Maminka.czŠkolák

Proč má tak špatné známky? Třeba mu chybí ta správná motivace

Indra Hildebrandt-Sochor 7.  11.  2019
Špatné známky zdaleka neznamenají, že vaše dítě nic neumí nebo že se nechce učit. Příčiny neuspokojivých školních výsledků mohou být různé. Třeba dítěti chybí jen motivace. Máme pro vás tipy, jak školákovi můžete pomoct.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Mnozí rodiče velmi důvěrně znají tuto situaci: Jejich dítě je v podstatě bystré a chytré, když s ním učení probírají v klidu doma, všechno umí, jako když bičem mrská, ale ohodnocení v jeho žákovské knížce hovoří úplně jinak a bohužel pro udělování známek nevěstí nic dobrého.

Velké množství rodičů v této situaci hledá vinu jedině v dítěti a často nemají daleko k výčitkám, že dítě je lenoch, nesnaží se nebo že je asi ve skutečnosti hloupější, než se dosud předpokládalo.

Takové jednoduché vysvětlení však odpovídá skutečnosti jen velmi zřídka. Každý člověk je totiž jiný a každý z nás se učí nové věci jiným způsobem, což se týká samozřejmě i našich dětí.

Rozdílné učební styly dětí vyžadují různé učební pomůcky a odlišný způsob motivace. V případě, že se podaří rozpoznat skutečný problém špatných známek ve škole, často se výsledky změní jako mávnutím kouzelného proutku.

Představíme vám několik typických vzorců chování čtyř různých typových skupin; důležité je si připomenout, že ne u každého dítěte lze pozorovat všechny charakteristiky, a dále, že ve škole se děti chovají jinak než doma. K tomu, abychom přišli na to, do které typové skupiny dítě patří a který styl chování je pro ně typický, pomůže rozhovor s učiteli. Naše odbornice, pedagožka Mgr. Petra Zimmermann, uvádí cenné rady, vhodné pro jednotlivé skupiny.

  1. Zablokované dítě
  2. Nesoustředěné dítě
  3. Nemotivované dítě
  4. Chaotické dítě
     

Zablokované dítě

Špatné známky v důsledku nervozity

Jedenáctiletá Hanka patří ve škole při vyučování k těm nejlepším. S nadšením jej sleduje a aktivně se do něj zapojuje. Jakmile se ale píše písemná práce nebo nějaký test, jako by ji najednou nic nenapadalo. I přestože vlastně všechno umí, nedaří se jí dostat lepší známku než trojku. Když jí paní učitelka spontánně klade otázky na tutéž učební látku, zodpovídá je všechny Hanka správně. Jak rodiče, tak učitelka se ocitají před zdánlivou hádankou.

Hančin problém: Když přijde na věc, nedokáže svoje myšlenky přenést na papír. Být nervózní před zkouškami je normální. U žáků, jako je Hanka, ale vzniká strach, který může přerůst v paniku. Strach ze selhání pak z žáka udělá doslova „hlupáka“. Nedokáže správně vnímat otázky ani zopakovat naučenou látku.

Proč má strach tak dramatické následky? V uvolněném, bezstarostném stavu probíhají mozkové vlny plynule bez přerušení, člověk správně myslí a může nacházet řešení. Strach však mozkovou aktivitu blokuje, příjem informací a jejich zpracování jsou narušeny, následkem čehož nastává výpadek.

Charakteristika

Výukové situace: Vaše dítě si vždycky před písemkami stěžuje na bolesti břicha, je mu nevolno, zvrací nebo mluví o silných bolestech hlavy, neklidu a nervozitě. Často se o nastávajících testech a písemných pracích vyjadřuje s obavami.

Zkoušení a testování: Písmo vašeho dítěte je roztřesenější než obvykle. Dítě opisuje úkoly ze zadání špatně.

Rada odborníka: Dejte svému dítěti najevo, že ho máte rádi za všech okolností – nezávisle na jeho školních i jiných úspěších či selháních! Pomůžete mu tak nabýt většího klidu. Vysvětlete svému dítěti, jak strach v jeho mozku funguje a co všechno způsobuje. Dítě se tak dozví, že za jeho selháním nestojí hloupost, ale chemický proces.

Autogenní trénink jako jedna z účinných relaxačních technik může v mnoha případech pomoci odbourat strach a stres. Nepoužívejte sliby, na jejichž konci stojí odměna, protože to tlak ještě více zvyšuje.

Vysvětlete svému dítěti, že vnitřní hlas, který nahlodává jeho sebevědomí, může spolehlivými „zaříkávadly“ zbavit jeho moci. Vhodné jsou věty typu: „Budu to dělat stejně jako doma!“ nebo „Snažím se, a když se mi to třeba náhodou nepodaří, tak se nic zlého nestane!“ Dítě by si mělo tyto věty v duchu opakovat nebo je v tichosti artikulovat tak dlouho, dokud se tělo znovu neuklidní a dítě se nezačne cítit lépe.

