Dana Morávková: Na líbánky jeďte do skalního města v Jordánsku

Roli cestovatelky hraje ráda i bez scénáře. Do světa vyráží herečka Dana Morávková vždycky s chutí.

* Právě jste se vrátila ze zahraniční cesty. Jaká byla?

V Egyptě jsem fotila pro jednu kosmetickou firmu. Fotky dělala Alžběta Jungrová a líčila mě Jiřinka Pahlerová. Obě mám moc ráda, takže to byla sice pracovní cesta, ale zároveň i tak trochu dámská jízda. Spojovat cestování s prací mi vůbec nevadí, naopak to mám velmi ráda. Ale hodně cestuji i s manželem a se synem.

* Na kterou cestu vzpomínáte nejradši?

Takových je zaručeně víc! Nikdy ale nezapomenu na naši první Paříž, kdy jsme s Petrem (pozn. red. – klavírista a skladatel Petr Malásek) teprve chodili a byli do sebe moc zamilovaní. Zapomenout se však nedá ani na první New York, kdy jsme poprvé stáli na Times Square a poprvé si zašli na muzikál na Broadwayi. Úžasné bylo i Jordánsko, kde Petr hrál a já ho jako manželka doprovázela. Zdejší skalní město Petra, kde se točilo několik filmů, je opravdu nádherné a ve světě druhé takové myslím nenajdete. Skoro bych ho každému doporučila na líbánky.

* Kam se ráda vracíte?

Určitě do New Yorku, pravidelně chodíme na broadwayské muzikály, někdy stihneme i dva za den. Letos o Velikonocích jsme s manželem a se synem byli na „Jesus Christ Superstar“, což je prostě moje srdcová záležitost. A ještě na „Spidermanovi“, který v jednu chvíli při představení létal nad hlavami diváků. Člověk až žasnul, jaké technické věci už ve zdejších divadlech dokážou. Moc ráda bych se ale znovu vrátila i do Thajska nebo na Kubu, kde se nám moc líbilo.

* Čím vás Kuba okouzlila?

Než jsme odjížděli, všichni nám říkali, jak jsou Kubánci smutní, nešťastní, nic nemají a nic nesmí. Nakonec ale byli mnohem usměvavější a chovali se k sobě navzájem leckdy líp než lidi u nás. Strávili jsme čtyři dny v Havaně, zbytek na Varaderu a mezitím cestovali. Spousta Kubánců mluví česky, protože u nás studovali. Vzpomínají na písničky Evy Pilarové, ale i na seriály „Nemocnice na kraji města“ nebo „Třicet případů majora Zemana“, jehož dva díly se točily na Kubě.

* Jak se na takovou rodinnou výpravu chystáte?

Nejradši jezdíme po své vlastní ose. Předem se domluvíme, co všechno chceme vidět, opatříme si nějakou knížku o té zemi, já všechno sbalím a vyrazíme. Nejsme turisti, kteří by vydrželi ležet deset dní u bazénu nebo na pláži. Obvykle si půjčíme auto a jezdíme na vlastní pěst bez průvodce.

* Patříte k svědomitým cestovatelům, kteří se před dovolenou v cizině nechávají očkovat?

Do Thajska, Jordánska nebo Egypta, kde jsem zatím byla, není žádné očkování zapotřebí. Pokud bych se ale chystala třeba do Číny nebo Indie, určitě se naočkovat nechám. Nejsem žádný hazardér.

* Vozíte s sebou i cestovní lékárničku?

Většinou ano, aspoň nějakou miniaturní. Obvykle v ní mívám něco na bolení hlavy a pár náplasti. Podle zákona schválnosti se většinou nic nestane, když ji mám s sebou. Pokud ji ale zapomenu doma, obvykle se něco přihodí. Naštěstí si zatím moc stěžovat nemůžu – jako rodina nijak zvlášť nestůněme. Snad jen na Kubě nás pořádně poštípali komáři, ale s nějakou mastičkou jsme i to celkem bez problémů zvládli.

* Takže žádný zdravotní průšvih v cizině?

Až na jeden, ale ten se stal už před takovými 25 lety, ještě za komunistů. V té době jsem dělala krasobruslení, balet a moderní gymnastiku. A ven jsem se občas dostala právě díky sportu. V italském kempu, u jezera Lago di Garde, mě při jedné takové sportovní výpravě chytil slepák, který mi doma doktoři dvakrát neúspěšně rozháněli ledem. Bylo mi strašně špatně, a tak mě kamarádi odnesli do nemocnice, kde mě lékaři rovnou odoperovali. Italsky jsem neuměla ani slovo, domluva probíhala rukama nohama, ale všichni byli zlatí, doktoři i sestřičky. Moc hodná byla i rodina paní, která se mnou ležela na pokoji.

