reklama

SOS dětské vesničky hledají nové matky – pěstounky

Toužíte po naplnění mateřství? Umíte lásku dávat i přijímat? Nyní máte příležitost změnit život nejen sobě, ale také dětem, které nemají možnost vyrůstat v láskyplném rodinném prostředí.

Sdružení SOS dětských vesniček se snaží vytvořit domov dětem, o které se jejich biologičtí rodiče z různých důvodů nemohou nebo nechtějí starat. Abychom toto poslání mohli naplňovat, obracíme se na Vás. Hledáme ženy, které chtějí věnovat opuštěným dětem svou lásku a péči a stát se jejich náhradní maminkou - pěstounkou! Přijímáme ženy do všech tří vesniček v Karlových Varech, Brně i Chvalčově.

Kdo se může stát matkou – pěstounkou? Hledáme ženy mezi 25 – 45-ti lety, morálně bezúhonné, svobodné, rozvedené nebo ovdovělé. Ženy připravené na mateřství i na život v SOS dětské vesničce, kde vychovají alespoň jednu generaci dětí. Jedním z hlavních předpokladů pěstounské péče je vedle schopnosti vytvářet pozitivní vztahy, nadhledu a smyslu pro humor samozřejmě i dobrá fyzická a duševní kondice. Do SOS dětské vesničky přijímáme také manželské páry s vlastními či přijatými dětmi, příp. bezdětné, které by rády rozšířily svou rodinu.

Práce matky – pěstounky je standardním zaměstnáním s nárokem na dovolenou, platem a sociálním zajištěním. Našim matkám – pěstounkám nabízíme zázemí, příležitost k naplnění mateřského poslání, teoretickou i praktickou přípravu pro povolání SOS matky – pěstounky a v neposlední řadě i odbornou pomoc a podporu ředitele vesničky, pedagogicko-psychologického týmu i rodinných asistentek.

SOS dětské vesničky u nás

Cesta ke vzniku SOS dětských vesniček v Československu byla poměrně trnitá. Ač celosvětové hnutí začalo v Rakousku už v polovině čtyřicátých let, jako reakce na množství válečných sirotků a vdov, naše země si na veřejnou diskusi o potřebě znovuobnovení pěstounské péče musela počkat až do let šedesátých.

V důsledku uvolnění cenzurních tlaků se začala vést širší veřejná diskuse o dopadech institualizované výchovy na děti, vyrůstajících ve státních ústavech. Pěstounská péče byla v šedesátých letech, s výjimkou příbuzenské, zrušena. Opuštěné děti byly umisťovány do různých typů zařízení dle věku, často proto měnily prostředí a různě staří sourozenci zpravidla nemohli vyrůstat spolu. Ústavní výchova se vyznačovala dlouhodobě nedostatečným uspokojováním některých základních psychických potřeb převážně v emocionální rovině. Tento deficit vedl k citovému strádání, jehož následky se projevovaly nejen v oblasti sociálního začleňování, ale i v celé životní orientaci. Iniciátory diskuse na toto téma se stali význační dětští lékaři a psychologové Zdeněk Matějček, Josef Langmeier a Jiří Dunovský.

Tlak laické i odborné veřejnosti nakonec vedl k úspěchu – v roce 1964 vešel v platnost zákon číslo 94 o rodině, který definuje preferenci rodinné péče před ústavní. O pět let později je založeno Sdružení přátel SOS dětských vesniček, kladoucí si za cíle vybudovat SOS dětské vesničky ve všech krajích Československa.

V letech sedmdesátých ale přituhuje – Sdružení je zrušeno, SOS dětské vesničky přechází na kraje a jejich existence byla zachována jen díky práci matek – pěstounek.
Se změnou politických poměrů u nás se nese i znovuobnovení zájmu o SOS vesničky. V roce 2003 je otevřena vesnička v Brně Medlánkách a zároveň začíná v Brně fungovat komunita mládeže pro dospívající mladé lidi z Chvalčova.

SOS dětské vesničky jsou vystaveny na přesvědčení, že každé dítě patří do rodiny. Ve vesničkách vyrůstají sourozenecké skupiny i jednotlivci v sociálně i kulturně orientované mladé lidi, kterým byla poskytnuta šance na rovnoprávný život ve společnosti. SOS vesnička dětem v první řadě poskytuje lásku a zázemí, tedy hodnoty, bez kterých si mnozí z nás život vůbec nedokážou představit.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Máločemu se umíte upřímně zasmát, skrze Lunu to odpoledne neuděláte ani kvůli klientům. Jste sice výmluvné, ale dost kritické, takže si…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama