Maminka.czTěhotenství

Bára Petrová a Jan Šťastný: „Svatbu plánujeme, ale později!“

Dita Mrázková 7.  11.  2011
Bára Petrová a Jan Šťastný: „Svatbu plánujeme, ale později!“
V pokračování velkého rozhovoru se dozvíte, jak se Jan Šťastný těší na třetího syna a jestli plánuje ještě dalšího potomka...

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

< první="" díl="">

Jan Šťastný

* Vy jste kromě televize hodně vytížený i v divadle a dabingu, ze zlaté kapličky jste přešel do Divadla na Vinohradech, kde působíte už řádku let. Asi nemá smysl srovnávat film a divadlo, ale co je vám osobně bližší, kde jste víc doma?

Na DAMU jsem šel proto, že jsem měl rád divadlo. Ale je to jen část mé práce, i když ho považuji za základ. Jsem typ člověka, který potřebuje přístav, mít kde zakotvit. Takže si neumím představit, že bych neměl stálé angažmá a přebíhal jen po dabingových studiích. Divadlo je určitě forma psychoterapie, člověk tam vydá tolik energie, že si to ani neumíte představit. Laik si může myslet, že se z toho herec snadno zblázní, když hraje každý den něco jiného, ale ono není vůbec špatné prožít osud někoho jiného a skrze něj tu postavu ventilovat. Jste plná napětí a najednou se můžete beztrestně vybít, to přece není k zahození. Na mě to funguje. Divadlo je můj zásadní přístav.

* A co dabing? Spousta lidí vás má spojeného s takovými hereckými esy, jako jsou Antonio Banderas, Mel Gibson…

Když děláte dabing denně, je to už přece jen taková rutina. Koneckonců, když se kouknu do diáře, v kolik a kde mám být, většinou ani nevím, o co se jedná, koho budu ten den dabovat. Přijedu do studia, pustí se film a jedu, žádné velké přípravy.

* Málokdo o vás ví, že jste chtěl být jako malý lékařem. Co rozhodlo o tom, že jste dal přednost herectví?

Kotrmelec… Maminka byla lékařka a já s ní spoustu času trávil v nemocnici. Po gymnáziu jsem o studiu medicíny uvažoval, ale nakonec zvítězila DAMU, ta biologie a chemie mi prostě vůbec nešly, co vám budu povídat.

* Kdysi jste prohlásil, že nevěra může vztahu prospět. Stojíte si za tím i teď?

Ne!!! Vůbec! Odvolávám, co jsem kdysi řekl! (směje se)

* Momentálně žijete s Bárou, ze svého předchozího manželství ale máte dva syny, nevlastního Marka a vlastního Jana. Jste s nimi v kontaktu i po rozchodu s jejich matkou?

Jsem rozvedený, ale se syny se stýkám, jsou to už dospělí muži a zaplať pánbůh tím rozvodem nijak neutrpěli. Není totiž nic horšího, než když se tohle přihodí v dětském věku nebo v dospívání. V našem případě nikdo tolik neutrpěl. Kluci mají svůj život a svou rodinu, starají se o vlastní děti. Teď už si spíš jen předáváme zkušenosti, než že bych na ně dohlížel.

* Teď jste mi nahrál na otázku. Vy jste momentálně dvojnásobným a vcelku mladým dědečkem. Jak jste své dva vnoučky oslavil?

No co si budeme povídat, ona nevlastní babička taky vypadá celkem zachovale. (směje se) Se syny si z toho děláme srandu. Mým vnoučatům se teď vlastně narodí strejda. Máme to trošku posunutý, že?

* Ale nejste zas tak ojedinělý případ. A co na to říkají synové, že budou mít brášku mladšího, než jsou jejich děti?

Ten nadšenec jsem u nás spíš já, přece jen už teď oba řeší více svoje děti. Když se jich ptám: „Tak co, těšíte se na bráchu?“ Říkají: „Ale to víš, že jo, tati…“

* Zanedlouho se stanete otcem třetího syna. Co dcera, tu byste si v budoucnu nepřál?

Dva kluky už jsem vychoval, třetí je na cestě, takže zkušenosti jsou a budou. Kdybych měl malou princeznu, tak bych ji strašidelně rozmazloval. No, nejsem sice už nejmladší, ale snad dcera ještě bude!

* Ve vaší autobiografické knize Muž se sametovým hlasem jste prozradil, že váš tatínek byl velký pedant. Myslíte si, že je to dobrá škola, když se děti vedou zkrátka a mají od raného věku nastavené mantinely, nebo jste naopak pro liberálnější výchovu?

Asi je to dané tím, jak jsem byl vychován, ale podvědomě se přikláním k tomu, že jistá přísnost ve výchově být musí. Když je rodič přísný, přece to hned neznamená, že své dítě nemiluje! Musíte nastavovat mantinely, ale na druhou stranu správně odhadnout čas, kdy už dítě potřebuje svůj vlastní prostor a svobodu na určitá rozhodnutí. Musí si sáhnout na tu rozpálenou troubu, i když mu milionkrát říkáte, ať na ni nesahá – tam ještě o nic nejde. Ale když už mu jde skutečně o život, to je jiná. Já měl třeba u kluků velkou hrůzu z drog. Naštěstí je to minulo. Když se něco takového v rodině přihodí, je potřeba o to víc přísnosti. Pomoci, jak to jde, ale bez kompromisu. Skutečně nejsem ve výchově pro přílišnou liberalizaci, i když upřímně přiznávám, vždycky přísný jsem nebyl. Za toho přísnějšího rodiče u nás platila bývalá žena, protože s kluky byla logicky daleko víc.

