Maminka.czVýchova

Respektovat a být respektován: Proč některým tato metoda nefunguje?

26.  10.  2020
Názor jedné úplně obyčejné vychovatelky ze školní družiny na sympatický výchovný styl Respektovat a být respektován…

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Jmenuji se Katka a už 14 let pracuji s předškoláky a nejmladšími školáky, a to jako vedoucí zájmových kroužků a vychovatelka v družině. Doma mám dvě samostatné dospívající slečny, a tak si práci s „mrňaty“ poslední roky stále více užívám a také o dětech, respektive o nové generaci dětí, hodně přemýšlím.

„Respektovat a být respektován“ - žhavý trend ve výchově dětí

Ať si dnes říká, kdo chce, co chce, děti jsou skvělé! Díky jejich přímočarosti vždy víte, na čem u nich jste – přetvářku se teprve učí. Naprosto fascinující jsou jejich zápal pro přítomný okamžik, energie a stoprocentní nadšení, které jsou schopné věnovat činnosti, která je baví. Vždy ji totiž dělají na sto procent! To dětem moc závidím. Pokud dětem dáte prostor, dokážou vymyslet neobyčejně zajímavé a inspirativní věci. Také si troufám říct, že mají obrovský cit pro spravedlnost a férovou hru, dokud je to postupně neodnaučíme (obvykle vlastním špatným příkladem).

V družině i kroužcích se mi velmi osvědčilo mnoho myšlenek a „taktik“ z populárního výchovného přístupu Respektovat a být respektován, i když musím říct, že řadu situací jsem vlastně řešila v souladu s myšlenkami tohoto výchovného přístupu naprosto spontánně ještě dřív, než jsem o něm četla a byla na přednášce. I proto mě zaujalo, že si některé maminky občas postesknou, že u nich „respektování“ zkrátka nefunguje. Nejsem žádný odborník, ale co jsem mohla z praxe vypozorovat, hlavní důvod bývá následující…

Respektuji tě… a dál už nic!

Znám řadu maminek (i tatínků, ale s těmi se tolik nepotkávám), které jsou milé, sympatické a rozumné, svým dětem se velmi věnují a tráví s nimi hodně času. Hodně přemýšlejí, co je pro jejich potomky dobré, mluví s nimi laskavě, nekřičí na ně, netlučou je a snaží se do značné míry respektovat temperament a osobnost dítěte. Jenže nějak zapomněly na to, že respekt má být oboustranný! Tedy nejenže respektuji dítě – jeho lidskou důstojnost, jeho individuální potřeby vycházející z jeho temperamentu, zájmů a zálib – ale také respekt očekávám.

Chcete být dobrým rodičem? Pozor na tyto výchovné chyby

Děti, které nechápou, kterým jsme nezprostředkovali a nedali prožít a pocítit, že respekt musí být oboustranný, aby oběma stranám bylo ve vztahu dobře, patří mezi největší výchovné oříšky pedagogů. Jde o nadmíru sebevědomé osobnosti, absolutně očekávající a často i vyžadující respekt bez toho, aby ony respektovaly cokoliv a kohokoliv. Nedivím se rodičům těchto dětí, že nejpozději krátce před propuknutím puberty začínají propadat zoufalství a naprosto netuší, co si s dětmi počít.

A proč někteří rodiče respekt neočekávají?

Dle mé zkušenosti jde nejčastěji o maminky vnitřně nejisté, bez vědomí si vlastní hodnoty (navenek to být znát vůbec nemusí!). O ženy, které vůči své osobě respekt příliš neočekávají a možná ho nezažily ani od svých rodičů, partnera a nakonec i dětí. Myslím si, že tyto maminky vlastně podvědomě touží po tom, aby jejich děti byly sebejisté, pevné a vědomé si vlastní hodnoty i síly, a tak je prostě nechají vyrůstat na úkor sebe sama. Své děti respektují, velmi se snaží, ale nakonec jen živí jejich ego, protože respekt od dětí zkrátka neočekávají. Potom je pochopitelné, že respektující výchova nemůže přinést nic příjemného – ba právě naopak!

Další dva časté důvody, proč „R+R“ nefunguje

  • Netrpělivost; myslím, že dalším důvodem, proč u některých rodičů respektující výchova selhává, je nedostatek trpělivosti a vytrvalosti. Instantní řešení fungují jen v reklamách, reálný život je jiný a někdy prostě musíme na sladké výsledky chvíli počkat. A ano, dá to práci, ale výsledky stojí za to! (Výsledkem myslím kupříkladu fungující vztah založený na vzájemné důvěře a respektu, který je vyrovnaný i v období puberty, kdy si s „fígly“, které zabíraly na mrňata, můžeme leda tak utřít nos.)

  • Nedůvěryhodnost; občas se setkám s rodiči, kteří aplikují (záměrně volím toto slovo) nějakou výchovnou cestu, kterou oni sami vlastně nežijí a vnitřně jí ani nevěří – jen zkrátka slyšeli, že funguje. Výchova ale nejde aplikovat, výchova se žije! Výchova je sám život. Děti nakonec nebudou ve svém chování o moc jiné než jsme my sami, neboť dle mého stejně nejvíc vychováváme tím, jací skutečně jsme. A to děti prokouknou, k tomu mají jakési speciální nadání!

Katka F., 48 let

5 rad, které se osvědčily švédským rodičům

Šest věcí, které dělají rodiče úspěšných dětí! Zkusíte je taky?
Pravda o mateřství? Vypadá přesně takhle, ukazují statečné mámy
Témata: Děti, Rodina a vztahy, Péče o dítě a jeho výchova, Výchova, Rodiče, Reklama, Předškolák, Respektující výchova, Přítomný okamžik, Výchovný přístup, Ego, Katka, Vzájemná důvěra, Nadšení, Značná míra, Maminka, Družina, Vychovatelka, Nová generace, Sebevědomá osobnost, Reálný život, Respekt, Švédský rodič, Zajímavá věc, Školní družina