[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Některé děti jsou temperamentní a živé ze své přirozenosti, stále více z nich dnes podle psychologů trpí poruchami, jako jsou hyperaktivita nebo ADHD. A jiné prostě jen rády dělají rozruch, případně si svými pečlivě připravenými scénkami testují hranice, kam až mohou zajít a co všechno jim ještě projde. Každé robátko má zkrátka svou hlavu, individuálně nastavenou psychiku a reaguje jinak na nejrůznější podněty a situace, proto vám někdy může připadat, že období vzdoru se poněkud protáhlo, a možná vás přepadají obavy, zda nepotrvá věčně.
Psychologové a speciální pedagogové tvrdí, že vztek je zcela přirozená emoce, dokonce nezbytná pro zdravý duševní vývoj dítěte, které vám jeho pomocí sděluje důležité informace. Například také to, že je unavené, nespokojené, hladové, ve stresu (např. ze školky, přemíry povinností, úkolů, požadavků nebo třeba zájmových kroužků), trápí ho strachy nebo fobie, cítí se nejistě, nedoceněné či odstrkované. Na rodičích je, aby dokázali příčiny těchto afektivních „výbuchů“ rozpoznat a včas řešit. Co můžete vyzkoušet, abyste své ratolesti dokázali nenásilnou cestou zklidnit? Často skvěle zafungují ty nejobyčejnější způsoby.
Když je dítě unavené, reaguje většinou podrážděně a chová se jinak než obvykle. Většinou začne být extrémně rozdováděné, protivné a odmítavé. Každý máme potřebu spánku individuální a tento fakt je potřeba respektovat i u potomků. Některé dítko ráno vstane a funguje celý den, jiné se rádo po obědě dospí. Spánek je sice nejlepší forma odpočinku, ale to ještě neznamená, že každé mrně musí chodit odpoledne spát.
Úplně postačí, když má možnost si na hodinku „zalézt“ a poležet třeba na gauči nebo velkém polštáři (může přitom například poslouchat pohádku z CD přehrávače). Dobře funguje, když k tomu máte doma určené jedno konkrétní místo, kde dítě už tuší, jaký rituál ho čeká.
Nechte dětem dostatek vlastního prostoru, nesnažte se jim urputně organizovat aktivity, kterým by se podle vás měly denně věnovat. „Poslední dobou silně vnímám, jak dětem plníme každý den kroužky a organizujeme jim doslova každou minutu života, takže vůbec nemají možnost dělat si někdy jen to, co je zrovna napadne,“ říká Martina Linková z portálu kreativního tvoření Aladine.cz.
Její tip je proto úplně prostý: nechat dětem chvíli času pro sebe, ať si dělají, na co mají chuť. Pozorujte, jak se za chvilku zaberou do hry nebo začtou do knížky a ponoří se do úplně jiného světa – to je přesně to, co tak pracně hledáme v meditacích a relaxačních technikách: vypnout okolní svět a být tady a teď. Děti to umí přirozeně, jenom jim k tomu nedáváme prostor.
Vaše dítě je vaším zrcadlem. Nemilosrdným. V batolecím a předškolním věku snadno přejímá způsob chování lidí, v jejichž společnosti se pohybuje. Proto je pravděpodobné, že pokud má temperamentní a hlučnější rodiče, začnou se podobné projevy objevovat i u něj samotného.
„Dítě se učí kopírováním, přejímáním vzorců od rodičů a jiných pečujících osob a zhruba od třetích narozenin začne napodobovat také jejich chování. Jednoduše se bude chovat vždy v souvislosti s prostředím, ve kterém denně existuje, v souvislosti s okolní atmosférou a vytvořenými vztahy. Hodně ale také samozřejmě záleží na osobnosti dítěte a jeho vrozeném temperamentu,“ vysvětluje Iva Kyselá, zakladatelka a lektorka Akademie rodičovství.