* Jaké sporty máte ráda dnes?

Baví mě tenis, ale s manželem i se synem také rádi jezdíme na kolech a lyžujeme. V zimě se obvykle aspoň na týden vypravíme všichni na hory. Jednou jsme takhle vyrazili také do štýrských lázní a to bylo úplně úžasné. Venku zima, a když přijdete z lyžování, můžete se ponořit do horké vody a k tomu si dát dobré pití a jídlo.

* Vyrazila byste, tak jako před lety, znovu do kempu pod stan?

Klidně! Když jedeme s klukem na vodu, těžko můžeme spát v pětihvězdičkovém hotelu, v jakém jsme spali třeba teď v Egyptě. Bez problémů se ale přizpůsobím obojímu. Jednou při zájezdu s moderními gymnastkami jsme na výletní lodi dokonce spaly i v takových těch kuličkách, jaké mají v McDonaldu. Byly sice pěkně tvrdé, ale zato jsme si užily spoustu legrace.

* Máte vysněnou zem, kam byste se ještě ráda podívala?

Strašně moc mě láká Indie, obzvlášť od té doby, co jsem točila s Radimem Špačkem, který mi o ní s nadšením vyprávěl. Ale ráda bych se podívala třeba i na Jamajku, už kvůli muzice, a nebo do Číny. Manžela zase spíš lákají severské země – Norsko, Švédsko nebo Dánsko, kam já bych zrovna nemusela, ale ráda se přemůžu a pojedu s ním. Na každé cestě se dá vždycky najít něco hezkého, i když to třeba není zrovna moje vysněná destinace. Hlavně že jsme jako rodina pohromadě. Naštěstí máme všichni podobný styl cestování.

* Kam se chystáte letos o dovolené?

V červenci nás čeká týdenní plavba výletní lodí, která vyplouvá z Janova, v Itálii pak ještě týden zůstaneme a budeme cestovat. A ve druhé půlce prázdnin chceme jet do Rakouska na kola. Petr se koukne na internet a dá dohromady nějakou trasu.

* Ochutnáváte na cestách ráda i místní speciality?

Ano, ale nemusím mít všechno. Brouky jsem v Thajsku neochutnala a nijak mě nelákal ani beraní mozek, což je jordánská specialita. Ale jinak si v Itálii moc ráda dám italskou kuchyni a ve Francii francouzskou, obzvlášť sýry tam mají vynikající.

* Když si potřebujete opravdu odpočinout, kam zpravidla vyrazíte?

Vyjet kdykoli ven se mi vždycky nepodaří. Ale někdy stačí jen vlézt si do postele s hezkou knížkou. A nebo si dopřát relax u nás doma. Vřele doporučuji třeba zámek Mcely, kde jsme s manželem byli už dvakrát. Mají tu úžasnou dvojmasáž, kdy jeden masíruje vás a druhý partnera, a když si pak zajdete do restaurace na dobré jídlo, cítíte se opravdu skvěle. Je to sice finančně trochu náročnější, ale jednou za rok si člověk něco takového dopřát může. Jako Jihočeška mám ráda i jižní Čechy a líbí se mi také v Karlových Varech.

* Probleskla vám někdy hlavou myšlenka, že byste chtěla žít někde v zahraničí?

Umím si představit, že bych žila rok dva někde v cizině, kdybychom tam já nebo manžel měli práci. Ale zůstat někde natrvalo, to si moc představit nedokážu. Už proto, že oba milujeme Prahu a Čechy.

* Kdyby se daly cestovní vůně zavřít do malé krabičky, co by bylo v té vaší?

Miluju moře, a proto bych v ní určitě měla všechny vůně, které potkáte na mořské pláži. Někteří lidé litují, že nepatříme k přímořským státům, ale mě to nemrzí. Možná je dobře, že moře nemáme, aspoň si ho víc vážíme, nesedíme doma a jezdíme za ním.

Přihlásit se

AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Pro muže ve vašem okolí jste přímo neodolatelná. Nechcete-li podlehnout kvůli dlouhodobému vztahu, nebudete to mít jednoduché. Ty…
Maminka na Facebooku



Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci