[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Objet jen tak autem Francii, Španělsko a Portugalsko, strčit nohu do Biskajského zálivu nebo se slunit u Atlantiku byl můj i manželův sen ještě před čtyřmi lety. A nic by nám v tom nebránilo, kdybychom se během těch pár let nerozrostli o další dva malé, křičící a občas vzdorovité členy naší rodinné posádky. „S nimi vyrazit někam na dlouhou cestu, když mi puká hlava z jejich rámusu, jen když jedeme autem na páteční nákup? Ani náhodou!,“ argumentovala jsem na manželův návrh, že bychom mohli vyrazit za naším snem i s dětmi. O pár týdnů později sedím v autě po náročném balení s navigací v ruce, která ukazuje osm tisíc kilometrů. Přesně tolik nás teď čeká projet v západní Evropě. Bude to skutečná jízda. Rodinná dovolená, na kterou asi nikdy nezapomenu. Tak jdem sešlápnout plyn.
Ve skutečnosti to byl ten nejlepší a jeden z nejdobrodružnějších nápadů, který mohl mého muže napadnout. Ostatně, co si budeme namlouvat – mít dvě malé děti, přičemž jeden z nás pracuje na volné noze, kterému postačí jen laptop a připojení k internetu (chápejte: mě), a druhý si oficiálně užívá rodičovskou dovolenou (světe, div se: můj muž), je nejlepší konstelace, při které vás doma nic nedrží. A po omrknutí našeho rodinného rozpočtu, ze kterého jsme s vědomím dlouhého výletu neukrajovali zbytečně přespříliš, bylo nakonec rozhodnuto: pojedeme!
Když už šlo do tuhého a termín našeho vytyčeného výjezdu se blížil, kupily se i nejasnosti typu: kam přesně pojedeme? Bude to děti bavit? Kde budeme vůbec spát? A co když uprostřed naší cesty děti onemocní, nebo se jim něco stane? Nebo si, nedej bože, už po pár dnech polezeme všichni na nervy?
V hlavě mi po výjezdu z domu s napakovaným kufrem i rakví na střeše běhají nehrůznější představy i katastrofické scénáře. Dopínám pás a mám teď spoustu hodin na to přemýšlet, do čeho mě můj manžel zlanařil. Před námi je náš první vytyčený cíl: Kolín nad Rýnem. Což znamená přes sedm hodin čistého času sezení v autě. V praxi to bude tak minimálně deset. Teprve po 300 kilometrech dumání, neustálého uklidňování neklidné dcery i syna v autosedačkách, vytahování trumfů v podobě nejrůznějších dobrot z tašky, nebo provětrávání repertoáru lidových písniček či vyřčení několika výhrůžek přijímám představu, že od této cesty bych neměla nic čekat. S dětmi se vše může ze dne na den vše změnit. Proto se shodujeme s mužem na jednom: plánovat budeme jen pár dní dopředu. A tečka!
Rozhodně je nutné si předem udělat hrubou představu o finančním rozpočtu. Zahrnout do něj i náhlé výdaje, jako oprava prasklé pneumatiky či předního skla, dále třeba nákup suvenýrů nebo pár dní v drahém hotelu.
Několik posledních dnů věnujte sledováním často používaného materiálu: léků, kosmetických výrobků, jídla, hraček, atp., abyste pak mohl sbalit jen to, co skutečně používáte.
Udělejte si také hrubý odhad všech běžných výdajů jako je nájem, potraviny, jídlo v restauracích, nákup plín, pracích prášků, kosmetiky a promyslete, co všechno se dá zredukovat.
Vyplatí se i sledovat ceny benzínu v Evropě. Mohou se totiž v každém státě lišit třeba i o třicet procent. To vše zahrnout do finančního plánu.
Počítejte i se zaplacením mýtného, popř. dálniční známky. Existují webové stránky, které tyto ceny shrnují – například www.tolls.eu. Také si zjistěte, v jakém státě berou na mýtných branách jaký typ kreditní karty. V některých zemích zaplatíte jen kreditní kartou.
S sebou si vezměte i hotovost, ale tu si nechte pro výjimečné případy. Platit kartou se v takových ohledech vyplatí mnohem víc. Proto si zjistěte, jaké platební karty jaká určitá země akceptuje, případně u jakých bank se dá výhodně vybrat z bankomatu.
Cestovní pojištění jsme my osobně neřešili – už mnohokrát jsme využili evropské pojištění v rámci EU. K tomu postačí kartička pojišťovny s logem EU, konkrétně Evropský průkaz zdravotní pojišťovny. A u všech případů platí jednoduché pravidlo: to, co by vám zdravotní pojišťovna uhradila doma, musí uhradit i v zahraničí. Což se samozřejmě nevztahuje na spoluúčast nebo převoz do ČR.
Zabezpečte svůj domov a dohodněte se s někým ochotným důvěryhodným, který bude dohlížet na váš byt, zalévat kytky nebo vybírat schránku.
Na další díl deníku Rodičovská dovolená na cestách se můžete těšit už za týden :-)
Troufli byste si sbali "svých pět švestek" a společně s dětmi vyrazit vstříc dobrodružství?