* Vraťme se k Báře. Čím vás dostala?

Nejdřív jsme spolu hráli v divadle, pak i v televizi, ale stejně jako ji ani mě nenapadlo, že by mezi námi bylo něco víc než jen společná práce. Vždyť když jsem ji viděl poprvé, byla to ještě holčička. Naše přátelství se rodilo postupně, začali jsme se být blízcí až po nějaké době, nebyl to takový ten blesk z čistého nebe. Ale rána přišla, bez toho by to nešlo, ta by měla přijít vždycky!

* A ta rána bylo…?

O ní mluvit nemůžu, nezlobte se na mě. (usmívá se)

* Asi nebudu první, kdo se vás zeptá na otřepané klišé: Řešil jste věkový rozdíl mezi vámi a Bárou? Jste od sebe 21 let...?

Pozor, ne jednadvacet, ale dvacet a čtrnáct dnů! Předsudky byly zaznamenány jen v bulváru, který si vzal hlavně Báru dost nevybíravě na paškál… Řeknu vám to takto: někdo je starej ve dvaceti, někdo je v padesáti furt mladej. Nedá se to porovnávat, je to opravdu hodně individuální. Moje bývalá žena byla zase o osm let starší. Věkový rozdíl mi problém opravdu nedělá.

* A co svatba, bude?

Chystáme ji, ale momentálně jsme v tak strašném fofru, že ji nemáme kam vměstnat. Právě se stěhujeme z našeho minibytečku do většího, aby mělo mimčo kam přijít, a jsme trošku ve skluzu. Do toho začíná divadelní sezona. Ale svatba určitě bude, já jsem totiž hodně konzervativní, typický Moravák.

* Je něco, co jste své syny nenaučil a stejnou chybu už nechcete opakovat potřetí?

Bude to znít banálně, ale asi jsem udělal u kluků jednu chybu, která mě dodnes mrzí. Sice jsem je hodně vedl k něčemu pořádnému, byl jsem dokonce takový brouk Pytlík, všude jsem byl, všechno jsem znal a uměl. Když jsme třeba pracovali na chalupě a kluci měli něco udělat, ale nedařilo se jim, tak místo toho, abych se jim snažil trpělivě ukázat a vysvětlit jak na to, radši jsem to udělal sám. A toho už se nechci dopustit. Musím víc zapracovat na své trpělivosti.

* Budete u porodu?

Chci tam být, jen doufám, že se to všechno podaří, budu mít v té době představení každý den a porod si naplánovat nemůžete. Snad to vyjde!

* Jste šťastný?

No jéje. To víte, že jsem, nomen omen platí!


6 NEJ... Báry & Honzy:

NEJoblíbenější herec/herečka

B: Asi milion amerických herců, nejvíc asi Brad Pitt, Keanu Reeves, Jack Nicholson. Z českých mě jako první napadá výborná Dana Medřická.
H: Jednoznačně Robert De Niro. Velký profík, který pro roli udělá cokoli. Vážím si profesionálů!

Kdy je váš protějšek NEJvíc k „sežrání“?

B: Asi když vaří.
H: Se na ni podívejte… (směje se)

Co vás NEJvíc od toho druhého potěší?

B: Empatie.
H: Ona to bude spíš vlastnost. Když jsme v nějaké tenzi nebo když se něco nedaří, tak Barča je ta, která mě vždycky uklidní, což je obdivuhodné. Bouchám se pak do hlavy a říkám si: Vždyť TY bys měl…

NEJromantičtější skutek

B: Už to, když se Honza nějakým takovým skutkem zabývá. Konkrétní si ale nechám pro sebe…
H: Ten na mě teprve čeká. Bára má pro mě nějaké překvapení, a jak jsem vytušil, bude to asi velká romantika.

NEJvětší úlet

B: V období studia na konzervatoři – pádluju uprostřed listopadu v bazénu v Poněšicích na polystyrenu. Docela „ujetý“…
H: (dlouho přemýšlí, do rozhovoru po chvíli vstupuje Bára)
B: Nebude to ten seskok ze skály při natáčení pohádky Za humny je drak?
H: Hm, to je pravda, bylo mi šestnáct, skákal jsem ze skály v zatopeném lomu, kde byl dvanáct metrů vysoký stupínek, ze kterého se skákalo, a já si šel skočit šipku po hlavě… Velkej frajer, pravda. Trefil jsem se zrovna do místa, kde byla pod hladinou nevydolovaná skála… Do dneška mám na hlavě hrb. Prostě pubertální úlet a těžká nezodpovědnost jednoho prince.

Další dítě pořídíme NEJpozději…?

B: O hodně později! (směje se) Mám o dvanáct let starší sestru a o čtyři roky staršího bráchu bráchu a myslím si, že je to fajn, větší věkový rozdíl mi rozhodně nijak nevadil.
H: Že by příští léto? (směje se) Další dítě, no, já nevím... Uvidíme, co s Barčou udělá miminko. Pokud můžu mluvit za sebe, tak bych to moc neoddaloval. Mně se líbí mezi dětmi rozdíl tak dvou let. A taky –přece jen už trošku spěchám… (směje se)

Témata: Těhotenství, Děti, Porod, Slavní rodiče, Časopis Maminka, Předškolák, Novorozenec, Školák, Batole, Kojenec, Bára, Robert De Niro, Bar, Dobrá škola, Jack Nicholson, Antonio Banderas, Petrov, Předchozí manželství, Bývalá žena, Plán, Paškál, Nadšenec, Antonio, Bár, Společná práce