[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Se sekundární neplodností se aktuálně v Česku potýká jeden z pěti párů, jde tedy o poměrně velký problém. Jak to může probíhat, vypráví Klára:
„První dcera se mi narodila, když mi bylo třicet let. Otěhotněla jsem v podstatě hned druhý měsíc poté, co jsme se s manželem rozhodli, že je čas pořídit si miminko, a přestali používat antikoncepci. Když se z našeho miminka stalo batole, začali jsme plánovat, že po dceřiných druhých narozeninách začneme ‚pracovat‘ na sourozenci.
VIDEO: O čem se mlčí: Neplodnost a umělé oplodnění
Nakonec jsme se ale rozhodli, že přece jen ještě pár let počkáme, abychom si malou Sáru co nejvíc užili a mohli trochu cestovat. Manžel navíc v té době měnil zaměstnání a nechtělo se nám do nejistoty. Uběhly další tři roky a nám se do dalšího dítěte pořád nějak nechtělo. Když jsem ale oslavila 35. narozeniny, začala jsem se bát, aby už za chvíli nebylo pozdě. A tak jsme se začali o další miminko pokoušet. Jenže to nešlo. A nešlo to celý rok…
Sárka mezitím nastoupila do první třídy, a mladší sestřička nebo bráška byli v nedohlednu. Najednou mě přepadla panika, že už není na co čekat, a vyrazili jsme k lékaři. Oba nás čekala řada vyšetření a testů, které ale žádný závažnější problém neodhalily. Podle slov lékaře jsem jednoduše zestárla, a početí může být komplikovanější.
Podstoupila jsem laparoskopii, která dopadla výborně. Vejcovody průchodné, žádné srůsty ani endometrióza. Přesto se pořád nedařilo. Nakonec jsme se odhodlali k léčbě na klinice reprodukční medicíny, kde jsme podstoupili dva cykly umělého oplodnění. Ten druhý byl naštěstí úspěšný, za pár týdnů se nám narodí druhá dcerka. V mých 38 letech. Mrzí mě, že jsme se o druhé dítě nezačali snažit dřív…“
Ve 40 % jsou příčiny neplodnosti na straně ženy, ve 40 % na straně muže a ve 20 % u obou partnerů.
„Termínem sekundární neplodnost označujeme stav, kdy se ženě nedaří otěhotnět, přestože v minulosti již jednou počala. Velkou roli zde hraje jednoznačně věk a také komplikace prvního porodu, nejčastěji v souvislosti s císařským řezem. Problémem mohou být i různé záněty nebo operace, které žena prodělala po prvním těhotenství,“ popisuje MUDr. Štěpán Machač, Ph.D., předseda výboru sekce asistované reprodukce České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP.
Po porodu, zvláště po císařském řezu, totiž může docházet k jizevnatění tkáně, srůstům, neprůchodnosti vejcovodů. Porodem může vzniknout i endometrióza, polypy a myomy v děloze a poruchy ovulace. Dalšími důvody sekundární neplodnosti můžou být také imunitní změny, které vyvolalo první těhotenství nebo problémy se štítnou žlázou, kdy se v těle ženy nevytváří dostatek hormonů pro úspěšné početí dítěte. Plodnost negativně ovlivňuje také obezita a kila navíc, která žena získala při prvním těhotenství. Nadbytek tukové tkáně totiž způsobuje poruchy menstruačního cyklu a zhoršuje tvorbu vajíček.
Podle lékařů je ale bezkonkurenčně nejčastější příčinou sekundární neplodnosti vyšší věk ženy. „Velkým trendem je odkládání rodičovství do pozdějšího věku. V takovém případě se pak na problémech s početím dítěte často podílí nedostatečná zásoba a kvalita vajíček ženy, popřípadě také spermií u mužů. Dá se říci, že ve 40 procentech případů jsou příčiny neplodnosti na straně ženy, ve 40 procentech na straně muže a ve 20 procentech u obou partnerů,“ říká gynekoložka MUDr. Hana Višňová z kliniky IVF Cube.
„Problémy mohou být i hormonální, zejména ve vztahu k nepravidelné ovulaci. Především se jedná o syndrom polycystických vaječníků – ženám se v polovině menstruačního cyklu neuvolní vajíčko, a nemohou tudíž přirozeně otěhotnět. Při prvním těhotenství se to vůbec nemuselo projevit, protože problém nebyl natolik rozsáhlý a žena byla mladší. Opět se tedy dostáváme k problematice věku. Zdravotní problém ale samozřejmě může být i na straně muže.
V období po prvním těhotenství například onemocněl příušnicemi, prodělal závažné onemocnění urogenitálního traktu nebo zhoršil svůj životní styl,“ uvádí MUDr. Štěpán Machač. Na straně muže bývají nejčastěji zjištěny nižší hodnoty spermiogramu, horší kvalita spermatu vinou dlouhodobého stresu a velkého pracovního vytížení a s tím třeba spojené potíže s erekcí. Dále strukturální vady jako např. blokáda chámovodů z důvodů infekcí, genetické či chromozomální příčiny a samozřejmě opět – věk.
Při dlouhodobých snahách o otěhotnění dokáže paseku nadělat i psychika.
Když se miminko delší dobu nedaří, navzdory tomu, že žijete a stravujete se zdravě, netrpíte žádnými zdravotními komplikacemi a máte pravidelný pohlavní styk, je vždy v první řadě nutné oba, tedy ženu i muže, vyšetřit, správně stanovit diagnózu (příčinu sekundární neplodnosti) a následně cíleně nastavit léčbu. U někoho pomůže jen mírná stimulace hormonálními tabletami, jindy zafunguje takzvaná intrauterinní inseminace (zavedení spermií přímo do dělohy ženy). U části párů je pak potřeba provést mimotělní oplodnění (IVF).
„Jednou z metod, které zvyšují úspěšnost přirozeného i umělého oplodnění, je fyzioterapeutický přístup – metoda Ludmily Mojžíšové, která je čím dál častěji vyhledávána jako metoda první volby, a jsem za to moc ráda. Pojímá lidský organismus komplexně, řeší svalové dysbalance v oblasti pánve, páteře a žeber a reflexně pozitivně ovlivňuje vnitřní orgány a jejich statické a dynamické poměry. Účinnost léčby je 34 procent, což bylo dokázáno výzkumnou studií. I já ve své praxi vykazuji velmi podobné výsledky,“ uvádí zkušená fyzioterapeutka Vendula Johanes (vendulajohanes.cz).
Paseku dokáže podle ní při dlouhodobých snahách o otěhotnění nadělat i psychika. Důkazem jsou páry, které jsou z lékařského hlediska v pořádku, ale i tak zápolí s neplodností. Do hry o dalšího potomka vstupují také negativní zkušenosti z prvního porodu na vědomé i nevědomé úrovni: těžký průběh porodu, traumatizující porod, plánovaná i neplánovaná sekce.
Podle lékařů stojí za sekundární neplodností nejčastěji vyšší věk ženy.
„To, že je (většinou) všechno v hlavě, víme tak nějak všichni, horší ale je se podle toho řídit. I v tom může pomoci právě cvičení podle Mojžíšové. Samo o sobě je také terapií, žena nečeká pasivně na pomoc lékařů, ale aktivně se zapojuje do boje o miminko,“ říká Vendula Johanes. Párům, které se nakonec rozhodnou pro umělé oplodnění, doporučuje využít metodu Ludmily Mojžíšové ještě předtím, protože se žena dostane do lepší kondice, optimalizuje se napětí svalů pánevního dna, a šance na miminko se tím pádem zvýší i při této volbě. „Vždy je vhodné k řešení konkrétního problému přistoupit komplexně, brát v potaz individualitu jedince a přístup obou partnerů k samotné léčbě,“ uzavírá Vendula Johanes.
Jak může při řešení neschopnosti počít pomoci fyzioterapie?
Možností je vícero. Změna životního stylu, pohyb a cvičení či následná mobilizace kostrče podle Ludmily Mojžíšové. Její fyzioterapeutická metoda pro diagnostiku a léčbu pohybových obtíží byla původně vypracována pro rehabilitaci pacientů s bolestmi zad. Již řadu let je ale jednou z metod, které vedou k odstranění funkční sterility u žen i mužů. Je založena na odstranění zvýšeného svalového napětí zejména v oblasti malé pánve a vyrovnání svalové nerovnováhy. Výsledkem je pak odstranění funkčních kloubních blokád v oblasti pánve a celé páteře a žeber. Součástí metody je také ucelený komplex cviků.
Je pravda, že pro neplodné ženy je vhodná i hormonální jóga?
Ano. Hormonální jóga představuje specifickou část jógy, jejíž autorkou je Dinah Rodrigues. Jedná se o cíleně zaměřenou sestavu 21 cviků vedoucích k uvolnění svalů v oblasti pánevního dna, bederní a hrudní páteře. Díky specifickým cvikům doplněným o meditační cvičení lze skutečně docílit úpravy hormonálních dysbalancí a vyřešit tak mimo funkční sterility také potíže, jako jsou například premenstruační syndrom, bolestivá, nepravidelná, silná nebo žádná menstruace, cysty na vaječnících, migrény a nespavost nebo hypofunkce štítné žlázy.