[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Nápad nastěhovat si tchyni do domu může na první pohled vypadat jako pořádná katastrofa. Ať už potřebuje speciální péči či nikoli, vždy dojde ke změně života celé vaší rodinné jednotky.
A než se začnete ošívat, že takto to vlastně být nemělo a pomlouvat tchyni, že je taková, nebo maková, vzpomeňte si na dobu, kdy jste jí navrhla, aby s vámi bydlela. Není náhodou současný katastrofický stav vaší rodiny jen důsledkem toho, že jste si s maminkou svého partnera (koneckonců může to být i vaše maminka) pořádně nepromluvila? Při společném soužití a především před ním je potřeba, aby vaše tchyně pochopila a respektovala hranice, které jste si společně nastavili, a neměla pocit, že se vrací někam, kde její malý syn či dcera potřebují veškerou mateřskou péči. Takže shrnutí toho nejjednoduššího: Neočekávejte něco, co se svou tchyní neproberete. Pak budete krutě zklamaná.
Existuje tisíc vtipů na téma špatná tchyně. Jenže jsou poměrně nespravedlivé. Jakmile s vámi totiž maminka začne bydlet, změní to chod celé vaší rodiny a nejen v tom smyslu, že si donese vlastní nádobí, ze kterého ráda jídává. Bude mít tendenci předělat vaši domácnost podle svých pravidel. Tím předejdete pozdějším konfliktům, postranním pohledům a nebudete si muset stěžovat nad sklenkou vína kamarádkám, že se s bábou opravdu vyjít nedá. Život s tchyní totiž vyžaduje trpělivost, respekt a dobré komunikační schopnosti. Pokud jednu z uvedených vlastností nemáte, raději babičce vašich dětí pronajměte byt ve vedlejším domě. Jinak se totiž budete trápit vy i ona a ničemu to neprospěje.
Sedněte si se svým partnerem a začněte se bavit. Vážně. Oprostěte se od všech křivd, které se vám v minulosti staly, ty do debaty netahejte. Proberte důležité body, jež vás napadnou při pomyšlení na to, že vaše tchyně bude bydlet s vámi, domluvte se na tom, jak bude vypadat péče o ni, snažte se vyjednat péči střídavou, protože jinak vám nastálo k dětem přibude i babička a vy volný čas nebudete mít už nikdy. Navíc psychologové se shodují, že ani tato problematika by neměla vaše manželství nijak ohrozit, pokud se k babičce v domě postavíte jako k úkolu, který k dlouhodobému vztahu dvou lidí zkrátka patří.
Je to stejné, jako když chod rodiny ovlivní narození dítěte, nebo když si dva dospělí jedinci pořídí psa. Každá taková změna je zásahem do předem stanoveného a fungujícího režimu a jen dospělí a zodpovědní jedinci si dovedou se změnami poradit. S takto zásadním rozhodnutím musíte tedy souhlasit oba a musíte vědět, co pro vás příchod nového člena do domácnosti znamená. Počítejte i s tím, že se do koupelny nedostanete tak často, jak byste potřebovala, že v kuchyni se budou občas vyvářet jídla, o která nikdo nestál, protože jste si chtěli objednat pizzu, a že vám šikovná babička bude uklízet i spodní prádlo, abyste toho neměla tolik. Bude se snažit svým způsobem pomoct a vy za to na ni nemůžete být naštvaná. Jediné, co můžete udělat, je to, že jí vysvětlíte, že na vaše kalhotky se prostě nesahá. A ona to musí respektovat.
Definujte přesně, jestli u vás tchyně bude bydlet natrvalo, nebo na dobu přechodnou. Pokud bude u vás bydlet dlouhodobě, je vaší povinností vymezit jí prostor, který bude jen její, ideálně tedy pokoj s příslušenstvím. Nemůžete po ní chtít, aby si dlouhodobě rozkládala pohovku v obývacím pokoji v době, kdy se vy dodíváte na svou oblíbenou detektivku. Pokud se jedná o dobu přechodnou, nechte si přesně potvrdit, o jak dlouhý časový úsek se jedná a jemu přizpůsobte intenzitu příprav. Jinak zvládnete ubytovat babičku na týden, jiné potřeby bude mít, pokud se zdrží tři měsíce. Navíc pokud se bude tchyně chtít ubytovat na dobu určitou, měla byste se dohodnout i s ní, jestli má připravený záložní plán, pokud vaše společné soužití fungovat nebude.
Stanovte jasná pravidla, která budou platná v obecných situacích. Pro všechny a bez výjimky. Třeba respektujte a naučte i své děti, že na dveře babiččina pokoje se zásadně klepe, totéž vyžadujte ale také od ní, pokud chce vstoupit k vám do ložnice. Stanovte si pravidla, jak bude přijímat návštěvy, jestli jim může ukazovat celý byt, aby se pochlubila „jak to mají mladí perfektně zařízené“.
Důležité je, aby vaše děti rozuměly tomu, že i když u vás bydlí starší a zkušenější babička, autoritou pro ně jste stále vy a že nebudete tolerovat odpovědi typu: „Ale babička slíbila, řekla, udělala…“ Nikoli. Slibujete a konáte vy. Jste totiž ve svém domě. Dohodněte se s tchyní na tom, že je i pro její dobro, pokud předem dohodnutá pravidla budou fungovat a že by se na chodu domácnosti měla podílet přesně tak, jak bylo navrženo a odsouhlaseno. Dobré by bylo, kdybyste si odsouhlasily pravidelné měsíční porady nad šálkem kávy, u které byste si shrnuly, jak domácnost běží, kde máte rezervy, co vám vadí a co naopak funguje. Mějte na paměti, že pokud delegujete některé povinnosti na tchyni, bude se věnovat jim a ne rozvracení vaší rodiny. Proto ji nechte, jestliže bude mít zájem, vařit ve středu a žehlit v sobotu, případně se starat o květiny a na dohodách důsledně trvejte. Uvidíte, že i ona se bude ráda cítit užitečná.
Zaměřte se na vše pozitivní, co vás během vícegeneračního soužití čeká. Přemýšlejte o penězích, které ušetříte za dojíždění přes celou republiku na návštěvu, nad časem, který nebudete muset trávit v autě, nad tím, že se budete moct více věnovat své práci, protože babičky se rády cítí užitečné třeba tím, že pomohou s vyzvedáváním vnoučat z odpoledního vyučování. Babičky jsou vůbec skvělým přínosem pro děti a neměla byste se bránit tomu, aby s vnoučaty trávily co nejvíc času. Stížnosti, deprese a pocit, že tchyně se vám plete do fungující domácnosti, nepomohou nikomu a ničemu. Vás rozhodí, budete naštvaná a emoce si budete vylévat na partnerovi. Nedělejte to, je to totiž zcela zbytečné. Zůstaňte příjemná, milá, tchyně brzo pochopí, že hádky nemají cenu a že se vyplatí hledat řešení a komunikovat tak, aby rodina ze společného soužití profitovala. Věřte, že je z čeho brát. Stačí jen vědět jak na věc.
(Článek vyšel v časopisu Maminka 6/2014)