[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
< první="" díl="">
OTÁZKY pro VIP maminky:
1. Vnímala jsi před deseti lety sama sebe jako matku, chtěla jsi už tehdy děti, jak ses stavěla k mateřství?
2. Co ti mateřství dalo, a co naopak vzalo?
3. Kdy jsi nejšťastnější? Když děti spí, nebo když spolu něco podnikáte? A proč?
4. Jak bys chtěla svého potomka (potomky) vychovat?
5. Co bys popřála maminkám, které nás čtou?
1. Vzhledem k tomu, že jsem jedináček, vždy jsem toužila po velké rodině. Ne, že by mi biologické hodiny začaly tikat už ve dvaceti, ale věděla jsem, že jakmile přijde ten pravý, nebudu čekat ani vteřinu. A přesně tak se i stalo.
2. Mateřství mi dalo neuvěřitelné množství lásky, o které jsem ani netušila, že existuje. A vzalo mi bezstarostnost a žití jen pro sebe – teď jsou děti a muž na prvním místě, vše se řídí tím, aby oni byli šťastní a spokojení, a hlavně tím, aby se jim nic nestalo. Do konce života už se o ně budu strašně bát.
3. Když se Zuzanka směje a Michálek nám přijde sám od sebe dát pusu. Dokážu si ale užít i okamžiky, kdy jsme sami jen s manželem nebo když jsem úplně sama – to si pak vychutnávám ten klid, ale stejně přemýšlím, co asi dělají a jestli jsou v pořádku.
4. Aby to byli slušní lidé, to je základ. A aby věděli, že tu pro ně s manželem vždy budeme a podpoříme je v tom, čeho budou chtít dosáhnout. Co to bude, necháme na nich.
5. Že díky Mamince jsem vlastně poznala toho nejlepšího muže na světě, svého manžela, a prožila i přežila s ní také obě těhotenství, proto doufám, že pomáhá minimálně podobně i dalším čtenářkám :-)
1. Vedla jsem bezstarostný život a na mateřství jsem neměla ani pomyšlení. To přišlo mnohem později. Už tehdy jsem ale cítila, že na světě nebudu chtít být sama.
2. Je to mnohem hezčí, než bych si kdy byla bývala myslela. Neměnila bych za nic na světě. A co mi mateřství vzalo… Svobodu a možnost nakládat se svým volným časem, jak se mi zlíbí.
3. V současné době mi dělají největší radost Aniččiny pokroky v mluvení. Už mě poučuje a opravuje, když zamotám pohádku. Jestli to tímto tempem půjde dál, máme se na co těšit :-)
4. Jako rovného člověka, který je empatický a má rád život a lidi. S pozitivním přístupem k životu jde všechno snáze.
5. Odpovím citátem Diane Losmanové: Kdybych měla své dítě vychovávat znovu, vybudovala bych pro něj nejdřív sebeúctu a pak teprve dům. Prstem bych víc malovala a míň hrozila. Méně bych ho opravovala a víc si s ním vykládala. Nestarala bych se tak o učení, ale prostě bych se starala. Chodila bych víc na procházku a pouštěla víc draků na provázku. Přestala bych si hrát na vážnou, ale vážně bych si hrála. Proběhla bych víc polí a viděla víc hvězd. Víc bych ho objímala a míň s ním „válčila“! Viděla bych v žaludu častěji dub. Nebyla bych přísná, ale přístupná. Neučila bych ho lásce k síle, ale naučila bych ho síle lásky...
1. Můj postoj k dětem nebyl o moc jiný než dnes – odečteme-li logicky zkušenost –, protože mám odmala kolem sebe početnou skupinu dětí mých sester, jež jsou už téměř zase mými mladšími sourozenci, a k tomu ještě vystudovanou střední pedagogickou školu. Ale rozhodně jsem se cítila a viděla na „pozdější mateřství“. Před tou třicítkou už to nabíralo na aktuálnosti.
2. Dalo víc lásky, víc obav a celistvost, nevzalo vůbec nic.
3. Pohled na dítě lítající venku, stejně jako na to, které v klidu spočívá v peřince a lítá jen ve snu, je nádherný. Nesrovnávala bych.
4. Poctivě a s láskou. Nemohu nejlíp… mohu jen nejlíp, jak dokážu.
5. Aby si dopřávaly čas jen pro sebe – mají pak co rozdat lidem okolo sebe, aby poslouchaly svou intuici a aby si věřily – příroda nám dala nádherný a těžký úkol a nedělala by to, kdyby nás maminky nepovažovala za ideální kandidáty!