Řekni hezky „helou“!

Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem. Co se v dětství naučíš, v dospělosti jako když najdeš. Tolik lidová moudroust. Může vašemu dítěti k dokonalé znalosti angličtiny pomoci jazyková školka?

Že naše ratolesti budou potřebovat angličtinu desetkrát víc, než my kdysi dávno ruštinu, je asi každému z nás jasné. Bohužel ti, kdo už mají nějaké potomky na základní nebo střední škole, také vědí, že úroveň výuky jazyků ve školách je leckdy a leckde opravdu špatná.

A protože většině z nás na budoucím uplatnění našich dětí opravdu záleží, zkoušíme různé možnosti, jak jim přijetí cizí řeči usnadnit. Jednou z nich je i jazyková školka. V posledních dvaceti letech se jich u nás vyrojily desítky. Za své služby žádají nemalý obnos, většinou okolo deseti až dvaceti tisíc korun měsíčně.

Vyplatí se taková investice? Záleží zaprvé na tom, zda jde o školku, kde se angličtina vyučuje, anebo o školku, kde se s dětmi anglicky komunikuje i při běžných denních činnostech. Například v jazykové školce Skřivánek Smarties jsou její žáčci vystaveni oběma jazykům.

„Angličtinu zajišťuje rodilý mluvčí, který má patřičné vzdělání a je oprávněn k práci s dětmi. Ty mají jak výuku skutečnou (každý den formou lekce), tak praktickou, která probíhá po celý den formou her, sportovních nebo výtvarných činností a podobně. České a anglické tety se tedy střídají,“ říká ředitelka školky Kateřina Kurzová. Pokud vaše ratolest chodí do klasické české školky, doma v rodině mluví pouze s českými mluvčími a jednou týdně má k tomu ve školce angličtinu, zázraky rozhodně nečekejte.

Váš předškoláček se pravděpodobně naučí pojmenovat anglicky příslušníky své rodiny, nějaká ta zvířátka, dopravní prostředky a barvy a k tomu pár básniček a písniček, jejichž obsah už mu možná zůstane utajen. Když ho pak na dovolené pošlete pro džus, nejspíš se raději domluví rukama nohama. Jestliže taková výuka dítě baví a nestojí víc než pár stovek za pololetí, proč ne.

Investovat do ní větší částky by ale bylo opravdu vyhazováním peněz. Zadruhé záleží na tom, zda váš potomek už někdy přišel s angličtinou do styku, nebo pro něj bude cizí jazyk zprvu velkou bariérou. „Naše školka je vhodná jak pro ty nejmenší z dvojjazyčných rodin, tak pro děti českých rodičů, kteří mají zájem na tom, aby byly jejich ratolesti vystaveny angličtině už od raného věku a jednoduše tak jazyk pochytily, aniž by se ho musely složitě učit,“ říká Kateřina Kurzová.

Čtěte také: Vyměním hrocha za prasátko!

Jako houbičky

Nemají to pak děti z ryze českého prostředí ve školce těžké? „Ratolesti cizinců, které již přišly do styku s anglickým jazykem, mají samozřejmě oproti českým dětem výhodu, ale i ty si na angličtinu zvykají rychle, v tomto věku je to pro ně totiž velmi přirozené,“ dodává ředitelka školky Skřivánek Smarties, kam můžete své potomky přihlásit již od dvou let věku.

A jak malí předškoláčci přijímají angličtinu, pokud není jejich rodným jazykem? „To je hodně individuální záležitost, ale platí, že výuka je pro ně hrou, nikoli učením.
Máme zkušenosti s dětmi, které po prvním měsíci ve školce pochytí neuvěřitelné množství anglických slovíček. Jsou, jak my říkáme, jako „houbičky“ – prostě do sebe nasáknou velké množství informací.

Na druhou stranu se ale setkáváme také s těmi, kterým absorpce cizí řeči trvá déle, nicméně to není vždycky nutně problém s jazykem jako takovým, ale spíše jde o celkovou adaptaci dítěte v prostředí školky, vnímání jejího režimu, ostatních dětí a podobně, s tím je pak jazyk hodně propojený,“ vysvětluje Kateřina Kurzová.

