[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Pro výživu v kojeneckém věku se v současné době rodičům dávají jasná doporučení: podle Světové zdravotnické organizace je optimální výživou v prvním půlroce života výhradně kojení. Kromě toho, že dítě dostává všechny potřebné živiny v optimálním poměru, byly zjištěny i další zdravotní výhody.
Kojení podporuje imunitu: omezuje totiž riziko vzniku respiračních onemocnění a zánětu středního ucha, snižuje hrozbu pozdější obezity (příjem energie je u kojeného dítěte významně nižší, než u dětí krmených náhradními mléky), podporuje optimální vývoj mozku, je prevencí řady civilizačních chorob. Podle výzkumů byl například u kojených dětí zaznamenán statisticky nižší výskyt gastroenteritidy po dobu kojení.
Pozor, kvalita mateřského mléka je přímo závislá na zdravotním stavu kojící ženy a dokonce i na způsobu jejího stravování. Jsou tedy případy, kdy je pro miminko vhodnější náhradní mléko. Ta dnes splňují náročné požadavky na výživu nejmenších. Když se kojení nedaří nebo není možné, nemějte obavy. Váš potomek nebude strádat.
Zavádění komplementární výživy (nemléčných porcí) je doporučováno v době od konce 4.– 6. měsíce věku. Jedním z argumentů pro doporučení výhradního kojení do konce 6. měsíce je nižší výskyt infekcí. Doporučení pro kojeneckou výživu v rozvinutých zemích by v současné době mělo akceptovat realitu narůstajícího výskytu alergických a autoimunitních onemocnění, možný výskyt nedostatku železa u plně kojených dětí a to, že časnější zavedení nemléčných porcí, ne však dříve než ve 4. měsíci, nezvyšuje významně riziko infekcí.
Nemléčné porce jsou zaváděny podle prospívání dítěte v období mezi 17.–26. týdnem života (včetně libového masa jako optimálního zdroje železa). Jejich součástí je i zavedení lepku. Odkládání jeho podávání nemá podle současných znalostí žádný vliv na rozvoj celiakie. Naopak je vhodné nabízet lepek ještě v období, kdy je dítě kojeno.
U dítěte dochází k dokončení dozrávání trávicího traktu a kojení či počáteční mléko už nestačí pokrýt potřeby dětského organismu. Ten se rychle vyvíjí a potřebuje změnu složení stravy i dostatek energie. U plně kojených zdravých dětí se s prvními příkrmy začíná kolem ukončeného 6. měsíce věku, u dětí nekojených nebo u těch, kde je to z nejrůznějších důvodů namístě, i dřív (nejdříve ovšem od ukončeného 4. měsíce). Strava se zahušťuje, dítě se učí žvýkat a později kousat.
Příkrmy je nutné vždy tepelně upravovat (vařit, dusit), rozemlít najemno či prolisovat, aby bylo jídlo kašovité a jemné. Potrava se miminku podává lžičkou (ta musí být plastová, bez ostrých hran), nejlépe velikosti lžičky čajové. Připravte se na to, že dítě nejenže bude odmítat nové chutě, ale i samotnou podstatu přijímání potravy. Bude „hmotu“ prskat, plivat, snažit se dostat z úst ven.
Není přece zvyklé na jiný způsob stravování, než je prs nebo láhev se savičkou. Lžičku proto zasouvejte hlouběji do úst, aby mohlo jídlo zkusit jazykem postupně posouvat a zpracovávat. Někdy jen selhává technika polykání a vy to můžete vydávat za nesouhlas se změnou způsobu přijímání potravy. Ale obecně: přechod na nemléčné příkrmy je otázkou trpělivosti a delší doby.
Není žádnou výjimkou, když bude potomek desetkrát a vícekrát novou chuť v odlišné konzistenci odmítat. Nevzdávejte se, postupně na změny jídelníčku přistoupí. Zároveň ho do jídla nenuťte, jen opakovaně nabízejte.
Platí pevná pravidla, jak by na sebe měly příkrmy navazovat. Začíná se zeleninovým příkrmem. Vždy jen jedním druhem, nejčastěji mrkví. Neplatí to na sto procent, ale mrkev bývá nejvděčnější (její sladká chuť je dětem sympatická). Uvařte ji, rozmixujte, nijak nedochucujte, natož solit! Dítě ji dostává před polední dávkou mléka. Začít můžete jen několika lžičkami, pak dokrmte mlékem. Postupně množství zvyšujte, až se podaří celou polední dávku nahradit jen příkrmem. Jeden druh zeleniny se zavádí z důvodu vyloučení případné alergie. Pokud k ní dojde, snadněji odhalíte „škůdce“.
Dalšími druhy zeleniny, které dítěti můžete nabízet, jsou: brokolice, hrášek, květák. Vždy platí pravidlo několika dnů na odzkoušení snášenlivosti. Poté můžete jednotlivé zeleniny navzájem kombinovat, aby vznikaly pestřejší a zajímavější chuti. Ke všem druhům můžete přidávat brambory a vznikne plnohodnotný pokrm, hlavní chod. Asi po dvou týdnech můžete k zelenině začít přidávat uvařené a najemno namleté maso. Podmínkou je, aby bylo naprosto čerstvé a libové.
Střídat můžete nejrůznější druhy bílého masa, tedy kuřecí, krůtí, králičí s hovězím a občas vepřovým. Lžička rostlinného oleje je vhodným doplňkem. Jako další v pořadí by měl následovat ovocný, případně ovocně-cereální příkrm. Ovoce patří k odpolední svačině. Vybírejte druhy, které se pěstují v našem podnebí, jablka (hrušky a další) povařte a lžičkou rozmačkejte. Pyré nepřislazujte. Postupujte stejně jako u zeleniny, po jednotlivých druzích ovoce a postupně je kombinujte navzájem. Cereální příkrm bývá nejvhodnější jako večeře. Kaše (nejčastěji obilná) dítě zasytí, zklidní na noc, poté už následuje jen kojení nebo samostatná dávka náhradního mléka.
Kolem tři čtvrtě roku (rozpětí je větší, každý kojenec je individualita, přizpůsobte se jeho potřebám) je čas na další obohacení chutí. Víc ovoce, zeleniny, masa, občas jogurt. Miminku už rostou zuby, takže se nemusí vše mlít najemno, strava by naopak měla mít drobné kousky. Je to velmi důležité, dítě by později odmítalo jíst ovoce a zeleninu, když ji kolem 7. měsíce věku nezačne kousat. Pryč jsou doby, kdy se v tomto věku dětem nedoporučovalo podávat například citrusy. Nebylo prokázáno, že by tyto potraviny alergizovaly, takže je naopak využívejte k rozšíření chutí a zpestření jídelníčku.
Dítěti podávejte jídla ochucená čerstvými bylinkami, nesolte a nekořeňte. Miminko výrazné chuti k životu nepotřebuje, jen byste zbytečně zatížili jeho zažívací trakt. Do kojeneckého jídelníčku nepatří ani uzeniny, kakao, čokoláda, smetana, tučná, smažená jídla či stravování ve fastfoodech.
Nebojte se využívat i ty druhy ovoce a zeleniny, které nejsou na českém stole úplně běžné: avokádo, papáju, batáty, červenou čočku. Nabídka trhu je široká, obchody se zdravou stravou nabízejí nejrůznější suroviny. Raději jejich volbu konzultujte s pediatrem. U syrové zeleniny je nejlepší využívat vlastní zdroje, opatrně s obsahem dusičnanů. Nakupujte z ověřených zdrojů.
Článek vyšel v časopisu Maminka 7/2013