[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Co ovlivňuje bohaté muže, aby se chovali štědře? Výzkumníci Michael Dahl, Christian Dezsö a David Gaddis Ross neměli na mysli charitu, ale zaměřili se na důvod, proč někteří ředitelé platí své zaměstnance lépe než ostatní. Zjistili, že více než 10 tisíc dánských společností odměňovalo zaměstnance vyšším platem, než odpovídalo průměru. Ředitelé však začali platit podřízeným zhruba o 100 dolarů ročně méně od okamžiku, kdy se z nich stali otcové. Ovšem pouze v případě, že jim doma přibyl syn! Pokud na ředitelské židli seděli čerství otcové dcer, snížení platu se nekonalo.
Studie vzbudila rozruch a na překvapivé chování novopečených tatínků dívek poukázala i další fakta: američtí zákonodárci a otcové dcer v jedné osobě volí liberálněji. „Otcové přebírají některé preference svých ženských potomků,“ shrnuli situaci výzkumníci z University of New York.
Adam Grant, profesor University of Pennsylvania, se domnívá, že dcery zjevně své otce zjemňují. A přidává vlastní zkušenost: „Fakt, že jsem tátou dvou dívek, mě vedl k hlubšímu zamyšlení, jaký svět bych si přál pro svoje děti. Domnívám se, že kdybych měl místo holek kluky, věnoval bych těmto věcem menší pozornost a ve výsledku bych se choval méně lidsky.“
Empatie, která vede člověka ke sdílení a štědrosti vůči ostatním, je součástí sociální inteligence. A to není mužská doména. Ženy jsou lepšími znalci lidské povahy, lidských potřeb, motivů a slabostí.
Není divu, žena v minulosti potřebovala k přežití umět nalézt vhodného partnera a stát se matkou. Proto pro ni byla klíčová sociální vnímavost. Aby přežil muž, stačilo mu být dobrým lovcem, válečníkem a řemeslníkem. Sociální inteligenci nepotřeboval.
Jenže časy se změnily. Psycholog Eduard Bakalář rozlišuje dva typy mužů. Ten první se vyznačuje nižší sociální inteligencí, nezajímají ho odlišnosti ženského světa a spíš je podceňuje. Co je ale pozitivní, i on dokáže ve chvíli, kdy to bude nutné, reagovat na emoce druhých, obětavě pečovat o děti. A pak je tu druhý typ muže s vyšší sociální inteligencí, jenž se zajímá o ženský svět, jeho hodnoty a rád je respektuje.
„Muži jsou dnes zmateni. Rodiče je vychovávali k tomu, aby neplakali a vše si dokázali vydobýt, a my ženy je pak chceme v partnerství změnit na empatické a své city projevující jedince,“ říká terapeutka Lucie Horníková. Co když se v důsledku podobných pokusů „civilizovat muže“ stanou z mužů ženy - budou zbaveni mužských atributů? „K tomu už ale dochází. Například u metrosexuálů,“ říká terapeutka. „Ale nestávají se také z žen chlapi v sukních? Vše zvládáme a dáváme najevo, že mužskou pomoc nepotřebujeme.“
Podobné obavy zazněly i ve vztahu k výsledkům výzkumu, o němž byla řeč na začátku. Páni se zalekli, jestli se je tento pokus, který pojímá ženy jako ty, jež muže utvářejí, nepokouší zbavit mužské síly. Profesor Adam Grant má protiargument: „Ředitel a otec dcery si může sám vybrat, jestli bude zaměstnancům platit víc.“ O tom ví své i Bill Gates, který původně chtěl založit svou nadaci až o čtvrt století později, než to udělal. Jak je to možné? Narodila se mu dcera. Gates přiznal, že jeho filantropické nasazení ovlivňuje i jeho matka Mary a manželka Melinda. Když Bill Gates a Warren Buffett pořádali večeři pro miliardáře, paní Gatesová pozvala i manželky. „Jejich manželé jsou sice ti, kteří vydělávají, ale ony mají být srozuměny s jakýmkoli filantropickým záměrem jejich partnerů, protože se to týká i jich,“ vysvětlovala Melinda.
Některým ženám závěr studie připadal sice dobře míněný, ale sexistický. Je to snad zásadní součást ženské role přivádět druhé k větší štědrosti? To je ovšem špatně položená otázka. Nejde o buď a nebo, tedy buď budu ve vedoucí funkci hybatelkou dění, nebo budu ovlivňovat muže. Obojí může dobře fungovat i naráz. Například profesoři Dezsö a Ross již v minulosti ukázali, že v letech 1992-2006, kdy sledované firmy angažovaly do top managementu ženy, vytvářely v průměru o jedno procento vyšší ekonomickou hodnotu, což v přepočtu znamenalo více než 40 milionů dolarů.
„Je třeba zdůraznit, že ženy a muži někdy nacházejí různé cesty k úspěchu,“ říká Adam Grant a zmiňuje studii, která zjistila, že ženy veterinářky se častěji vciťují do svých zákazníků a dávají jim ve výsledku nižší ceny. „Na pohled to vypadá jako obětování zisku. Ve skutečnosti to způsobilo větší loajalitu zákazníků, což veterinářkám zvyšovalo příjmy.“
Terapeutka Lucie Horníková vnímá jako ideální pracovní vztahy, v nichž se doplňují přednosti jednotlivých pohlaví: „Emotivnost, empatie a vyjadřovací schopnosti ženy se potkávají s přesností, logikou a prostorovou představivostí muže. Taková rovnováha propůjčí týmu neporazitelnost. Avšak vzhledem k tomu, že všichni máme v sobě zastoupeny obě stránky, mužskou i ženskou, a každý z nás v jiném poměru, je jedno, kdo které kvality do týmu vnáší. Jestli se zde sejdou mužné ženy s muži se silně vyvinutou ženskou stránkou, nebo jestli tu půjde o jinou kombinaci. Vzájemná inspirace je však každopádně důležitá.“
Článek vyšel v časopisu Moje psychologie 10/2013