[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Začneme pěkně od začátku, tedy od takzvaného mléčného období miminka. První čtyři, respektive šest měsíců, nepotřebuje miminko nic jiného než mléko. Ideálně to vaše, protože kojení je pro něj tou nejlepší možnou výživou, a pokud to není možné, tak mlíčko kojenecké. O tom, které je popřípadě vhodné právě pro vaše děťátko, se ale vždy poraďte s pediatrem, stejně tak ohledně případného dokrmování – někdy totiž maminky mají pocit, že jejich drobeček pláče hlady, protože mají málo mléka, ve skutečnosti to ale vůbec tak být nemusí.
Pokud kojíte a miminko vesele přibývá, nemusíte v podstatě do ukončeného šestého měsíce věku nic dalšího řešit. Jídlo pro něj máte stále s sebou. Nemusíte řešit ani tekutiny navíc – dříve se dětem podávaly „čajíky“ v lahvičce, dnes se odborníci shodují na tom, že nic takového není třeba, a to ani u dětí krmených kojeneckým mlékem.
Pokud se s pediatrem nedomluvíte jinak (mému jedlíkovi třeba přidal ke kojení na konci pátého měsíce kaši k večeři), jako první začněte se zeleninkou. S kojením i nadále pokračujte, stejně tak, pokud krmíte dítko kojeneckou výživou. Snažte se netlačit na pilu, trpělivost se vám především v začátcích zavádění příkrmů rozhodně vyplatí.
Začněte jedním druhem zeleniny – často se jako první doporučuje vyzkoušet mrkev pro svou přirozeně sladkou chuť, na kterou je dítě zvyklé z mateřského mléka. Během prvních tří dnů zkoušejte klidně jen dvě čajové lžičky řídké propasírované zeleninky, předem uvařené ve vodě. Poznáte tak případně, jak na konkrétní potravinu miminko reaguje. Nesnášenlivost potravin se může projevit různě, třeba vyrážkou, bolestmi bříška nebo průjmem, miminko proto pečlivě sledujte. Poté můžete zkusit další druhy zeleniny – bramboru, cuketu, kedlubnu, brokolici, hrášek, dýni a podobně. Po pár dnech můžete zkusit kombinovat dva druhy již vyzkoušené zeleniny.
Dalším krokem je maso. To můžete přidat v druhém týdnu přikrmování. Zaměřte se na libové kousky, hovězí, které je bohaté na železo, telecí, kuřecí, králičí, krůtí. Občas můžete zařadit i vepřové a jehněčí a jednou týdně se doporučuje nahradit maso vaječným žloutkem. Nezapomínejte ani na ryby, které jsou zdrojem omega-3 mastných kyselin, dbejte ovšem, stejně jako u ostatních potravin, na jejich kvalitu. Určitě vynechte jakékoli uzeniny, příkrmy není potřeba solit ani sladit – to jen my dospělí máme neustálým dochucováním zkažené chutě! Takže žádný cukr ani sůl. Do kašiček naopak přidejte dvě čajové lžičky kvalitního rostlinného oleje, který je bohatý na polynenasycené mastné kyseliny.
Až do třetice zařaďte do mimi jídelníčku ovoce. Opět zkoušejte, teď už společně s maso-zeleninovým příkrmem k obědu, každý druh ovoce zvlášť a sledujte reakce. Obvykle dětem šmakují zpočátku nejvíc jablíčka a banány, ale i to je hodně individuální. Začněte zase s jednou až dvěma čajovými lžičkami, až se dostanete na 150–200 gramů ke svačince. Zkuste se při přípravě dětského jídelníčku neomezovat vlastními chutěmi.
I nadále potřebuje společně s příkrmy miminko dostatek mléka, ideálně toho mateřského. Ještě po prvním roce by mělo dítko přijímat zhruba půl litru mlíčka denně nebo výrobků z něj. Skvělou dopolední či odpolední svačinkou pro batole je kvalitní bílý jogurt s čerstvým ovocem. Zapomeňte ale na nízkotučné výrobky!
Obiloviny by v dětském jídelníčku neměly chybět. Ideální jsou obilné kaše, které zasytí prcka navečer a ráno mu dodají energii. Řiďte se vždy věkovým doporučením na obalu, kaše s nízkým obsahem sodíku a bez přidaného cukru. Co se týče lepku, měl by být také zaváděný postupně, od malých „ochutnávek“, a ideálně v době, kdy je miminko ještě kojené. Opatrně také s oříšky – měly by být jemně namleté a zamíchané do kašičky tak, aby je dítko nemohlo vdechnout. Stejně jako u oříšků a semínek se nebojte do jídelníčku opatrně zařadit i potenciální alergeny, jako třeba rajčata nebo jahody.
Simona Lazzari, dula, laktační a výživová poradkyně, simonalazzari.cz
S jakým příkrmem je podle vás nejvhodnější začít a proč?
Držím se léty a praxí ověřenou zkušeností. Učím maminky zavádět zeleninové pyré z jednoho druhu zeleniny, jako je brambora, mrkev nebo dýně a podobně, které jsou přirozeně sladké, s neutrální chutí, nebo pyré z obilovin, jako jsou vločky, rýže, krupice. Podle mě, začíná-li se s ovocem, jeho sladká chuť samozřejmě láká více.
Jakou by měly mít první příkrmy texturu?
Myslím si, že pyré jemně rozmixované do hladké konzistence je pro malé sedmiměsíční miminko přijatelnější, postupně se upouští od hladkého mixování až po rozmělňování pouhou vidličkou. I tady vyzývám maminky k pečlivému sledování a hodnocení toho, jak miminko reaguje, přijímá sousta, chutná mu a líbí se mu to. Pokud je vše v pořádku, textura se zvolna mění v hrubší až maličká sousta, celý proces může trvat pár dnů, ale i pár měsíců.
Hodně se teď mluví o prvních příkrmech „do ručičky“ místo hladkých kašiček – takzvané metodě BLW. Jaký na ni máte názor?
Metoda BLW (Baby Led Weaning) je letitá a znovu se vynořila v nedávných časech. Je-li miminko aktivní, dává najevo zájem, nemá potíže s dávivým reflexem, je v pořádku, že se maminka rozhodne pro tuto cestu. Doporučuje se začít tehdy, když matka vypozoruje, že dítě po potravinách – správně zvolených, uvařených a nahrubo nakrájených, sáhne a bezpečně je dokáže ochutnávat a postupně i konzumovat. To je velmi individuální, může to být již v osmi měsících, ale až i v deseti měsících. Vše má svůj čas, způsob a průběh a malé miminko si zvyká pomalu, často až odmítavě, je třeba najít rovnováhu a vycházet vždy z vlastního pozorování a smysluplného uvažování v kontextu dítěte.
Jak doporučujete postupovat u zavádění potenciálních alergenů, jako je například lepek?
Držím se doporučení Laktační ligy, ta vychází z doporučení WHO. Lepek, jeden z nejvíce jmenovaných potenciálních alergenů, se může v podobě pšeničné kaše nabídnout i dítěti po ukončení 4. měsíce, ale ani po ukončení 6. měsíce není pozdě. Doporučuji, aby veškeré potraviny maminky na dítěti „testovaly“ postupně, pečlivě hodnotily reakci miminka a zvolna rozšiřovaly rejstřík potravin od nejlépe stravitelných a bezpečných až po ty potenciálně alergizující. Je-li u rodičů nějaká potravinová alergie, postupuje se ještě opatrněji.