reklama

Štěstí ze zkumavky: Znáte dobře rizika umělého oplodnění?

Protože plodnost českých párů stále klesá, řešením pro řadu z nich je umělé oplodnění. Jaká skrývá rizika?

S plodností na tom nejsme nejlépe. Souvisí to mimo jiné s tím, že české ženy a muži stále častěji odsouvají rodičovství do let, kdy jejich matky a otcové pomýšleli na vnoučata.

Na vině může být také dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce od časné puberty až do věku po třicítce – mnoho žen vysadí prášky třeba po patnácti letech a očekávají, že za měsíc budou těhotné.

Zatímco před dvaceti lety ženy rodily průměrně v 25 letech, v roce 2000 se průměrný věk rodiček posunul na 27 let a nyní je většina novopečených matek ve věku okolo třicítky a výjimkou nejsou ani prvorodičky po čtyřicítce.

Neplodnost a IVF | Web Ulékaře.cz

Přečtěte si také: 6 faktorů, které ovlivňují úspěch umělého oplodnění

Kdo za to může?

Z fyziologického hlediska prudce klesá plodnost žen po 35. roce a po čtyřicítce je otěhotnění spíše nepravděpodobné. Je to ovšem velmi individuální, takže některé ženy otěhotní na první pokus i ve čtyřiceti, jiné mají s početím potíže už po třicítce.

U mužů sice věk nehraje tak dramatickou roli jako u žen, u nich ovšem plodnost v poslední době zásadně klesá ve všech věkových kategoriích. Hlavní podíl na neplodnosti páru tak v posledních letech nemají ženy, ale spíše muži. Ti mohou mít tyto problémy vrozené, mnohem častěji je ale jejich neplodnost získaná, ať už jsou na vině prodělané choroby nebo úrazy, či špatný životní styl plný stresu, tabáku, alkoholu a života ve znečištěném životním prostředí. Kromě toho není neplodnost úplně probádanou oblastí, takže je velmi pravděpodobné, že všechny její příčiny ještě neznáme.

Riziko vad je stejné

Naštěstí lékařská věda pokročila, takže dvojice, kterým příroda nechce čápa poslat, se dnes mohou obrátit na specializovaná pracoviště, kde jim ve většině případů dokážou pomoci.

Jestliže jste právě počali své miminko za pomoci některého z center asistované reprodukce, zřejmě jste velmi šťastní. Možná vám ale také vrtá hlavou, jestli tento způsob početí dítěte není rizikový. Mají lidé, kteří se stali rodiči poněkud komplikovanou cestou, větší důvod k obavám než lidé, kteří počali přirozeně? „Riziko všech vrozených vývojových vad, včetně nevýznamných, u dětí po IVF je podle dosud provedených studií stejné jako v běžné populaci, a to asi 3 %,“ uklidňuje rodiče doktorka Marcela Kosařová z centra asistované reprodukce Pronatal.

Než otěhotníte | Neplodnost a IVF

9 důvodů, proč se vám nedaří otěhotnět

Jedno, nebo dvě?

Rizikové ale může být následující těhotenství. „Vzhledem k tomu, že se často přenáší více než jedno embryo, zvyšuje se u pacientek podstupujících umělé oplodnění počet vícečetných těhotenství. U nich obecně je vyšší výskyt vrozených vývojových vad, narození dětí s nízkou porodní váhou a podobně, ať už se jedná o spontánní graviditu, nebo těhotenství po IVF. Proto je celosvětově cílem lékařů pracujících v oboru reprodukční medicíny přenášet v jednom cyklu jedno embryo, a úsilí embryologů směřuje k vývoji metod umožňujících výběr toho nejkvalitnějšího embrya, které po přenosu do dělohy bude mít vysokou šanci na zahnízdění a vyroste z něj zdravé dítě,“ vysvětluje doktorka Kosařová.

Hrozí potrat?

Pokud už se neplodnému páru podaří dočkat zdravého embrya v děloze ženy, nejvíce se samozřejmě bojí nenadálého konce gravidity. Má k těmto obavám důvod? „U dětí narozených z jednočetných těhotenství po IVF ve srovnání se spontánně počatými dětmi byl zaznamenán lehce zvýšený počet dětí předčasně narozených nebo s nízkou porodní váhou. Počet potratů u žen, které počaly v IVF cyklu po tzv. čerstvém přenosu jednoho embrya, je srovnatelný se ženami, které otěhotněly spontánně (jde asi o 12 až 15 %). Procento potrácejících žen však stoupá s věkem ženy. Mírně se zvyšuje riziko potratu po přenosu zamražených embryí,“ uvádí RNDr. Kosařová.

Co vás štěká

Jedním ze způsobů, jak zabránit nepříjemným překvapením, jsou speciální vyšetření, která centra asistované reprodukce nabízejí. „Pár s poruchou plodnosti na začátku léčby podstupuje řadu testů, jejichž cílem je zjistit příčinu tohoto stavu. Metody, jako je intervenční sonografie, endoskopie či reprodukční chirurgie, jsou v našem zařízení používány pro optimální výsledek léčebné péče.

Vyšetření spermiogramu je základní vyšetření, které podstoupí muž na začátku léčby, jelikož poruchy tvorby spermií, projevující se jako snížení jejich počtu, pohyblivosti a kvality, jsou stále častější příčinou problémů s otěhotněním,“ popisuje to, co příchozí páry čeká, doktorka Kosařová.

Neplodnost a IVF | Časopis Moje zdraví

IVF: Začátek života po umělém oplodnění

Jaký máte karyotyp?

Protože léčba neplodnosti je vždy záležitostí obou partnerů, je součástí léčebného procesu i genetická konzultace, při níž mohou být odhaleny některé dosud neznámé genetické příčiny neplodnosti. K tomu je potřeba vyšetřit karyotyp, což je soubor všech chromozomů v jádře buňky. „Klinický genetik může doporučit vyšetření karyotypu obou partnerů. Tím se vyloučí případné chromozomální přestavby, které mohou snižovat šanci na otěhotnění a jsou častou příčinou opakovaného potrácení. Další genetickou příčinou neplodnosti může být mutace v genu pro bílkovinu CFTR, která je součástí buněčných membrán a zabezpečuje hospodaření buněk se sodíkovými ionty.

Závažné mutace v genu pro CFTR těžce poškozují strukturu bílkoviny a jsou příčinou cystické fibrózy – nejčastější autozomálně recesivní dědičné choroby. Méně závažné mutace v genu pro CFTR mohou způsobovat mimo jiné vyšší hustotu hlenu na povrchu sliznic v reprodukčních orgánech. U mužů může být určitá kombinace mutací příčinou vývojové vady, kdy chybí oba chámovody. Chybění jednoho nebo obou chámovodů je zjistitelné urologickým vyšetřením,“ objasňuje genetička.

Když chybí spermie

Pokud se v ejakulátu nenacházejí žádné spermie – tento stav se nazývá azoospermie –, je možným řešením operativní získání spermií mikrochirurgickými výkony na nadvarleti a varleti. V pražském Pronatalu trvale spolupracují s odborníky z Urologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, což umožňuje řešit problémy s plodností i pacientům po poranění míchy. „Naše zařízení nabízí rovněž imunologické vyšetření, protože neplodnost může být někdy zapříčiněna imunologickými faktory,“ dodává doktorka Kosařová.

S genetickou zátěží

Rezignovat na sen o rodičovství dnes nemusejí ani partneři, v jejichž rodinách se vyskytuje některé genetické onemocnění nebo kterým se v minulosti již narodilo postižené dítě – často jde o cystickou fibrózu.

„V těchto rodinách není výjimkou, že žena několikrát spontánně otěhotní, ale následně podstoupí několik potratů, když se předtím prenatálním vyšetřením zjistí postižení plodu. Toto je samozřejmě pro rodinu a pro ženu zvlášť vždy velká psychická i fyzická zátěž.“

„Alternativou je preimplantační genetická diagnostika. Jedná se o metodu, kdy se z embrya 3 až 5 dnů po oplodnění šetrně odebere jedna jediná buňka a ta se vyšetří. Tato metoda je vždy spojena s oplodněním in vitro, i v případech, kdy pár nemá s otěhotněním potíže. V naší genetické laboratoři se buňka odebraná z embrya vyšetří molekulárně genetickými metodami na přítomnost mutace a k přenosu do dělohy se doporučí pouze embrya zdravá,“ vysvětluje genetička.

