Maminka.czRodina a vztahy

ROZVOD. Slovo, ze kterého jde strach. Kdy nejvíc zasáhne vaše děti?

29.  3.  2021
Vaše manželství dospělo ke svému konci a vy přemýšlíte o rozvodu. Jsou tu ale děti, kterým nechcete rozvrátit rodinu. Má smysl zůstávat někde jen kvůli nim? A do kdy čekat, aby je nevyžádaná změna zasáhla co nejméně?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Hádáte se, děláte si naschvály, a i když jste byla přesvědčená, že k tomu nikdy nedojde, den za dnem se více ujišťujete v tom, že ke svému muži už nic necítíte. Že by vám bylo lépe někde jinde a s někým jiným, nebo možná klidně i samotné, ale zkrátka bez současného manžela. Kdybyste byli bezdětní, už byste se dávno odstěhovala, ale v tomhle „zápasu“ nekopete sama za sebe. Máte spolu děti a je vám samozřejmě jasné, že případný rozvod by rozmetal jejich život a jistoty na kousíčky.


Přemýšlíte, jestli máte právo sebrat jim tátu. Nebo jestli pro ně nakonec není horší žít v rodině, která už je dlouhodobě nefunkční, poslouchat vaše neustálé spory a vidět, jak se vedle sebe trápíte.
Napadá vás, že tak svým dětem do dalšího života předáváte patologické vzorce a možná tím ničíte i jejich budoucí vztahy. Zároveň se nedokážete rozhodnout, jestli vaše rozhodnutí o rozvodu není příliš sobecké a neměli byste to ještě vydržet a pokusit se o korektní vztah, dokud děti nebudou trochu větší.
Ale existuje vůbec nějaký „ideální“ věk pro rozvod, respektive věk, kdy by děti byly schopné rozchod rodičů lépe vstřebat a zanechal na nich co nejmenší následky? A pro jak staré děti je rozvod nejkritičtější?

Klepněte pro větší obrázek


Nejhorší věk mezi sedmi a čtrnácti lety


Není to jednoduché rozhodování a vlastně jen volíte mezi nejméně špatným řešením, protože ať uděláte cokoli, nebude to úplně ideální. Nicméně na téma dopadů rozvodu na děti i toho, ve kterém věku je pro ně nejmenší zátěží, byla provedená řada nejrůznějších výzkumů a vyjádřilo se k němu mnoho odborníků.
Například velký výzkum z roku 2019 uskutečněný na University College London tvrdí, že pro děti je lepší, když se jejich rodiče rozvedou v dřívějším věku a nečekají až do jejich puberty. Nejhorší věk pro rozvod je podle autorů výzkumu mezi sedmi a čtrnácti lety. Pak je největší pravděpodobnost, že děti budou na rozchod rodičů reagovat emočními problémy, problematickým chováním či zhoršením školního prospěchu.

U tří- až sedmiletých dětí, jejichž rodiče se rozvedli, se tyto dramatické projevy vyskytovaly v mnohem menší míře. I když rozvod rodičů nesou těžce chlapci i dívky, chlapci mají větší tendence reagovat rizikovým a nebezpečným chováním.
Není úplně jisté, proč starší děti reagují na rozvod hůře. Jednou z teorií je předpoklad, že starší děti rozvod zasáhne více, protože často musí měnit školu, změní se jim kamarádi a nerozpadne se tak jen jejich rodina, ale i jejich širší zázemí. Navíc jsou v tomto věku děti citlivější na dynamiku vztahu a rozluka rodičů se jich proto víc dotýká.

Klepněte pro větší obrázek



Určete míru konfliktu



Další psychologové však tvrdí, že se nedá obecně říci, ve kterém věku vnímají děti rozvod rodičů nejhůře, protože to záleží na mnoha okolnostech – rodinném zázemí, vztazích, schopnostech rodičů spolupracovat i interagovat s dítětem a řadě dalších. Pokud například v rodině probíhá nějaká výrazná patologie, jako je například násilí, nebo i jeho permanentní hrozba, platí pravidlo „čím dřív, tím lépe“. Bojí se o jednoho z rodičů, o sebe i o své sourozence. Vystavení agresi a násilnému chování má závažné důsledky pro vývoj dítěte a ovlivňuje ho i do budoucna.
Pak jsou tu ovšem situace, v nichž není vůbec jednoduché rozhodnout, do jaké míry děti ohrožují a zda je pro ně menším zlem, když se rodina rozpadne, nebo když kvůli nim zůstanete spolu. K nim patří zejména časté hádky, křik, výhrůžky a podobně. Obvykle psychologové uvádějí, že byste měli začít o rozvodu uvažovat, pokud jsou u vás intenzivní hádky prakticky na denním pořádku a rodinné klima je tudíž velmi nepříjemné. Nicméně opět se jedná o poučku, kterou je potřeba posuzovat individuálně.
V případě méně intenzivních konfliktů mají odborníci jasno. Můžete být z manželství rozčarováni, zklamáni nebo jste si ho představovali jinak, ale pokud se navzájem respektujete a jste schopni najít nějaké společné zájmy, je pro děti určitě lepší, pokud zůstanete spolu. Kompletní rodina je pro ně víc než důležitá, a jakkoli to může znít cynicky, děti jsou v tomto ohledu vlastně dokonalými „sobci“.
Jestliže se jako rodiče projevujete navenek normálně, je jim jedno, že uvnitř umíráte nudou, jste zklamaní nebo nešťastní. Pro ně je podstatná jistota fungující rodiny a do vašich partnerských citů se dokážou vcítit až později – obvykle v období adolescence.



