[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Recept na ideální váhu? Méně jídla, více sportu! Zní to jednoduše, ale bohužel ne vždy tato všeobecná rada platí. Na váhu člověka má totiž kromě stravy a pohybu vliv i několik dalších faktorů. Pomineme-li zdravotní důvody, jako je nesprávná činnost štítné žlázy, hormony nebo léky, výrazný vliv na naši hmotnost má i naše psychika. Zde je 5 překvapivých důvodů, proč se vám možná nedaří zhubnout.
Lidská mysl je bezpochyby složitý mechanismus a bez toho, abychom si to uvědomovali, dokáže v sobě uchovávat spoustu důležitých i zcela nepodstatných informací po velmi dlouhou dobu. Podle psychologů je zcela kritické zejména období dětství a dospívání. Mnohé prožitky a události z té doby, ačkoli si je vůbec nemusíme pamatovat, mají výrazný vliv na celý náš život a pozitivně či negativně formují naše chování, inteligenci, sociální vztahy, ale i přístup k jídlu nebo vlastnímu tělu. Stačí, aby někdo utrousil negativní poznámku, kterou třeba ani nemyslí vážně nebo která má ve skutečnosti zcela jiný význam, a problém je na světě.
ČTĚTE TAKÉ: Dobře zvolený účes vám dokáže zajistit štíhlejší vzhled
Protože jako děti jsme se s danou situací nedokázali vypořádat a danou emoci správně zpracovat, uložila se hluboko do podvědomí, odkud zcela svévolně dodnes ovlivňuje naše chování a každodenní život. V mnoha případech tak hněv a smutek z nepříjemného prožitku proměňují jídlo ve spolehlivý nástroj útěchy a zklidnění emocí. A sabotují naše zoufalé snahy zhubnout. Co s tím? Pokuste se vzpomenout na všechny negativní pocity z minulosti, nechte je vyplout na povrch a pokuste se je zpracovat. Pojmenujte je, všechny je sepište a uvědomte si, jak a proč ničí váš život. Pak se od nich pokuste oprostit a nechte je odejít ze svého života jednou provždy. Pokud to nedokážete sami, vyhledejte pomoc odborníka.
Podle nedávných studií lidé, kteří jsou v partnerském svazku nešťastní, více přibírají a hrozí jim vyšší riziko obezity a s ní spojených nemocí. Absence důvěry, podpory, pomoci, komunikace a dušení problémů v sobě, to všechno vede nejen k nespokojenosti ve vztahu, ale často také k negativnějšímu přístupu k životu obecně, s čímž souvisí pocity smutku a deprese.
V takovém mentálním stavu se prokazatelně snižují či zhoršují některé funkce těla a člověk se častěji obrací pro zklidnění k jídlu. Výzkumy nešťastných manželství prováděné po dobu 14 let ve Velké Británii ukázaly, že nespokojení lidé častěji volí mastné pokrmy a jídlo s vysokým obsahem cukrů, které v daném momentu pomáhají navodit pocit pohody, z dlouhodobého hlediska ale zvyšují riziko přibírání. Nešťastní lidé také nemají chuť cvičit, což danou situaci jen zhoršuje.
Ohrožujícím pro ideální váhu však paradoxně není pouze dlouhodobý nešťastný vztah, ale i ten krátkodobý šťastný. A to v případě, že člověk začne bydlet s partnerem, který nemá zdravé stravovací návyky. Ve většině případů totiž dochází k osvojení si zvyků spíše negativního než pozitivního charakteru.
V roce 2007 studie Framingham Heart sledující přes 12 tisíc lidí po dobu více než 32 let ukázala, že riziko obezity u lidí, jejichž přátelé trpěli nadváhou, se zvyšuje až o 57 %. Pokud se jednalo o přátele stejného pohlaví, riziko bylo dokonce 71 %, přičemž u mužů byly šance na „tlustý život“ výrazně vyšší než u žen. Zajímavé přitom je, že váha přátel má na nás údajně mnohem vyšší vliv než váha životního partnera či sourozence.
