[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Pupeční šňůra má hodně úkolů. A její přestřižení na porodním sále (nebo dotepání) znamená, že jste se od miminka „odpojila“ jen tělesně. Duševní „pupeční šňůra“ k dětem v nás zůstává po celý život. Fyzicky jde o dokonalý orgán pro fungování nitroděložního života.
Zajišťuje přívod živin a kyslíku, dokud se vaše děťátko poprvé nenadechne po porodu. Zároveň odvádí z těla miminka zplodiny metabolismu a odkysličenou krev zpět do placenty – to zajišťují dvě tepny. Pupeční šňůra je vyplněna měkkou, želatinovou substancí (tzv. Whartonovým želé). To ji pak chrání před stlačením a díky tomu se k vašemu miminku dostává vše potřebné.
„Pupečník může být absolutně krátký nebo zase velmi dlouhý,“ uvádí gynekolog prof. Pavel Calda. „Běžná délka pupečníku je asi 50 cm a většinou to nesouvisí s osudem plodu.“
Krátký pupečník měří méně než 35 centimetrů, dlouhý je ten se 70 a více centimetry. Obě tyto situace mohou znamenat určité problémy, ale nenastávají často. Co se dá o pupečníku zjistit během těhotenství?
„Ultrazvukem se stanovuje počet cév v pupečníku,“ vysvětluje Pavel Calda. „Někdy chybí jedna arterie, ale pro zdárný vývoj plodu to nemá žádný význam.“
Neděste se proto předem, těhotenských komplikací může být více, ale pupečníku se ve většině případů netýkají.
Co když se miminko udusí? Je nutné udělat císařský řez kvůli pupečníku kolem krku? Představa miminka v tísni je pro většinu těhotných naprosto děsivá. A také zbytečná. Zdravá pupeční šňůra je proti stlačení cév chráněná. Aby se plod dostal do život ohrožující situace, to může podle Pavla Caldy nastat jen zcela výjimečně. Když se to děje, jsou k tomu jiné důvody než pupečník.
„Pupečník kolem krčku má dle literárních údajů 6–37 % dětí,“ uvádí porodník. „Většinou je tento stav zcela neškodný. Lze to zjistit na ultrazvuku, ale tato informace nemá žádný vliv na další průběh těhotenství.“
Je jedním z hlavních bodů dnes propagovaného bondingu (podpory rané vazby mezi matkou a dítětem). A jeho zastánci argumentují především tím, že se dotepáním zlepšují hodnoty železa ve čtyřech měsících věku dítěte a snižuje se počet případů novorozenecké chudokrevnosti.
Pavel Calda je zdrženlivější: „V současné době se dává přednost dotepání pupečníku. Tyto postupy jsou době poplatné a dříve se naopak podvazoval pupečník ihned. Těžko říci, jak to bude za 20 let. Jistě celá populace dětí, kde se pupečník odstřihl ihned, není postižena... Takže tyto praktiky bych nepřeceňoval.“
Pokud tomu nebrání zdravotní komplikace, nechává se dnes novorozenec na pupečníku, který dotepe.
Poněkud alternativní možností, nad kterou většina porodníků kroutí hlavou, je pak tzv. lotosový porod, který už má i u nás své zastánkyně.
Po něm zůstane pupeční šňůra nedotčená a dítě je připojené ke své placentě do té doby, dokud ona sama přirozeně neodpadne (to trvá několik dní). Teorie hovoří o tom, že miminko z placenty stále přijímá důležité látky. Lékaři ale varují třeba před možnou infekcí.
„Myslím, že ani zvířata něco podobného nedělají, tak nevím, proč by to měl dělat člověk, je to naprostý nesmysl,“ dodává k tématu Pavel Calda.
Co se děje po porodu za běžných okolností ve většině případů?
„Porodník pupek podváže a buď on, nebo otec ho přestřihne. Dítě dále ošetřuje dětská sestra,“ uvádí Pavel Calda.
Vašemu miminku zůstane na bříšku pahýl. A jak o něj pečovat poradí novorozenecká sestra (viz box). Každopádně ale buďte pečlivá, je to jedna z bran možného vstupu infekce do těla. A proto také jeden z důvodů, proč se některá miminka bohužel musí vrátit do péče lékařů už pár dní po propuštění z porodnice. Když tedy při domácím ošetřování pupíku dítěte jen trochu zaváháte a místo se bude zdát začervenalé, ihned vše konzultujte s pediatrem.