Vědci do průzkumu zapojili 1400 rodičů z 25 zemí světa, jimž položili takové otázky, jako například kdy se jejich dítě nejčastěji směje, čemu se směje, jaké hračky ho dokážou rozesmát a další. „Z odpovědí rodičů jsme se dozvěděli, že miminka se cíleně smějí už velmi brzy. Devadesát procent novorozenců se usmívá už v prvních dvou měsících života a v několika málo následujících týdnech se naučí naplno smát," říkají vědci. „Jen nepatrné procento odpovědí připouštělo, že se jejich dítě v prvním roce usmívalo, ale smálo se až po prvních narozeninách," dodává Dr. Caspar Addyman, který výzkum vedl. Z výsledků vyplynul také zajímavý postřeh, že chlapci se smějí více než holčičky. „Ptali jsme se také na to, jestli se děti více smějí na maminku nebo tatínka a jak se celkově projevují, jestli jsou většinu dne dobře naladěny, nebo častěji pláčou, abychom mohli vzít při výzkumu v úvahu i povahy miminek. Skutečně tu spojitost s budoucím charakterem je. Děti, které se později projevily jako melancholické a introvertní, se už jako miminka méně hlasitě smály a spíš byly zdrženlivé," vysvětluje Dr. Addyman.
Co se týče podnětů, které děti k smíchu vyprovokují, je jich celá škála. „Nejčastěji děti reagují smíchem na hru s blízkými, na jejich pitvoření a lechtání. Dále rodiče zmiňovali, že se jejich děti smějí také na svůj odraz v zrcadle nebo například při oblíbené činnosti, jako je třeba cákání ve vodě." Vědci v závěru výzkumu uvádějí, že děti využívají úsměv a smích jako druh komunikace s okolím, kterému tímto způsobem chtějí dát najevo, že je všechno v pořádku. Naopak pláčem nám sdělují, že se jim něco nelíbí. „Je to první projev společenského chování," dodává Dr. Addyman. Jak už bylo řečeno v úvodu, podle nás vědci nepřišli s ničím novým. Kdo má děti, ten ví, že jejich smích je to nejhezčí na světě, ať si ho vědci zkoumají, jak chtějí.