[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Velikonoční pondělí neboli Červené pondělí. Den, kdy chlapci koledníci s potutelným úsměvem a pomlázkou připravenou u postele vstávali o dost dřív než obvykle. Vybíhali šlehat děvčata, aby z nich vyhnali nemoci a lenost, protože proutí, ze kterého se pomlázky pletly, byla přisuzována životodárná síla. Kdo dostal pomlázkou, ten omládl. Na oplátku dostávali od děvčat malovaná vajíčka a cukroví.
VIDEO: Průběh Velikonoc a kdy přesně se slaví?
Velikonoční kraslice připravovaly ženy a děvčata už od Bílé soboty. Vejce jsou symbolem nového života a zrození, a proto jsou na Velikonoční pondělí tím hlavním dárkem pro koledníky.
Podle všeho byla malovaná vejce tradiční součástí oslav už ve starověkém Egyptě, přičemž nejstarší dochovaná kraslice pochází zhruba z období 300 let před naším letopočtem.
Nejčastěji se zdobí vejce vařená, plná, ale na dekorace slouží i vyfouklé kraslice, kterým se také říká pouchy. K tvorbě motivů se dříve používaly hlavně vosk, sláma nebo se vejce vyškrabávala. Barvilo se přírodními barvivy, která se poslední dobou opět vrací "do módy".
Jednotlivé barvy v sobě měly důležitou symboliku, například červená vejce se dávala chlapcům, k nimž dívky chovaly vřelé city.
Tento zvyk se udržuje už zhruba od konce 14. století. Vedle vajíček rozdávaly dívky a ženy také různé laskominy, oříšky a dospělým mužům také alkohol. Bylo také zvykem, že děvčata vázala chlapcům na pomlázku pentličky a podle barev pentliček mohli chlapci poznat, jaké city k nim dívky chovají. Červená znamenala lásku, modrá naději, žlutá odmítnutí, zelená sympatie. Tuto symboliku měla i vajíčka.
V některých regionech chlapci šlehali děvčata hned ráno, když šla do kostela, jinde se udržel zvyk polévání vodou, pokud chlapci přišli koledovat až po dvanácté hodině.
Připadá vám to jako výňatek z knihy starodávných zvyků a obyčejů?
Nám také. Není proto od věci vydat se na malý historický exkurz alespoň ve fotografiích. Snad se dá letos spolehnout alespoň na velikonočního zajíčka!