Maminka.czDěti a mateřství

Šílené zdrobněliny aneb Nekažte mému dítěti jméno!

Michaela Karavarakis 5.  10.  2012
Šílené zdrobněliny aneb Nekažte mému dítěti jméno!
Mám kamarádku, která nedala své dceři jméno Alexandra, protože se bála, že na ni budou všichni volat Sašenko. Já to riskla. Jediný, kdo zatím mou dceru za její dvouletý život oslovil touhle zdrobnělinou, byla naše pediatrička.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Stalo se to jednou dvakrát, když byla ještě hodně malá. Já si ale trvala na svém a opakovaně o ni mluvila jako o Alex, případně Ali, Alexce. A ejhle, když jsme v jejích šesti měsících přišly na další přeočkování pneumokokem, už to byla Alex i pro paní doktorku. Se Sašenkou od té doby nevyrukovala.

Ne každý má ale to štěstí, aby byl obklopen podobně vnímavými lidmi. Někomu to prostě nedochází. I když vy svému synovi neřeknete jinak než Mikuláši, případně Mikuldo, občas se najde někdo, kdo ho vytrvale častuje „roztomilým“ Kulíškem či Kuldou. Pokud se s onou osobou máte to štěstí stýkat poměrně často, až příliš často na to, abyste to nechala plavat, je lépe zakročit včas.

Čím déle budete čekat a mlčky zatínat zuby, tím více se patvar v mysli oné osoby zafixuje a tím hůře se ho pak bude zbavovat. Nemusíte z toho dělat vědu, tedy v závislosti na citlivost dotyčné/dotyčného samozřejmě. Kamarádce to vysvětlíte asi snáz než své devadesátileté prababičce. Za pokus to ale stojí i u ní.

Horší případ nastává, když okolí zná váš názor na jím používané zdrobněliny jména vaší dcery/syna a přesto (nebo právě proto) je stále používá. A nemusí jít ani o patvar jejich řádného jména, někdy si prostě vymyslí své vlastní. Třeba jako můj tatínek. Když se nám s manželem narodil syn, dali jsme mu jméno Petros (manžel je Řeko-Američan). Můj táta mu ale neřekne jinak než Bohoušku. Zatím to tolik nevadí, je mu pět měsíců. Už si ale umím živě představit, jak za pár let půjdou ti dva spolu do parku a já, až budu syna vyzvedávat, uslyším: „Bohoušku, kopni mi ten balon. Bohoušku, ty pusinky holčičce už stačí. Bohoušku,…“ A to mě asi vomejou.

Témata: Děti, jméno, Síl