Maminka.czPředškolák

Proč si vaše dítě nevěří? Příčinu hledejte nejdříve u sebe

Martina Machová 27.  1.  2013
Stojí a pozoruje ostatní děti, jak se na hřišti kloužou z té nové úžasné klouzačky. Když ho povzbudíte, ať se sklouzne také, rozpláče se. Když mu nabídnete pomoc, brečí ještě víc.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Také máte doma malého „bojínka“, kterého v jeho touhách a přáních brzdí jeho nedůvěra v sebe sama? Méně empatičtí rodiče bohužel pod vrstvami strachu, pláče a hysterických scén mnohdy přehlédnou nevyřčenou touhu: „Rád bych to zkusil, ale tak moc se bojím!“. V pláči a protestech se pak mísí strach s touhou a zklamáním. Mnoho malých „bojínků“ si prostě pouze nevěří, a neví, jak s tím naložit. Potřebují naší pomoc, potřebují povzbudit a někdy potřebují dovést až těsně před překážku, kterou za vašeho hlasitého povzbuzovaní sami překonají.

Proč se všeho tak bojí? Začněte u sebe

Každý rodič hledající příčinu problémů svých dětí by se měl nejprve podívat do pomyslného zrcadla své duše. Nepřenáším na něj své vlastní strachy? Nesrážím posměšky jeho sebevědomí? Nesrovnávám ho pořád s někým „šikovnějším“? Nejsem neustále kritická a negativní, chválím ho vůbec? Dávám mu prostor překonat nějakou bolest či překážku vlastními silami? Pokud máte pocit, že se nic podobného ve vašem výchovném přístupu nevyskytuje (nebo vyskytuje jen sporadicky), je prostě možné, že si váš potomek svou malou ustrašenou dušičku jednoduše přinesl na svět a vy máte tu výsadu být tím, kdo jí může pomoci vyrůst.

Startovní čára je láska

Abyste mu mohli s jeho strachy a nedůvěrou v sebe sama pomoci, musí vědět, že ho milujete. Ne proto, co umí, jak to umí a co dokáže, ale prostě proto, že je. Musí cítit, že ho milujete bez podmínek a bez zásluh. Manželé P. H. Berneová a L. M. Savary, autoři knihy Jak nevychovat dítě s pocitem méněcennosti, ve své (mimochodem velmi zajímavé) publikaci tvrdí: „Děti s nízkou sebedůvěrou často vidí svět a lidi kolem sebe zkresleně, takže z nich mají strach a myslí si, že nezvládnou to, co je čeká. Tehdy je třeba, abyste jim posloužili spolu s vašimi nejbližšími jako pojítko či prostředník pro získání realističtějšího pohledu na svět“.

Pomoc i prostor

Pokud je tedy milujete, pomáháte, povzbuzujete i chválíte, nezapomínejte jim také dávat prostor, aby něco zvládli sami, protože právě v takové situaci vyroste jejich sebevědomí nejvíc. Vlastní zkušeností a překonáním překážky vlastními silami se nejvíc naučí (naučíme). Začínejte citlivě, drobnostmi, pokud „zkoušku“ neustojí, v klidu jim vysvětlete, že se to stává i dospělým. Sice budete potřebovat spoustu trpělivosti, ale berte to třeba jako další velkou lekci školy života, určitě se vám tato zkušenost budě někdy hodit!

Víš, jak se naučila plavat babička Jarka? Aneb příběhy, které pomáhají

Úžasným pomocníkem bývají příběhy, nejlépe z dětství rodičů či prarodičů, kteří se jako malí také museli prát s mnoha těžkostmi a touhami, jež někdy zvládali a překonávali, jindy naopak ne. Takové příběhy mohou dávat bojácným dětem naději, že se svými strachy nejsou sami, že jsou řešitelné. Vždyť i jejich nejstatečnější táta se občas bál!

Témata: Děti, Předškolák, Školák, Chování a vztahy, Bojínka, Berneová, NEJ, Vaše dítě, Vaš, Startovní čára