SIDS: Nejrizikovější věk je mezi druhým až čtvrtým měsícem

Děsí to každou mámu. Večer uloží své miminko do postýlky a o pár hodin později je najde mrtvé. Syndrom náhlého úmrtí zatím není zcela vysvětlen, přesto riziko můžete snížit.

Pod zkratkou SIDS se skrývají anglická slova sudden infant death syndrome, tedy syndrom náhlého úmrtí kojenců. Jde o náhlou a vzhledem k předchozímu stavu neočekávanou smrt dítěte do jednoho roku, u něhož ani následná pitva neurčí příčinu úmrtí. Na SIDS zemře 62 ze 100 tisíc živě narozených dětí, u nás asi 30 ročně. Nejvíce postižených rodin žije v Austrálii, nejméně v Asii. Velmi ohroženou skupinou jsou také děti černošských matek v USA, které tradičně dávají své potomky spinkat na bříško.

První zmínky o SIDS pocházejí už ze starověku. Nynější název nemoci přijali lékaři na konferenci v Seattlu v roce 1969. Odborníci se domnívají, že drtivá většina případů „zalehnutí“ miminka matkou, známých z dobového tisku i literatury, byla ve skutečnosti syndromem náhlého úmrtí, protože novopečené matky příroda vybavila takovými instinkty, že zalehnout dítě je pro ně prakticky nemožné. Zákeřnost SIDS spočívá především v tom, že postihuje děti, které se zdají být naprosto zdravé. Jako nejrizikovější se uvádí věk mezi druhým až čtvrtým měsícem, s rostoucím věkem pak riziko klesá a po prvních narozeninách se už syndrom neobjevuje.

Protože se v případě SIDS jedná o velké rodinné tragédie a jelikož pokročilá lékařská věda není příliš zvyklá na to, aby – pokud ji už neumí léčit – neznala alespoň příčinu choroby, do studií SIDS a jeho rizikových faktorů byly vynaloženy obrovské peníze. Podle magazínu Nature Medicine mohly mít děti, které podlehly SIDS, určité abnormality v mozkovém kmenu, jenž kontroluje dýchání. Právě tato oblast je totiž zodpovědná za to, že se při nedostatku kyslíku dítě vzbudí a začne plakat. Jednou z možností tedy je, že dozrávání zmíněného mozkového kmene je u některých dětí pomalejší a jejich mozek pak nedokáže zapojit obranné mechanismy.

V časopise Pediatric and Developmental Pathology byly zase zveřejněny výsledky výzkumu, podle nichž by SIDS mohl souviset s takzvaným syndromem dlouhého QT intervalu, při němž vzniká srdeční arytmie. Někteří rodiče se obávají souvislosti SIDS s očkováním kojenců, protože většina úmrtí přišla v době, kdy bylo dítě očkováno. Tato domněnka byla zkoumána hned několikrát a pokaždé odborníci konstatovali, že vakcinace se syndromem nijak nesouvisí.

Spát na zádech a nepřehřívat

Z uvedených studií vzešly rizikové faktory, které mohou k náhlému úmrtí miminka přispět. Poučení o prevenci SIDS by vám měl poskytnout váš pediatr. Co radí rodičům novorozenců dětská lékařka MUDr. Klára Šillerová? „Doporučuji několik hlavních zásad: za velmi důležité považuji mít postýlku dítěte do jednoho roku věku v ložnici rodičů.

Lůžko by mělo mít tvrdší prodyšnou matraci a rozhodně do něj nepatří žádné velké polštáře nebo velké plyšové hračky. Důležité je dítě nepřehřát a přikrývat je maximálně do úrovně prsou. Mezi nejdůležitější faktory patří poloha – ideálně by děťátko mělo spát na zádech, na boku jedině se zábranou proti přetočení až do té doby, než se umí přetočit samo. Riziko syndromu snižuje kojení, výrazně je naopak zvyšuje kouření v bytě.

Uvažuje se i o vlivu geopatogenních zón či bakterie Helicobacter pylori. Větší riziko mají děti z rodin, kde se tato událost už stala, a také nedonošenci a děti s apnoickými pauzami v dýchání. Tady je určitě vhodné používat podložku k monitorování dýchání miminka,“ říká doktorka Šillerová. Pokud se tento syndrom vyskytl u sourozenců novorozence, riziko, že se v rodině bude tragédie opakovat, je asi o polovinu vyšší než u ostatních dětí. Ke vzniku SIDS zřejmě přispívá také kouření a užívání drog matkou v těhotenství, sexuálně přenosné nemoci matky, nedostatečná výživa matky, ohroženější jsou děti velmi mladých matek, které porodily v 16 či 17 letech.

