Maminka.czVaše příběhy

S mámou nevycházíme. Neustále mi zasahuje do života

19.  5.  2018
Celý život spolu měly problém. A nezměnilo se to ani teď, kdy si Irena (44) nastěhovala maminku domů. Ta totiž před časem náhle ovdověla. Dceři do všeho mluví, manželovi však tchyně nevadí. A Irena teď řeší, jak si s celým problémem poradit.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Pamatuji si, že moje máma se mnou odjakživa chtěla mít vztah jako kamarádka. Přesně tak, jak to viděla v amerických filmech, kde se dcera matce se vším svěřuje, nemá před ní žádná tajemství, nehádají se a život je růžový. Mně ale už v pubertě došlo, že to prostě nemůže fungovat.

Samozřejmě, během dospívání je těžké vyjít s jakýmkoliv teenagerem, takže mi nepřišlo neobvyklé, že se s mámou často hádám, protože moje spolužačky a kamarádky to měly většinou doma dost podobně. I tak jsem tomu ale chtěla dát šanci.

Tchyně měří dvojím metrem. Mé děti jsou pro ni až na druhém místě

Jenže jsem brzy zjistila, že svěřování se mojí mámě není dobrý nápad. Cokoliv jsem jí řekla, bylo špatně. Většinu věcí pak byla schopná použít proti mně a nikdy se mě nesnažila pochopit, jen mi vnucovala svoje názory a rady, o které jsem nestála. Proto jsem jí raději nic moc neříkala nebo jsem lhala, abych měla klid.

Víc jsem si rozuměla s tátou

Když jsem byla starší a odešla jsem z domova na školu a poté jsem začala pracovat, říkala jsem si, že by to konečně mohlo začít být podle máminých představ. Přece jen už jsem byla dospělá, vydělávala jsem si, mohly jsme spolu jednat jako rovná s rovnou a odpadla výchovná část. Jenže to jsem se spletla.

Máma na mně neustále hledala nějaké chyby, nikdo, s kým jsem chodila, jí nebyl dost dobrý, pořád mi předhazovala věci, které jsem podle ní dělala špatně, a tvářila se, že ona ví všechno nejlépe. Jenže jak jsem ji vůbec mohla brát vážně, když jsem viděla její ne zrovna dokonalý život i manželství, ve kterém nebyla příliš šťastná?

Celá tahle situace vedla k tomu, že čím víc jsem se oddalovala mámě, tím víc jsem měla blíž k tátovi. Ten byl flegmatik, který nic neřešil, byl rád, že jsem v životě spokojená, a nezajímalo ho, jaká cesta k tomu vedla. Bohužel máma samozřejmě začala žárlit, a tak jsme se hádaly čím dál víc. 

Mámu mám za zády dennodenně

Když jsem začala chodit s mým současným manželem Tomášem, trochu se to uklidnilo. Oba rodiče si totiž Toma okamžitě zamilovali a byli šťastní, že jsem našla chlapa pro život. S Tomášem jsme se po několika letech vzali a máme spolu dvě děti.

Naši rodinu ale před časem postihla tragická událost. Můj táta umřel a máma zůstala v mém rodném městě úplně sama v obrovském baráku. Věděla jsem, že je zle, a také že ano. Tak dlouho na mě naléhala, až jsem povolila a dovolila jí, ať se nastěhuje k nám. Tomáš s tím problém neměl, vždycky si s ní rozuměl a před ním se ke mně chovala mnohem lépe.

Jenže teď ji mám za zády dennodenně. Mluví mi prostě do všeho. Do toho, jak se chovám ke svému manželovi, jak vychovávám naše děti, jak se oblékám a maluju, do kamarádek, se kterými se vídám, dokonce i do toho, jak krájím zeleninu do polévky!

Už jsem samozřejmě několikrát vystartovala a byla z toho velká hádka. Pak se máma pár týdnů snažila, než to celé sklouzlo do starých kolejí a začalo to nanovo. Situace už vygradovala tak, že mámu nemůžu ani vystát a mám na ni naprostou ponorku, které není možné se zbavit, když ji mám pořád doma.

Tomáš to nechápe, protože nevidí její chování, když jsme spolu samy, navíc se nerad hádá. No a děti jsou nadšené, že mají babičku doma. Jenže já už jsem psychicky vyřízená a nevím, jak tohle všechno zachránit. Přece nemůžu vlastní mámu vyhodit z domu… 

Manželovi je odporné kojení. Nemůžu před ním syna nakrmit!
Jsem těhotná, ale bohužel ne se svým manželem. Mám mu to říct?
Toužím po dítěti, ale nemám partnera. Zvažuji umělé oplodnění
Témata: Vaše příběhy, névy, Velká hádka, Živo, Dcera, Rodné město, Celý život, Stará kolej, Tomáš, Dokonalý život, Dospívání, Tchyně, Život, Máma, Dobrý nápad, Kamarádka, Manžel, Tragická událost, Americký film, Zásah, Barák, Táta, Života, Celý problém