[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Také si občas neodpustíte okomentovat „nepochopitelné“ rodičovské chování jiné matky? Nu což, do určité míry je to asi normální, a dámy prominou, i ženské. Někteří jedinci svým svérázným přístupem k dětskému světu prostě budí pozornost.
Horší je, když se z posuzování a komentování schopností druhých stane takřka celodenní téma k většině hovorů. Takovým „chytrým hlavičkám“ se většinou začneme nenápadně vyhýbat, uskakovat jim z cesty a přecházet na druhý chodník.
Proč vlastně mají některé matky tak obrovskou potřebu komentovat a soudit druhé?
Ano, pravděpodobně se neustálými komentáři a nevyžádanými posudky na adresu druhých utvrzují v tom, že zvládají vše na jedničku a že jejich způsob výchovy (výživy, učení, trestání, chválení apod.) je ten pravý.
Možná, ač se to na první pohled většinou nezdá, chybí právě jim sebevědomí a jakási přirozená lehkost rodičovství – život se jim scvrkl do malého prostoru čtyř stěn bytu a oplocení dětského hřiště. Mateřství vyplňuje naprosto celý jejich (chudý) svět.
Asi je znáte a možná jste k nim i patřila; mají načteno, nastudováno a něco málo i prožito. S příchodem mateřství intenzivně objevují neznámá území a se svými čerstvě nabytými zkušenostmi, informacemi a vědomostmi se stávají samozvanými odbornicemi na vše.
Některým jejich neutuchající „moudrost“ vydrží až do důchodu (a budou z nich „úžasné“ tchyně), jiné z toho prostě vyrostou a věkem zmoudří.
Poslední partou čilých komentátorek a soudkyň mateřského umění jsou dámy, jež se tak prostě narodily (i když s větší pravděpodobností tento typ chování i uvažování spíše okoukaly doma).
Jsou to klepny a drbny od přírody a statut matky jejich pole působnosti pouze rozšířil. Posuzují, hodnotí, komentují a glosují vše, co se v okolí šustne. Nic jejich zraku a jazyku neunikne, co náhodou unikne, to si domyslí.
Máte ve svém okolí také takovou "soudkyni"?