází z doby, kdy byly všechny děti v porodnicích maminkám odnášeny a krmeny umělou výživou a nebyla jiná možnost, než krmit děti v pravidelných intervalech. Vše podporovala skutečnost, že děti byly často krmeny umělým mlékem, které se hůře a pomaleji tráví.

Není ani prokázaná často slýchaná informace, že když se miminko napije dříve, než po dvou hodinách, bude se mu hůře trávit a bude mít větší bolesti bříška. Z výzkumu složení mateřského mléka vyplývá, že je vhodné k takzvanému kontinuálnímu kojení.

Obsahuje probiotika. Jako lidé nepotřebujeme, aby naše mláďata vydržela dlouhé hodiny bez příjmu potravy, protože neodcházíme na mnohahodinové lovy a potomci nemusí vydržet v tichosti někde v noře. Také nepotřebujeme ani hutné sloní či kravské mléko, které svým složením podporuje především růst svalů a kostí. Potřeby čerstvě narozeného lidského tvora jsou úplně jiné. Vývoj je zaměřen na rozvoj nervové soustavy a hlavně mozku. A v tom pomáhá mateřské
mléko se svým dokonalým složením, které se přizpůsobuje každému jednotlivému dítěti.

A také časté sání, které stimuluje nervovou soustavu. Je prokázáno, že při sání dochází k propojení s nejstarší, pudově fungující částí mozku a zároveň podporuje rozvoj celého mozku a rozvoj inteligence, což je u dětí s DS velmi důležité.

3. Kojením si dítě rozmazlíš

Pravděpodobně se narození vašeho dítěte neobešlo bez prvotního stresu, např. dítě bylo odneseno na vyhřívací lůžko nebo do inkubátoru, mnohdy je dítě odneseno na JIP či dokonce na operační sál. Po takovém stresujícím začátku je důležité být v kontaktu kůže na kůži s dítětem, kojit ho a nosit ho.

Děti mají potřebu být v bezpečí. Jde o živočišnou pradávnou potřebu, kdy pocit bezpečí signalizuje, že je mládě chráněno před nebezpečím. Dítě se cítí bezpečně, pokud je jeho matka nablízku. Je s ní v tělesném kontaktu, cítí její teplo, její srdce a její kůži. Pokud je dobře živeno a má pocit bezpečí, pak může energii využívat na růst.

4. Kdo děti uspává kojením, dělá chybu

Takovéto výroky můžete slyšet z úst své rodiny, svých známých, možná též z úst odborníků. Proč vlastně tento názor vnikl? Protože dítě, které je naučeno usínat samo, nevyžaduje přítomnost matky.

Dítě, které usíná u prsu, se bude chtít uspávat u prsu i nadále, a to se považuje v naší společnosti za nepohodlné a nežádoucí. Náš uspěchaný životní styl to neumožňuje. Měli bychom změnit způsob, kterým nahlížíme na péči o miminko, a to zejména po psychické stránce. Často přehlížený je i fakt, že uspávání miminek u prsu je z dlouhodobého hlediska jednodušší a že miminkům a dětem prospívá. Děti s DS tímto mohou získat potřebnou důvěru ve své rodiče, samy v sebe a lépe se rozvíjejí v poklidném prostředí bez stresu.

5. Mám slabé mléko

Slabé mléko je opravdový mýtus. Mateřské mléko je „šité na míru“ každému miminku a ideálním způsobem naplňuje jeho potřebu živin, pokud ho přijímá v dostatečném množství.

Obsahuje desítky nenapodobitelných látek a faktorů, které zvyšují imunitu a plní mnoho dalších funkcí. Při pocitu, že vašemu miminku mateřské mléko nestačí, je užitečné si přizvat laktační poradkyni. Ke zvýšení tvorby mléka je zapotřebí též psychická pohoda matky a konzumace pestré, avšak nedráždivé stravy.

Čekáte dítě s Downovým syndromem? 

Jste v šoku, emočně jste na pokraji sil a nevíte co si počít? Koho kontaktovat? Jak ulevit od bolesti, kterou cítíte, protože vaše očekávání byla jiná? Můžete oslovit například dulu nebo komunitní porodní asistentku.

Každá žena má právo zvolit si, jakým způsobem a v jakém prostředí přivede na svět své dítě. Pro zajištění svých přání u porodu bere s sebou stále více žen nejen svého partnera, ale také právě dulu nebo svou soukromou porodní asistentku. Dula je osobou s nezdravotnickým vzděláním. Oběma rodičům pomáhá v době těhotenství zjistit, co chtějí, co ženě pomáhá, co jim vyhovuje. Při porodu se pak právě ona stává oporou, jak fyzickou tak psychickou pro oba z rodičů.

Porodní asistentka je osoba se zdravotnickým vzděláním a kompetentní k poskytnutí zdravotnické péče.

V případě nejistoty vám díky svým teoretickým znalostem může pomoci nalézt možné alternativy a způsoby řešení této nelehké situace. Rozhodnutí však přenechává čistě vám.

Dula nikdy nebude soudit vaše rozhodnutí, ať již budou jakákoliv, vždy vám bude naslouchat, bude klást takové otázky, abyste odpověď našli sami v sobě, vaše pocity bude respektovat a uznávat. Protože každá dula by měla mít základní znalosti v oblasti kojení, může být nápomocná v podpoře prvního samopřisátí miminka po porodu.

Také v případě, že kojení nemohlo být uskutečněno po porodu, tak vám pomůže získat informace o kojení (například kontakt na vhodnou laktační poradkyni). Svými službami přináší preventivní či podpůrné aktivity v těhotenství, též u porodu a v poporodním období. Jejím úkolem je udržování co nejlepší psychické pohody rodičky. V poporodním období vám také může být psychickou oporou a zdrojem informací a kontaktů.

Narodilo se nám dítě s Downovým syndromem

Pokud jste o diagnóze předem netušili, může to být pro vás šok. Nicméně existují lidé, kteří vám můžou pomoci lépe překonat toto nelehké období. Například to mohou být právě duly nebo komunitní porodní asistentky či laktační poradkyně, ale i střediska Rané péče. Všechny tyto výše jmenované profese jsou školené a ví, jak pracovat s bolavou duší a podpořit vás.

Závěrem

Každá matka by se měla snažit obklopit sebevědomou podporou. Tato podpora je zvláště důležitá pro matky dětí s DS nebo jakýmikoliv jinými problémy. Je snadné pro rodinu nebo zdravotnický personál říct, že to spíš nepůjde, a tím odradit matku od rozhodnutí kojit. Není vhodné naznačovat, že některé děti „prostě nemohou“, ale je mnohem užitečnější podpořit matku. Některé problémy nelze prostě překonat a změnit. Nicméně cíle jako např. rozhodnutí, že „budu kojit“, „rozkojím se“, „půjde nám to“, se zpočátku mohou zdát těžké, ale lze je s podporou, vírou a vytrvalostí vydobýt.

Seznam laktačních poradkyň MAMILA najdete ZDE

Autorky:

• Mgr. Pavla Hyžíková (certifikovaná laktační poradkyně a dula pro Ostravu a okolí, www.pavlahyzikova.cz)
• Mgr. Ing. Magdalena Navrátilová (maminka dítěte s DS)

Odborná garantka textu

• Mgr. Andrea Poloková (zakladatelka sdružení MAMILA, certifikovaná laktační poradkyně; lektorka kurzů pro poradkyně jak z řad laické veřejnosti, tak i zdravotnického personálu, www.mamila.sk)