Důvod? Sociální normy a tlaky. Lidé cítí potřebu „zapadnout“ do kolektivu, proto je obezita „společensky nakažlivá“. Přátelské večeře a návštěva barů tomu výrazně napomáhají, protože pokud jíme ve společnosti dalších lidí, zkonzumujeme až o 35 % víc jídla, než kdybychom jedli sami. A čím větší společnost, tím toho sníme víc. Zajímavý je rovněž fakt, že pokud sedíme u stolu s osobou tlustější, než jsme my sami, necítíme se až tak provinile při jedení dezertu, jako bychom se cítili ve společnosti osoby hubenější.
I když si lidé stejné společenské skupiny velmi rychle osvojují podobné návyky, dobrá zpráva je, že nejen ty negativní, ale i pozitivní. Pokud se jedna osoba ze skupiny rozhodne zhubnout, „nakazí“ tím obvykle i další. Pozitivní změnou vzoru chování, zejména ve skupině přátel, tak může dojít k osvojení si zdravějšího způsobu života, což podle odborníků platí zejména u žen.
Máte-li náročnou práci, může mít dopad na vaši váhu kvůli dlouhodobému stresu, který na člověka působí negativně hned několika způsoby. Jedná se o soubor biochemických procesů, které mají tělu pomoci „přežít“. Vyšší produkce stresového hormonu kortizolu zpomaluje metabolismus, tělo skladuje „do zásoby“ více tuku, a to zejména v oblasti pasu, některé funkce těla jsou potlačené.
Podle odborníků mají lidé ve stresu navíc i větší chutě na mastné, slané a sladké jídlo, které je méně zdravé a obsahuje spoustu kalorií. Navíc negativně ovlivňuje hladinu cukru v krvi, což způsobuje výkyvy nálad i únavu. S tím pak samozřejmě souvisí i fakt, že se člověku nechce hýbat nebo prostě nemá na sport čas. A tak váha stoupá. Stejné podmínky samozřejmě nastávají nejen u náročného zaměstnání, ale i v případě rodinných problémů, finančních potíží a dalších stresujících situací. Ve všech těchto případech je nejúčinnějším řešením pohyb – pomáhá zhubnout a také výrazně redukuje stres, zlepšuje náladu, kvalitu spánku i pracovní výkonnost.
A co když nejste ve stresu, žijete ve skvělém vztahu, máte hubené přátele, a přesto jde váha dolů velmi pomalu? Podle odborníků může být na vině nevhodné prostředí. Na rychlost úbytku váhy má totiž vliv překvapivě i barva kuchyně, množství světla, okolní teplota i to, zda při jídle posloucháte rádio nebo koukáte na televizi. Teplé barvy jako žlutá nebo červená podporují apetit, zatímco studené odstíny jako modrá nebo zelená ho snižují. Poslouchání hudby nebo koukání na televizi, stejně jako čtení novin či knihy u jídla může způsobovat přejídání – buď zvýšenou chutí na jídlo, nebo bezmyšlenkovitou konzumací. Výrazné světlo, zejména venku, způsobuje, že jíme rychleji, uvnitř je to s větším klidem.
Na množství snědeného jídla má vliv také vnější teplota. V případě pocitu chladu jíme více a také kaloričtější potraviny. Navíc nemáme chuť se hýbat. Což se projevuje zejména v zimních měsících. Vrstvy oblečení navíc vše zahalují, takže nemáme potřebu hlídat si tělesné proporce, které nejsou vidět. Při pocitu zimy tělo rovněž vydává extra energii pro zahřátí vnitřních orgánů, tudíž máme větší chutě a potřebu vyššího příjmu potravy. Řešení? Ztlumte světlo, zapněte topení, vypněte všechnu elektroniku, omezte rušivé elementy a jezte v klidu u prostřeného stolu.
Článek vyšel v časopisu Moje psychologie 6/2013