Maminka.czZdraví

Smog – takřka neviditelný zabiják

Martina Machová 13.  1.  2015
Bronchitidy, záněty průdušek, astma i změny DNA – to vše jsou onemocnění, která velmi negativně ovlivňuje smog. Co vlastně smog je a jak ovlivňuje zdraví našich dětí i nás samotných?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

„Malé děti, starší lidé a nemocní s chronickými dýchacími potížemi či srdečným onemocněním by se měli při pobytu venku vyvarovat zvýšené fyzické zátěže,“ slýcháme obvykle v období smogových kalamit. Pokud koncentrace škodlivin překračují limit několikanásobně, doporučují hygienici, aby maminky s kojenci a batolaty každodenní procházku raději vynechaly. Je opravdu smog tak nebezpečný a co vlastně smog je?

Smog = smoke + fog

Naprosto elementárním vysvětlením, co vlastně smog je, poskytne jeho jednoduchý jazykový rozbor. Slovo smog má anglické kořeny: anglicky se kouř řekne smoke a mlha fog, což skvěle vystihuje podstatu věci. Smog je pro běžného člověka synonymem chemicky znečištěného ovzduší, které negativně ovlivňuje nejen organismus lidí, ale i zvířat a rostlin. A jaké plyny či látky patří ve „smogovém koktejlu“ k dominantním? Jaký mají vliv na lidský organismus?

Z čeho se smog skládá

Hlavními ingrediencemi nechutného smogového koktejlu jsou: oxid siřičitý, oxid uhelnatý, oxidy dusíku a prachové částice (dále pak těkavé organické látky a přízemní ozón).

  • Oxid siřičitý bývá spojován s úporným kašlem, častými záněty průdušek, podrážděním sliznic a astmatickými problémy. Je-li vyšším koncentracím oxidu siřičitého vystaven organismus dlouhodobě, může být negativně ovlivněna krvetvorba, v nejtěžších případech hrozí i poškození plic a srdce.

  • Oxid dusíku i oxid uhelnatý jsou dráždivé látky s negativním vlivem na dýchací cesty, které přímo i nepřímo přispívají ke vzniku respiračních onemocnění. Dále se tyto plyny vyznačují schopností vázat se na krevní barvivo a zhoršovat přenos kyslíku z plic do celého těla, což s sebou přináší mnoho neblahých vlivů na organismus. Nápadná je zejména zhoršená výkonnost.

  • Polétavý prach je podle docenta Radima Šráma z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR nejrizikovější ve formě jemných prachových částic menších než 2,5 mikronu. Takto jemné částečky se dle Šráma vážou na karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky, jenž jsou dávány do souvislosti se vznikem některých onkologických onemocnění, s opakujícími se bronchitidami u předškoláků, nepříznivým vývojem těhotenství v jeho počátku a dokonce i s mužskou neplodností! S velkou pravděpodobností mohou tyto látky vyvolat negativní změny v DNA! (Aktuální informace o kvalitě ovzduší: www.chmi.cz )

Nejohroženější jsou malí i velcí astmatici, alergici, ale také kojenci a senioři

Během smogových období by se dlouhodobému a zvláště intenzivnímu pohybu venku měli vyhýbat kojenci a senioři, malí i velcí astmatici, alergici a osoby s chronickým onemocněním dýchacích cest, u nichž může smogová situace prohloubit stávající problémy a zhoršit zdravotní stav (zvýšená dušnost, zahlenění, apod.). Za extrémním odstrašující příklad lze považovat například několikaměsíční smogovou kalamitu v Londýně na přelomu let 1952 a 1953, která si vyžádala tisíce obětí!

Pozor na volné radikály

Pohyb ve znečištěném ovzduší ovlivňuje objem tzv. volných radikálů, nebezpečných látek, které se v takovém případě v organismu vytvářejí v enormním množství. „Nežádoucí volné radikály napadají membránu chránící DNA, kterou následně poškozují. Buňky s poškozenou DNA se nejsou schopny rozmnožovat a dělit, organismus je pak daleko častěji postižen mnoha civilizačními chorobami (např. artritidou, chorobami srdce, rakovinou, stařeckou demencí, Alzheimerovou chorobou, roztroušenou sklerózou,…).

Nejnovější výzkumy potvrdily souvislost mezi vyšší hladinou nežádoucích volných radikálů a 80 degenerativními onemocněními!“ tvrdí například doktorka farmacie Greta Zitková. Invaze volných radikálů též oslabuje imunitní systém, proto je důležité vliv těchto nebezpečných látek na organismus dětí i dospělých eliminovat.

Jedním z pomocníků mohou být i tzv. antioxidanty, jenž je vhodné během smogového období zařazovat do stravy ve větším množství. Mezi nejvýznamnější antioxidanty patří vitamíny A, E, C, B2, B15. Dále též selen, zinek a mangan. Stále populárnější jsou i některé bioflavonoidy (např. resveratrol v červeném vínu), určité typy tříslovin (z čajovníku čínského) a enzymy (např. koenzym Q10).

Potraviny bohaté na antioxidanty: modré hrozny (ideálně s barevnou dužinou), ostružiny, borůvky, maliny, černé jeřabiny, česnek, rajčata, brokolice, mrkev, čaj (zelený, bílý, žlutý i černý), rybí tuk, kvalitní krůtí maso, losos a pro dospělé i červené víno

Témata: Zdraví, Jemný prach, Karcinogen, Alzheimer, Volný radikál, Nejtěžší případ, Zabiják, Polétavý prach, Civilizační choroba, Krevní barvivo, Akademie věd ČR, Neblahý vliv, Krůtí maso, Invaze, Smog, Oxid siřičitý, Tříslo, TAK, Krvetvorba, Respirační onemocnění, Červené víno, Hlavní ingredience, Stařec, Smogová situace, Zahlenění, Zdraví na Heureka.cz