Vyšetření na míru

Preimplantační diagnostika, tedy vyšetření embrya před jeho zavedením do dělohy, je efektivní u tzv. monogenních chorob, u nichž je prokazatelné, že příčinou takové nemoci je známá mutace v jednom konkrétním genu. Takových monogenních chorob je známo přes šest tisíc. Vyšetření je prováděno vždy na základě medicínského doporučení a předchází mu genetické testování rodičů a případně i dalších příbuzných. Tím je zajištěno, že vyšetřovací metoda je připravena konkrétní rodině na míru.

To je samozřejmě časově i finančně náročné, ale zdravotní pojišťovny většinu těchto nákladů hradí. Navíc fakt, že toto vyšetření zabrání narození nemocného dítěte s chorobou, která mu kvůli genetické zátěži hrozí, a zastaví předávání nemocného genu z generace na generaci, lze penězi jen těžko vyčíslit.

I po takovém vyšetření se ale doporučuje provést v následném těhotenství ještě analýzu choriových klků plodu nebo amniocentézu, aby byl výsledek vyšetření ověřen a vyloučily se eventuální další vady.

Dárcovství je bezpečné

Vyšetření karyotypu a mutací v genu pro CFTR spermií a vajíček od dárců a dárkyň je nařízeno zákonem, proto se provádí vždy. Daru od neznámého dobrodince v podobě zárodečné buňky se tak obávat nemusíte. Tato vyšetření se dělají proto, že asi každý 25. člověk je přenašečem mutace, ale často o tom neví, protože se nemoc neprojeví u lidí, kteří mají jednu kopii genu normální a jednu zmutovanou.

„K tomu, aby se onemocnění, v tomto případě cystická fibróza, projevilo, je nutné, aby dítě zdědilo od každého rodiče jednu mutovanou alelu. Tím, že jsou z dárcovství vyloučeni dárci buněk, kteří přenášejí jednu mutovanou kopii, se eliminuje riziko narození dítěte s touto nemocí. Uvažuje se také o zavedení povinného testování dárců buněk na přenašečství některých dalších recesivních chorob, například svalovou muskulární atrofii. Zákon dále přikazuje vyšetření dárců na některé sexuálně přenosné choroby, jako je HBV, HCV, původce syfilis – Treponema pallidum, HIV a chlamydie,“ říká doktorka Kosařová.

Všechno má svá rizika

Před zavedením embrya do dělohy je možné provést také tzv. preimplantační genetický screening aneuploidií – genových mutací, kdy v buňkách chybí nebo přebývá některý chromozom, což je spojeno s postižením dítěte. Je zde ovšem jedno ALE. „Nejnovější metody, například technologie pracující s DNA mikročipy, poskytnou informaci o všech 23 párech chromozomů, které má každý z nás v každé buňce svého těla.

U embrya však vyšetříme jen jednu buňku, která může, ale nemusí být obrazem celého embrya. Geneticky normální embryo se nemusí dobře vyvíjet, naopak krásné a kvalitní embryo může být po genetickém vyšetření jedné buňky označeno jako abnormální, a přitom abnormální byla jen ta jediná vyšetřená buňka a ostatní buňky embrya mají všechny chromozomy ve správném počtu. To jsou rizika, která musí být brána v potaz při interpretaci výsledků a na která jsou samozřejmě upozorňováni i pacienti.“

Zdraví bez záruky

Především je ale třeba si uvědomit, že žádné vyšetření nemůže zaručit narození naprosto zdravého dítěte, což je dáno složitostí naší biologické podstaty, našimi neúplnými znalostmi zákonitostí vývoje nového jedince a také působením vnějších vlivů. Preimplantační vyšetření embryí může vyřešit jen omezený počet rizikových faktorů, například zmiňované monogenní choroby, chromozomální přestavby nebo aneuploidie. „Člověk je stále součástí přírody, která hraje se svými pravidly, a týmy vědců se je snaží odhalit a podmanit. Narození zdravého dítěte je velký zázrak, za který by měli být rodiče vděční,“ uzavírá RNDr. Kosařová.

Článek vyšel v časopisu Maminka 11/2013

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

reklama
Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Dnes určitě nechtějte přehánět nic pracovního. Včerejší večer vám poměrně pomohl, dnes ale zase skrze Lunu máte docela špatnou náladu,…
Maminka na Facebooku


reklama

Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci


reklama