Rizikem je také krátký odstup od předchozího těhotenství, vyvolávaný porod, infekce močových cest matky v těhotenství a infekční choroby kojence. K SIDS dochází častěji v chladných měsících roku, kdy rodiče instinktivně dítě více oblékají a přikrývají – přehřátí je, jak zmínila doktorka Šillerová, jedním z nejvýznamnějších rizik. Protože všechny jmenované faktory jsou spíše podezřelými okolnostmi než skutečnou příčinou SIDS, opravdu účinná prevence zřejmě neexistuje.

Lékaři ale tvrdí, že pokud se vyhneme základním rizikovým faktorům, možnost úmrtí dítěte na SIDS alespoň snížíme. Podle většiny provedených výzkumů ke smrti dojde tak, že dítě zcela náhle přestane dýchat, a jelikož nemá možnost, jak dechové potíže signalizovat, dospělí nestihnou včas zahájit resuscitaci. Bez rychlé pomoci se pak děťátko udusí. Nejdůležitější doporučení pediatrů na celém světě zní: Nedávejte děťátko spát na bříško a zamezte tomu, aby se na ně samo překulilo.

Drtivá většina dětí, které zemřely na SIDS, spala na břiše a poté, co pediatrické společnosti vydaly doporučení, aby nejmenší děti spaly na zádech, počet úmrtí na SIDS klesl o polovinu. A proč je spánek na bříšku pro kojence tak rizikový? Někteří vědci míní, že když dítě spí čelem k matraci, tlačí si nepřirozeně na čelist. Tím se zúží jeho dýchací cesty. Podle jiných teorií miminko v této poloze vdechuje zpětně vzduch, který samo vydechlo, čímž klesne hladina kyslíku v jeho těle, a naopak stoupne množství oxidu uhličitého.

Naučte se resuscitovat

Jestliže vaše dítě patří mezi ty, které jsou ohroženy SIDS větší měrou, bude pro váš klid dobré, když zakoupíte nebo si zapůjčíte přístroj pro kontrolu dechu. Jde o podložku, která se vloží mezi matraci a prostěradlo a v případě zástavy dechu spustí alarm. Už to samo o sobě často dokáže děťátko vylekat tak, že začne samo znovu dýchat. Pokud ne, zajisté se ihned vzbudí rodiče, kteří mohou zahájit resuscitaci a volat záchranku. Přestože si určitě nepřejete něco podobného zažít, zkuste si takovou událost, jakou je zástava dechu vašeho miminka představit, a připravit se na ni.

Pokud zjistíte, že vaše ratolest nedýchá, ihned vezměte dítě do náruče, poplácejte po zádíčkách a sledujte, zda začne dýchat. Když ani po pár vteřinách nedýchá, zavolejte záchranku nebo o to poproste partnera. Mezitím položte děťátko na rovnou podložku a podívejte se mu do úst. Pokud by v nich něco mělo, pokuste se to vyndat. Pak okamžitě začněte s resuscitací. Nadechněte se, obemkněte ústy nos i pusinku miminka a vdechněte mu do nich vzduch tak, aby se mu zvedl hrudníček (vdechujte množství vzduchu, které se vám vejde do úst při běžném nádechu).

Udělejte to dvakrát a pak vdechy opakujte asi dvacetkrát za minutu. Zkontrolujte tep na vnitřní straně paže, a pokud srdeční činnost necítíte, zahajte masáž. Přiložte dva prsty na hrudní koš asi jeden prst pod myšlenou spojnicí prsních bradavek a stlačujte hrudní kost přibližně stokrát za minutu, zhruba do hloubky dvou centimetrů. Poměr stlačení a vdechů by měl být asi 5 : 1. Nejste-li si jistí, zda byste takovou masáž zvládli, přihlaste se do kurzů první pomoci, pořádají je stanice záchranné služby, kde si resuscitaci budete moci vyzkoušet na figuríně pod dohledem záchranářů.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Nejdříve vám pracovní plán vadí, skrze Uran si nerozumíte s nadřízenými ženami. Odpoledne se vám však dobře komunikuje se stálými…
Maminka na Facebooku



Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci