[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Miminka milují houpání a maminky to naprosto intuitivně tuší a mají pohupování i chování doslova pod kůží… Ostatně také se vám už stalo, že jste kupříkladu během postávání ve frontě u pokladen popojížděla s plným košíkem tam i zpátky jako s kočárkem při uspávání? Nebo jste se dokonce přistihla, že se i bez vašeho děťátka v náruči konejšivě a rytmicky pohupujete? Koneckonců tak možná neuklidňujete jen imaginární miminko, ale možná tak trochu i sebe sama…
„Houpavé pohyby napodobují natřásavé pohyby, které vaše miminko zažívalo v děloze, a spouštějí pohybová čidla v jeho uších, které pak spustí i utišující reflex,“ uvádí v jedné ze svých populárních publikací uznávaný pediatr a odborník na vývoj dětí, Harvey Karp. V jistém smyslu je to s pohupováním podobné jako s uklidňujícím tzv. bílým šumem, který vydává kupříkladu digestoř, fén či myčka nádobí. Monotónní zvuk těchto spotřebičů mnoho miminek spolehlivě zklidňuje, neboť jim připomíná konejšivé zvuky maminčina těla, které důvěrně znaly z prenatálního života. Vzpomínky na bezpečí dělohy ale nejsou vše…
„Když mluvíme o pěti smyslech, často zapomínáme na významný šestý smysl. Ne, nemluvím o mimosmyslovém vnímání; myslím tím náš starý a uspokojivý smysl pohybu v prostoru. Právě tento úžasný smysl stimulujeme, když se houpeme ze strany na stranu, abychom uklidnili naše rozrušené děti…“ vysvětluje dětský lékař Harvey Karp.
Pro vlastní příjemný prožitek z mírného pohupování v prostoru nemusíme chodit příliš daleko; stačí si sednout do houpacího křesla, relaxovat v něžně se pohupující houpací síti nebo se na chvíli usadit do zahradní houpačky a nechat se konejšit pohybem. Je to vlastně docela zvláštní, že i na mnohé dospělé má mírné houpání a pohupování tak uklidňující účinek.
Lékař ukazuje, jak během chvilky uklidnit plačícího kojence
Málokdo však tuší, že není houpání jako houpání. V praxi se ukázalo, že zatímco boční houpání má takřka vždy uspávací účinek, u houpání zepředu dozadu tomu tak vždy být nemusí! Mnoho jedinců, zvláště pak malých dětí, má při předozadním houpání tendence naopak k vyšší aktivitě. U malých dětí lze obvykle postřehnout doširoka rozevřené zvídavé oči, úsměv, radostné emoce a zájem o vše v okolí. Proč tomu tak je, zatím nikdo spolehlivě nevysvětlil, nicméně pravděpodobně právě z těchto důvodů se kolébky tradičně konstruovaly tak, že využívaly bočního houpání a nikoliv předozadního.