Jak to vidí JERONÝM KLIMEŠ



– psycholog zabývající se převážně psychologií rodiny, skolka.klimes.us

  • Dá se říci, zda se s rozvodem vypořádávají lépe úplně malé děti, které z něho obrazně řečeno „ještě nemají rozum“, nebo spíše například dospívající, kteří už se do řady věcí dokážou lépe vcítit?


Podle věku děti vnímají rozchod různým způsobem. Děti do tří až čtyř let, do školkového věku, zpracovávají především emocionální signály – zda někdo pláče, řve, někoho bije a podobně. Samy jsou citlivé především na separační reakci, to znamená, když je někdo odtrhává od toho člověka, ke kterému mají momentálně dyadickou vazbu. Dyadická vazba je citová vazba jeden na jednoho, tedy dítě a pouze jeden dospělý. Tím může být v daný moment klidně babička. Pokud dítě od této osoby odtrhneme, reaguje bouřlivě, jako kdyby osiřelo, jako kdyby dotyčný člověk umřel. Čím méně separačních reakcí dítě zažije, tím lépe. Po pubertě se totiž separační reakce transformuje do žárliveckého chování, popřípadě do promiskuity a neschopnosti udržet vztah, zkrátka citové nestability. U malých dětí je hlavní, aby nebyly svědky hádek a silných emocí. Fakt, že s rodičem někam cestují, tolik nevadí, ale nesmí se násilím odtrhávat od toho, na koho jsou momentálně citově navázány. Časové údaje chápou s bídou do dne – po obědě uvidíš mámu. Nechápou slovo týden. Když jim řeknete, že mámu uvidí pozítří, tak je to pro ně stejně srozumitelné, jako bych vám řekl, že na výlet pojedeme za 1,141553.103 roku. Předškolkové děti jsou v podstatě pro střídavou výchovu nevhodné. Špatně snášejí i tu krátkodobou 2-2-3, natož týdenní.

  • Jak je to se staršími dětmi a případnou střídavou péčí?


Předškolní a školní děti už od svých spolužáků vědí, co je to mít rozvedené rodiče. Nicméně vztahové problematice nerozumějí – nevědí, co je to sex, orgasmus, nevěra, zamilovanost a podobně. Takže nadále chápou partnerské otázky jako osiření, jako úmrtí v rodině. Každopádně už vědí, co je to týden, a jakžtakž střídavou výchovu snášejí, samozřejmě za předpokladu, že si rodiče odpustí scény a naschvály při předávání. Informaci o střídání bydliště je nejlépe předávat bez velkých emocí – prostě jako běžnou, rutinní záležitost: „Táta teď od soboty bude bydlet v tomto bytě, takže tady budeš občas přespávat. Já ti to ale včas řeknu.“ Po pubertě děti začínají být pohlavně dospělé, takže střídání bydliště postupně zatípnou, protože jim nevyhovuje stejně, jako nevyhovuje rodičům. Střídání domova samozřejmě nevyhovuje nikomu, jen dětem se dá vnutit proti jejich vůli a většinou i k jejich škodě.

  • Jak je to s okřídleným heslem „počkáme s rozvodem, až budou děti starší“? Je to opravdu v zájmu dětí, nebo je naopak nefungující vztah jejich rodičů může do budoucna zatížit víc než samotný rozvod?


Až na velmi velké patologie bývá většinou nejen pro děti, ale i pro rodiče výhodné s rozvodem počkat, až budou děti po pubertě, to je zhruba do patnácti let. Protože vyhlášením rozvodu často začne válka a ta poznamenává děti víc než dusno. Pamatujte na paradox, že život s psychopatem bývá těžký, ale rozvod s ním je skutečné peklo. Každopádně je vždy lepší kvůli dětem svůj vztah opravit. Vhodný čas pro rozvod z pohledu dětí nastává až ve věku, když spontánně objeví větu: „Já jsem si ,celý život‘ říkal/a, že by pro naše bylo lepší, kdyby se rozvedli.” Bohužel tato věta se objevuje zpravidla až po pubertě.

  • Co mohou rodiče udělat pro to, aby pro děti proběhlo všechno co nejlépe a neutrpěl rozvodem jejich vztah?


Dopad rozvodu na děti sice není předvídatelný do detailu, ale vždycky je nějak poznamená. U konfliktních rozvodů se zkracuje doba výchovy z běžných dvaceti na čtrnáct let. Mají horší výsledky ve škole. Každý rodič musí počítat s tím, že rozvodem přijde v průměru o víc než polovinu dětí kvůli odcizení či zavržení, o majetku ani nemluvě. Divoký rozvod totiž donutí děti, aby jednoho z rodičů odvrhly, a občas zavrhnou oba. Dnes mají lidé tak málo dětí, že to v praxi znamená totální výchovné fiasko, kdy ve stáří nemají ani jedno dítě, se kterým by měli dobrý vztah. Dvacet let byli rodiči a nic z toho. Než divoce válčit o děti, je lepší se po anglicku vypařit a s novým partnerem si pořídit tři až čtyři nové. Prostě na počtu dětí nešetřit.

TIP NA VIDEO: Když se neustále hádáme a máme konflikty, znamená to, že už se nemilujeme?

Témata: Rodina, Rodičovství, Rodina a vztahy, Psychika, Rodiče, Otec, Rozvody, Puberta, rozvod, Samoživitelky, výhrůžky, Patchworková rodina, Manželství, Děti, Věk, Vztah, Válka, London, Výzkum