Požádejte učitele, aby vašemu dítěti znovu vysvětlili, že důležité nejsou jenom známky z písemných prací a že výsledná známka na vysvědčení se skládá z mnoha dílčích oblastí jeho výkonu. I tohle může tlak na dítě značně snížit.

Melancholik, nebo flegmatik? Různí školáci vyžadují různý přístup

Nesoustředěné dítě

Špatné známky v důsledku velkého množství chyb

Třináctiletého Jirku škola už jenom deptá. Kvůli mnoha „zbrklým chybám z nepozornosti“ dostal z minulého diktátu zase za čtyři. Proč by si měl látku procvičovat, když to ve finále stejně nemá žádný význam.

Jirkův problém: Jak doma při úkolech, tak při školních písemných pracích neustále myšlenkami odbíhá od zadání. Je pro něj velmi obtížné soustředit se jen na jednu věc, a proto dělá tolik zbytečných chyb.

Charakteristika

Výukové situace: Vaše dítě potřebuje mnohem více času na procvičování školní látky, protože jeho myšlenky neustále přeskakují k nějakému jinému tématu.
Zkoušení a testování: Při písemných pracích z matematiky se často objevují inverze (např. 36 čte jako 63, 9 jako 6 a opačně) nebo dochází k zaměňování znamének plus a minus. Ve slohových pracích či v diktátu někdy chybějí celá slova nebo písmena na konci slov. Dítě špatně opisuje zadání a na konci práce se chyby zmnožují.

Rada odborníka: Nejprve je důležité pracovat s dítětem na samotné schopnosti soustředit se. Problém se nikdy nezužuje jen na školu, děti se s ním potýkají také v jiných oblastech každodenního života, kdy mají problémy koncentrovat se. Rodiče by měli dbát na to, aby jejich dítě započaté činnosti vždy dokončilo.

„Krabička na problémy“ pomůže zasněným a hloubavým dětem zůstat u prováděné činnosti. Na pracovním stole stojí krabička s otvorem. Vedle ní hned po ruce leží zásobník s kartičkami. Probleskne-li během řešení úloh dítěti hlavou něco důležitého („Ještě musím vyrobit dědečkovi dárek k narozeninám!“) nebo nějaká starost („Tenhle diktát určitě nezvládnu!“), napíše svoji myšlenku na kartičku a vhodí ji do krabičky. Myšlenka v ní zůstane uložená, dokud dítě nedokončí domácí úkoly.

Každý den cvičte s dítětem hledání chyb v domácích úkolech. Například takto: „Tady je deset chyb. Za každou chybu, kterou najdeš, dostaneš gumového medvídka.“

Jak pomoci dítěti s ADHD, aby bylo úspěšné ve škole? Takhle!

Nemotivované dítě

Špatné známky v důsledku nedostatku zájmu

Čtrnáctiletá Jitka už delší dobu nemá zájem připravovat se do školy. Pod její písemkou se právě objevila další čtyřka, zatímco její kamarádka Katka se raduje z jedničky. A to i přesto, že se učí mnohem méně. Jitka se naopak připravuje dnes a denně, ovšem bez výsledku. A tak celkem pochopitelně považuje učení za naprostou ztrátu času.

Jitčin problém: Děti, které podobně jako Jitka mají obavy z neúspěchu, touží po dokonalém výsledku, a to okamžitě. Z Jitčina pohledu se Katce daří všechno, na co sáhne. A protože u své kamarádky vidí, jak snadno vše může jít, domnívá se, že učení nesmí být nic náročného a namáhavého.

Charakteristika

Výukové situace: Vaše dítě si vždy klade nárok zvládnout domácí úkoly dokonale a je zoufalé, když se mu to nedaří. Pokud ho nenapomínáte, dělá v domácích úkolech chyby a je nepořádné. Když se něco nepodaří hned, dítě okamžitě ztrácí zájem o učení. Zkoušení a testování: Vaše dítě si čte zadání úloh jen povrchně, odpovědi se potom nekryjí s otázkami. Slohové cvičení má jenom jeden nebo dva odstavce nebo najednou končí na libovolném místě bez pointy.

Rada odborníka: Hledejte v životě svého dítěte to, co odborníci nazývají „ostrůvky kompetencí“: Pravděpodobně najdete hned několik různých zájmů nebo oblastí, ve kterých je vaše dítě opravdu dobré.