Psychologové obecně doporučují, aby dvojjazyčnou školku navštěvovaly spíše děti, které nemají problém s komunikací a odpoutáním od rodičů. Vřele to pak doporučují u ratolestí z cizojazyčných rodin, které budou ve školce cítit oporu svého jazyka a zároveň se docela nenásilně zapojí do komunikace v druhé řeči – u nich tedy proběhne proces učení tak trochu opačně oproti českým dětem. Velmi pak samozřejmě záleží na personálu školky, který by měl zachytit případné zátěžové situace či různé problémy. Dítě by mělo vždy mít jistotu, že se v případě potíží s někým domluví, aniž by muselo složitě vymýšlet, jak vysvětlit, co se mu stalo nebo co cítí.

Proto se většinou nedoporučuje, aby učitel přecházel z jednoho jazyka do druhého – v anglické školce by mělo být předem jasně dáno, kdo kterou řečí hovoří – tak, jako je to jednoznačné i v životě.

Nejdřív rozumí, pak mluví

Pětatřicetiletá Karolína z Kunratic vozí svého syna Oskara do anglické školky dva roky, tedy od jeho dvou let. „Měla jsem dvouletou mateřskou, takže bylo jasné, že do nějakého zařízení Oskar půjde. V podstatě už od jeho narození jsem hledala, co by nám vyhovovalo, a uchvátil mě systém Montessori výuky.
Našla jsem soukromou školku, kde tento systém praktikují a jako přidaná hodnota je polovina vyučujících angličtí rodilí mluvčí,“ říká Karolína.

„Abych pravdu řekla, měla jsem z toho trochu strach – Oskárkovi byly čerstvě dva roky, když nastoupil, a prakticky nemluvil ani česky, i když rozuměl téměř všemu. První týden tropil příšerné scény, když jsem ho do školky dávala, druhý týden už brečel při odchodu. Řval ještě půl hodiny v autě a pořád vykřikoval něco jako,majkí majkí‘. Až později jsem pochopila, že chtěl za Michaelem, anglickým učitelem, kterého si okamžitě zamiloval,“ směje se Karolína.

Po dvou letech Oskarovy docházky je Karolína víc než spokojená. „Samozřejmě nejdůležitější pro mě je, že syn chodí do školky rád, že je tam příjemné prostředí, dělá tam spoustu věcí, které by se mnou nemohl, prostě proto, že to třeba neumím.

Taky mi vyhovuje, že rodiče se mohou přidat na různé akce, takže můžu sledovat, co všechno se ve školce děje a jak tam vlastně děti žijí. No, a navíc Oskar docela dobře rozumí angličtině – když na něj někdo promluví třeba na dovolené, většinou ví, co se po něm chce. V drtivé většině případů ale neodpoví, nebo odpoví česky, to mi ale vůbec nevadí, vždyť jsou mu teprve čtyři roky. Že některá slovíčka nebo věty zná, zjišťuju spíš náhodou, třeba když si hraje s autíčky nebo si zpívá, případně povídá cestou v autě.“ Karolíninu zkušenost potvrzuje i Kateřina Kurzová.

„Děti se velmi rychle naučí rozumět, ale s mluveným slovem je to často trochu složitější. Postupně začínají opakovat jednotlivé výrazy, pak se k tomu přidávají krátké věty, a často až ve věku pěti šesti let jsou schopny komplexnější komunikace v cizím jazyce.

To samozřejmě platí zejména pro české děti. Každé dítě je individualita a učí se různým tempem. Aby se i to vaše domluvilo anglicky, je třeba, aby navštěvovalo školku v denním režimu a každý den tak, aby bylo ve styku s cizím jazykem.
Nárazové jazykové lekce nemají takovou sílu a intenzitu, aby se z nich naučilo natolik dobře anglicky, že bude schopné bezproblémově komunikovat,“ dodává na závěr Kateřina Kurzová.

Další zajímavé články najdete v aktuálním vydání časopisu Maminka.

SLEVÍN.CZ - Každý den nové slevy na jednom místě!

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Určitě věnujte čas samy sobě a vašim zájmům. Dopoledne byste skrze Lunu měly být v kontaktu s matkami nebo kamarádkami a vydat se na…
Maminka na Facebooku



Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci