[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Sluch patří k nejdůležitějším lidským smyslům. Uvádí se, že až 60 % informací z okolního světa člověk získává prostřednictvím sluchu. Sluchové postižení proto může významným způsobem ovlivnit celý život - záleží na velikosti sluchové vady a době vzniku.
Pokud je sluchová vada lehčího nebo středně těžkého stupně, dá se kompenzovat sluchadly. Závažná situace nastává, pokud se dítě narodí neslyšící nebo ohluchne brzy po narození. Tyto děti se bez speciální výchovy většinou nenaučí mluvit nebo je jejich řeč špatně srozumitelná pro okolí a ke komunikaci používají náhradní mechanismy, například znakový jazyk. Od 80. let minulého století (v České republice od roku 1993) existuje možnost řešení i pro tyto děti - jde o kochleární implantaci.
Kochleární implantát je kompenzační pomůcka, která umožňuje lidem s těžkou sluchovou ztrátou znovu vnímat zvuky. Abychom mohli dětem se sluchovým postižením zajistit včasnou léčbu, je velmi důležité sluchovou vadu co nejdříve diagnostikovat. V posledních letech se začíná dělat screening sluchových vad už u novorozenců v porodnici.
Provádí se vyšetření pomocí tzv. otoakustických emisí. Vyšetření vychází z poznatku, že zdravé ucho při podráždění zvukem samo vytváří určité zvukové signály (emise), které můžeme zaznamenat citlivým přístrojem.
* Provádí se toto vyšetření ve všech porodnicích České republiky?
Zatím se provádí pouze v některých. Postupně se ale síť porodnic, v nichž je toto vyšetření možné realizovat, rozšiřuje.
* Jak se toto vyšetření provádí?
Do zvukovodu dítěte se vloží malá sonda, která vysílá zvuky a zároveň přijímá odpovědi vyšetřovaného ucha (emise). Celé vyšetření trvá několik minut, je nebolestivé.
* Mám dítě na vyšetření nějak připravit?
Jedinou podmínkou je, aby dítě neplakalo a vydrželo několik vteřin v klidu. Výhodou je, pokud dítě spí. V průběhu vyšetření může dítě pít nebo být kojeno.
* Co mám dělat, pokud toto vyšetření nebylo u mého dítěte v porodnici standardně provedeno?
V prvé řadě je možné obrátit se na svého pediatra, který dítě odešle na příslušné ORL nebo foniatrické pracoviště. Nebo se na tato pracoviště můžete objednat sami.
* Pokud emise nejsou výbavné, moje dítě neslyší?
Nemusí to ještě znamenat sluchovou vadu. Může to být tím, že ve středouší zůstane po porodu zbytek plodové vody, dítě má rýmu nebo například úzké zvukovody.
* Jak se postupuje, pokud emise v porodnici nejsou výbavné?
Dítě je pediatrem odesláno na pracoviště ORL nebo foniatrii, kde se vyšetření opakuje. V případě opakovaně nevýbavných emisí je dítě doporučeno na specializované pracoviště, které pomocí dalších objektivních vyšetřovacích metod stanoví diagnózu a eventuální stupeň sluchového postižení a doporučí příslušnou léčbu. metody vyšetření sluchu u dětí Metody vyšetření sluchu můžeme rozdělit na subjektivní, při kterých musí pacient s vyšetřujícím spolupracovat, a objektivní, které jsou na spolupráci vyšetřované osoby nezávislé. Dají se tedy použít i u malých dětí a lidí s různým postižením. Základní metodou vyšetření sluchu je sluchová zkouška jako reakce na zvukové podněty a řeč.
Zkoušku můžeme provést pro každé ucho. U spolupracujících dětí tříletých a starších vyšetřujeme sluch pomocí audiometrie. Sledujeme jejich reakce na čisté tóny (tónová audiometrie) nebo provádíme slovní audiometrii, která nám ukazuje, jak dítě rozumí řeči. Objektivní vyšetřovací metody sluchu se provádějí pomocí speciálních přístrojů u spících dětí (spánek může být navozen medikamenty nebo je dítě uvedeno do celkové anestezie).
Vyšetřujeme odpovědi různých částí nervové soustavy na zvukové podněty. Na tomto principu jsou založeny metody BERA (Brainstem Evoked Response Audiometry) a SSEP (Steady State Evoked Potentials). Tato vyšetření se provádějí na specializovaných pracovištích.
1. Vrozené OE dítě se se sluchovou vadou už narodí. Příčinou může být dědičnost nebo působení vnějšího vlivu na matku během těhotenství (užívané léky, onemocnění matky OE zarděnky, spalničky apod.).
2. Získané během života OE ohroženy jsou zejména děti nedonošené, jedinci s nízkou porodní hmotností, rizikovým porodem, s těžkou novorozeneckou žloutenkou. Rizikovým faktorem je podávání ototoxických antibiotik a cytostatik. K poškození sluchu může dojít po meningitidě, encefalitidě, úrazech hlavy nebo po dlouhodobé expozici hluku.
Podle Světové zdravotnické organizace (SZO) se osoby se sluchovým postižením dělí do následujících skupin:
1. lehká nedoslýchavost OE průměrné ztráty na audiogramu do 40 dB (pacient má problém rozumět šepotu)
2. střední nedoslýchavost OE ztráty do 55 dB (člověk má potíže rozumět normální řeči, je třeba mluvit hlasitěji)
3. středně těžké postižení sluchu OE ztráty do 70 dB (pacient má potíže i při hlasité řeči)
4. těžké postižení sluchu OE ztráty do 90 dB (pacient rozumí pouze se sluchadlem)
5. zbytky sluchu OE ztráty nad 91 dB (nerozumí řeči ani se sluchadlem)
1. U malých dětí opoždění ve vývoji řeči nebo se vývoj řeči úplně zastaví. U větších dětí špatná výslovnost. Proto by každé dítě, které je sledováno u logopeda, mělo podstoupit vyšetření sluchu.
2. Dítě nereaguje na zvuky, neplní úkoly a často žádá, aby mu byl pokyn zopakován. Nerozumí šepotu nebo hlasitým pokynům z větší vzdálenosti.
3. Při komunikaci se natáčí k mluvčímu pouze jedním uchem (známka jednostranného postižení).
4. Ve škole má potíže při diktátech, poslechových cvičeních, bývá zvýšeně a unavené nebo naopak dráždivé a neklidné. Hůř se zařazuje do kolektivu vrstevníků.
1. Dodržování správné životosprávy matky v těhotenství, dbát na přísun vitaminů a dalších potřebných látek, těhotná nemá užívat žádné léky bez pokynu lékaře.
2. Nevystavovat děti dlouhodobému a nadměrnému působení hluku. (Pozor na hlučné zvukové hračky, představují skryté nebezpečí!)
3. Dbát na správné doléčení katarů dýchacích cest a zánětů uší. Snažit se předcházet nachlazení vhodnou životosprávou, otužováním, vitaminy (ovoce, zelenina).
4. Při podezření na nedoslýchavost včas navštívit lékaře a řídit se jeho radami.
Článek vyšel v časopisu Maminka 12/2013