Jednejte tedy tak, aby dítě opakovaně pociťovalo, že jste na něj hrdí a že jeho úspěch neberete na lehkou váhu! Aby dítě dokázalo obstát také ve škole, potřebuje především víru v sebe sama. Tu mu můžete zprostředkovat tehdy, když mu dáváte najevo, že za ním vždycky pevně stojíte.

Dětem, které si oškliví například matematiku, často chybějí úplně základní vědomosti. Když bude vaše dítě přesvědčené o tom, že „matematika je hloupá!“, projděte s ním znovu počítání do dvaceti, a to nehledě na to, co se ve škole právě bere. Teprve poté, co děti zvládnou oblast počítání do dvaceti, která je pro mnohé z nich záludná přechodem přes desítku, neztratí přehled ani v náročnějších operacích s většími čísly.

Děti s nedostatkem odvahy vnímají každé zkoušení ve škole či test jako moment, který ohrožuje hodnotu jejich já, a to proto, že svoje vlastní schopnosti hodnotí velmi nízko. Stačí jim pouhý pohled na zadání úloh a už je jim jasné: „Tohle já nikdy nemůžu zvládnout.“ Ukažte svému dítěti jednoduchou fintu: Zadání testu či zkoušky vypadá mnohem méně děsivě, když si jej dvěma čistými listy papíru přikryje tak, aby vidělo jen ten úkol, na kterém právě pracuje.

Má vaše dítě špatné známky? Možná za to nemůže

Chaotické dítě

Špatné známky v důsledku zapomnětlivosti a nedostatku pořádku

Desetiletý Dan je zklamaný. Už zase trojka z matematiky – z jeho oblíbeného předmětu! Na to, že se bude psát písemná práce, úplně zapomněl, a tak se na ni nepřipravil. Minulá písemka se také nepovedla, ačkoli se učil – bohužel si nevšiml, že zadání je i na druhé straně listu.

Danův problém: Dan má potíže s udržováním pořádku a se systematickou prací. Ve škole na jeho místě panuje chaos z papírů, doma si zase na domácí úkoly nebo blížící se písemné práce nevzpomene. Děti bez vnitřní organizace se často dokážou probojovat prvními dvěma roky školní docházky. Poté se však jejich rodiče začínají ptát: „Proč je naše dítě tak nesamostatné, proč pořád na polovinu věcí zapomíná?“

Charakteristika

Výukové situace: Vaše dítě často zapomene, který den se bude psát písemná práce, a proto se na ni nepřipraví. Tu a tam se dítě omylem naučí špatnou látku.

Zkoušení a testování: Práce je téměř bezchybná, ale několik úloh dítě přehlédlo, a proto nevyřešilo. Diktát je téměř nečitelný, v důsledku čehož také hůře hodnocen.

Rada odborníka: Udržujte ve všem pořádek ne pro dítě, ale společně s dítětem; jak v jeho pokojíčku, tak na psacím stole a ve školní aktovce.

Domácí úkoly si musí dítě vždycky pečlivě zapisovat, aby na ně nezapomnělo. Kupte mu jeden samostatný sešit speciálně k tomuto účelu, který s ním budete vždycky po příchodu ze školy společně kontrolovat.

Po domácích úkolech vždy nejprve sbalte aktovku, teprve poté si dítě smí hrát. Dopřejte svému dítěti možnost nést zodpovědnost za sebe sama. Pokud mu budete připravovat školní aktovku sami, ušetříte tím sice čas, zároveň ale riskujete, že vychováváte dítě k nesamostatnosti.

K lepšímu hospodaření s časem přispěje vašemu dítěti budík: Společně s vámi dítě odhaduje čas, který bude při plnění domácích úloh potřebovat. Nevolte příliš krátkou dobu, vyhnete se tím zbytečnému stresu! Na druhou stranu ovšem časový úsek s příliš velkorysým limitem zase blokuje houževnaté plnění úkolu. Zeptejte se pro jistotu učitele, za jakou dobu by podle něj dítě mělo být schopné tu kterou úlohu vyřešit.

Místo nejrůznějších trestů raději využívejte techniku pozitivní motivace: Udělujte dítěti body za všechno, na co se „nezapomnělo“ (vypracované domácí úkoly, v pořádku vedené sešity, správná příprava na písemné práce). Za tyto body potom dítě může dostat nějakou odměnu, například zmrzlinu, vstupenky do kina a tak podobně.

Video: Jak připravit děti na nástup do školy

Témata: Děti, Školák, Časopis Moje psychologie, Zbytečný stres, Námaha, Vědomost, Dobrá známka, Budík, Skutečný problém, Ticho, Okolnost, Procvičování, Domácí úkol, Dano, Krátká doba, Školní úspěch, Silná bolest, Vnitřní hlas, První rok, Naprostá ztráta, Krabička, Školní aktovka, Matematika, Lehká váha, Motivace