Máte pocit, že je vaše zlatíčko jako pytel blech, roztěkané a nesoustředěné? Nevydrží u žádné hračky nebo knížky déle než pět minut? Věnujte se mu. Někdy děti jednoduše neví, s čím si začít hrát. Jděte s nimi do pokojíčku a nechte je vybrat, co by chtěly dělat. Zůstaňte chvíli s nimi a společně začněte stavět kostky, malovat vodovkami, závodit s auťáky, vařit v kuchyňce nebo cokoli jiného. Stačí vzít do ruky pár kostek, vymyslet dráhu pro ten červený sporťák, zeptat se na několik drobností, projevit zájem a po chvilce se dítě do činnosti tak zabere, že můžete odejít.
Příroda je nejlepší hřiště, kreativní dílna i místo k dokonalé relaxaci. A pokud na tom budete pracovat, děti to budou vnímat úplně stejně, jen jim musíte ukázat, jak skvělé to je. Naprostá většina dětí je nadšená z procházky lesem, skákání přes pařezy, sbírání hub, kaštanů nebo spadaného listí, stopování zvířat nebo hledání největšího mraveniště.
Na čerstvém vzduchu se přirozeně zklidní, přijdou na jiné myšlenky, jejich mozek si odpočine, a navíc se pohybem příjemně unaví, takže budou lépe spát. Všichni se vyblbnete a v přírodě najdete blahodárný klid, kterého dnešní děti, často přetěžované množstvím aktivit, příliš nemají. „Zařaďte podobnou společnou procházku do rodinného režimu aspoň dvakrát týdně a uvidíte, že bude bavit nejen děti, ale i vás,“ říká Kristýna Přibylová, zakladatelka dětských tělocvičen a sportovních kurzů Monkey’s Gym.
Víte, že i odpočinku a stavu zklidnění je třeba se naučit? Některé děti stačí uložit a budou bez potíží a dobrovolně odpočívat nebo usnou samy od sebe, temperamentnější potomky je potřeba trochu zklidnit. Štěpánka Štrougalová z Baby Clubu Juklík navrhuje použít klidné hry, například: Posadit dítě zády k sobě nebo položit ho na břicho a na záda mu prstem psát tvary, písmena, kreslit zvířátka (záleží na věku dítěte a jeho schopnostech) a nechat ho hádat, co to je.
U starších dětí můžete dobře využít i hry s dechem, které je zklidní. Nejprve nechte potoka nechte úplně vydechnout, pak nadechnout, na chvilku dech zadržet a zase úplně vydechnout. U dvou až tříletých dětí jde toto skvěle trénovat nápodobou, kdy cvičení provádíte vy, dítě vás sleduje a pak vše opakuje.
Na takzvanou metodu dávkovaného rozptýlení se většinou můžete spolehnout. Chystáte se na rodinnou oslavu, svatbu kamarádky nebo jinou důležitou a slavnostní událost a máte obavy, že vaše zlatíčko budě znuděné, tím pádem protivné, neodbytné a zlobivé? Je to logické, dá se totiž předpokládat, že akce tolik důležitá pro dospěláky ho nebude bavit, nevydrží sedět několik hodin na jednom místě, a tak se brzy začne bouřit.
Většinou razantně, s hlasitým doprovodem. A uřvanému tříletému nebo čtyřletému dítěti nevysvětlíte, proč by mělo vydržet chovat se vzorně a být zticha. Čím nervóznější a vynervovanější rodič, tím sveřepější a rozdováděnější dítko. Připravte se důkladně předem. Zabalte s sebou do tašky oblíbené hračky, obrázkové knížky a také zamilované dobroty a nejrůznější mlsky. Kdykoli pak zpozorujete, že se dítě začíná nudit a „hrozí“ neplechou, vylovte své silné zbraně a postupně jim je dávkujte. Ano, jistě, jde o jistou formu uplácení, ale v tak vypjaté situaci ji zaručeně i přesto oceníte.