[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
< první="" díl="">
* Co tě dnes nejvíc baví?
Upřímně? Sedět doma, případně ležet a koukat se na Jasmínku. Ale to jsi asi slyšet nechtěla, viď?
* Jsi optimista?
Jsem, podle mě mají optimisté snazší život a já chci dceři ukázat, že život může být krásný, když zvolíš správný úhel pohledu.
* Jak si žiješ v nové roli maminky?
Spokojeně a šťastně. Vyrovnaně možná. A něco prozradím, rozhodně bych nechtěla jen jedno dítě, vzhledem k mému věku budu ale muset docela spěchat, takže desetiletý rozdíl mezi dětmi nehrozí… Ale uvidíme, co na to partner. Asi bych to měla probrat s ním.
* Jak bys své dítě chtěla vychovat?
Aby z ní byl člověk, který bude milovat svůj život, své rodiče, svou práci. Takže asi slušného a spokojeného člověka. A jedno vím jistě už dnes. Rozhodně jí v osmnácti letech neřeknu, že je velká a plnoletá, že by se tedy s životem měla prát sama. Já budu nejspíš přesně ta máma, která jí bude stát za zády ještě v padesáti (pokud se toho dožiju), a budu jí radit, dozorovat ji a hlídat. Ne ve zlém smyslu slova, prostě proto, že být mámou je doživotní úděl, a to, že bychom měli mít děti jen na chvíli půjčené, jak tvrdí jeden psycholog, se mi ale vůbec nelíbí. Děti máme přece doživotně. To nejde říct jeden den: Mám za tebe odpovědnost a druhý: Jdi a dělej si, co chceš, jsi dospělá.
* Takže už víš, že tvoje dcera bude tanečnice, lékařka a přitom mít doktorát z jaderné fyziky? Naplánovala jsi dceři vše do posledního detailu, nebo necháš budoucnost na ní?
Nechám to na ní, svoje štěstí si musí najít sama, podle numerologického čísla dne narození ale vím, že mockrát spadne na ústa a bude si muset vše vyzkoušet na vlastní kůži, než se dostane k tomu, co jí opravdu jde. A jak jsem řekla, budu vždy stát po jejím boku i při všech karambolech.
ČTĚTE TAKÉ: Podívejte se na první školní den syna Moniky Žídkové
* Jaká by podle tebe měla být správná máma?
Chápající.
* A jaká by naopak neměla být?
Přísná, tvrdá k sobě i k dětem. Egocentrická. Být mámou neznamená já. To je jiná dimenze slova MY.
* Kojíš?
Ano. Pravidelně a chci, aby nám to s Jasmínkou alespoň půl roku vydrželo. Co bude dál, se uvidí.
* Kdy se chceš vrátit zpět do práce, nebo neřešíš takové přízemnosti a s rodinou chceš být, co to půjde?
Dohodla jsem se s TV Nova, že bych se vrátila, až mi skončí mateřská. Do práce se těším, ale po pravdě, teď si odchod od Jasmínky vůbec nedovedu představit. Je tak maličká… A mnou navíc pořád ještě cloumají hormony… Zeptej se mě za půl roku.
* Srovnáváš pocity před porodem a dnes?
To přece nejde. Předtím to byla všechno teorie, teď prožívám praxi.
* Popiš Jasmínku. Jaká je?
Krásná, šikovná, moje a celá po tatínkovi. A je milovaná. To je pro děti důležité.
* Možná je brzo, ale chtěla bys pro ni sourozence?
Přírodě neporučíš, ale chtěla bych. Uvidíme, jak se doma poradíme :-)
* Jsi šťastná?
Moc.
* Je něco, co bys chtěla vzkázat maminkám, které teď mají bříško a bojí se porodu?
Cokoli, co budete prožívat, stojí za to, protože ta odměna, kterou dostanete hned na porodním sále, vážně stojí za to. A porod není o vás, ale o tom, abyste pomohla svému dítěti na tento svět. Držím palce :-)