reklama

Separační úzkost – strach z cizince

Přibližně v polovině prvního roku se u dítěte objevuje první specifický strach. Jedná se o strach z cizince, tedy z neznámých lidí, mnohdy i z kohokoliv kromě matky. Zatímco dosud Vám vypomáhala s hlídáním babička, sestra i chůva a Vy jste mohla mezi kojeními odběhnout na cvičení nebo za kamarádkou, nyní se taková situace stává nereálnou.

Dítě začne brečet, jen když zajdete mimo jeho zorný úhel. Navíc je v této činnosti neuvěřitelně vytrvalé. Mnohdy se tato změna stane ze dne na den. Proč dosud dítěti péče cizího člověka nevadila a najednou je to pro něj nepřekonatelný problém? Je to normální? Jak by se maminka v této situaci měla zachovat?

V první půlce života je dítěti v podstatě docela jedno, kdo o něj pečuje. Jistě, maminku nebo tatínka svým způsobem preferuje, ale pokud mu někdo jiný zajistí teplo, jídlo a bezpečí, pak s tím nemá větší problém. Proto doporučuji všem maminkám, aby si hlídání od babiček, příbuzných i chův užily co nejvíce právě v prvních šesti nebo sedmi měsících, kdy dítě jejich nepřítomností po psychické stránce nijak nestrádá.

Okolo sedmého či osmého měsíce se to však láme, dítěti se vyvíjí zrak i ostatní senzorické funkce a tak již bezpečně pozná, kdo je jeho maminka, kdo rodina a kdo cizí. Začínají tedy zcela jasně dávat najevo preferenci té osoby, která se o něj nejčastěji stará, což bývá u nás obvykle matka. Mnohdy to dojde tak daleko, že se bojí i vlastního tatínka, když se vrátí z práce.

Pokud dítě v období reaguje na cizí osobu pláčem, buďte ráda. Znamená to, že si k Vám dítě vytváří pevnou citovou vazbu, což je pro jeho budoucí život velmi důležité. Pro tatínka nebo babičky to může být poněkud stresující, mají dojem, že je dítě přestalo mít rádo, že asi dělají něco špatně. Je tedy dobré jim situaci vysvětlit, že jsou tyto reakce v daném věkovém období zcela normální a dokonce žádané.

Čtěte také: Jak zapojit tatínka do péče o miminko?

Pro maminky to znamená snažit se v tomto období od dítěte neodcházet na delší dobu. Užijte si co nejvíce hlídání prvního půl roku a pak na něj navažte opět v momentě, kdy se situace trochu uklidní. Nebojte se, v té nejdramatičtější fázi to trvá pár týdnů maximálně měsíců a kolem třetího až čtvrtého roku by tento strach měl zcela vymizet. Dítě si musí utvořit zkušenost, že jste mu vždy k dispozici a pokud odcházíte, tak se mu vždy včas vrátíte.

V momentě, kdy si tuto zkušenost utvoří a zafixuje, vrací se situace do normálu. Dítě pak nebude plakat, když budete odcházet, protože již ze zkušenosti ví, že se mu opět vrátíte.
Nicméně Vám přeji v tomto období pevné nervy, budete je potřebovat. Věřte však, že zvládnutí tohoto období je pro citový život dítěte velmi důležité.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Nad svými pudy ale máte přehled, což vás dokáže udržet při práci. Starejte se i o vzhled vašeho domova. Měl by být vždy čistý a útulný.…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama