Syn se převléká za děvče. Mám se bát?

Místo aby si hrál s autíčky a motorkami, hraje si s holkami na princezny. Miluje převlékání do holčičích šatiček, maminčiny boty a šminky. Je to důvod k obavám?

Jindra pracuje přes 20 let jako učitelka v mateřské školce, má dva dospívající syny a spokojenou rodinu. Jako učitelka nedávno řešila poněkud nestandardní situaci, kdy ji maminka malého chlapce kategoricky žádala, ať již v žádném případě jejímu synovi nedovoluje, oblékat se při hře jako děvče.

Mám doma podivína?

Ve školce mají totiž mezi holčičkami velmi oblíbenou„krámovací krabici“ plnou látek, šátků a šatů „pro princezny“. Synek nespokojené maminky si často s holčičkami nadšeně hrával, rád se převlékal za princezny a často tak vítal maminku, když přicházela – měl prostě radost a chtěl se pochlubit. Vzhledem k tomu, že si Jindra podobným obdobím prošla se svým starším synem, měla o problematice hodně informací, byla tolerantní, chápavá a neměla předsudky. (I když se i ona jako matka přirozeně obávala, zda se v jejím synkovi neskrývá dívka uvězněná v mužském těle.)

Zatímco na homosexuály už nekouká většinová společnost skrz prsty a obvykle chápe, že si svou sexuální orientaci přinesli na svět, transsexuálové jsou vnímaní jako podivínští exhibicionisté a jejich osobní život nebývá jednoduchý. Jindry syn však ze svého holčičího období vyrostl a Jindra tak mohla díky svým osobním i profesním zkušenostem mamince chlapce fundovaně poradit.

Zakázat, nebo povolit?

Britská psycholožka Alison Soutter na základě svých 15 let trvajících výzkumů chlapců s poruchou pohlavní identity tvrdí že: „…přání být děvčetem – oblékat se jako děvče a dělat to, co se běžně považuje za holčičí činnost – je mezi malými chlapci poměrně běžné.“ Dle psycholožky jde ve většině případů spíše o zpoždění ve vývoji, nebo aktuální zálibu, než o trvalou poruchu.

V knize Výchova kluků od skvělého australského psychologa Steve Biddulpha se o chlapcích s touhou převlékat se za děvčata a napodobovat typicky dívčí chování píše: „Rodiče by k němu měli přistupovat shovívavě a měli by se postarat o to, aby se chlapec nestal terčem posměchu.“

A Biddulph dále upozorňuje: „Chlapecká touha být děvčetem naráží na značný tlak vrstevníků, takže toto přání je zřejmě skutečně silné. Pro dítě je kruté, když ho musí potlačovat, a pravděpodobně to v něm vyvolává značné napětí.“ Dle psycholožky Alison Soutter je dokonce možné, že zákazy a restrikce jeho touhu ještě vystupňují.

Potřebují pochopení

Pokud se zdá, že chlapec ze své jinakosti nevyroste, je velmi důležité, aby si byl jistý pochopením, přijetím a láskou rodičů. „…posměch je velmi bolestným zážitkem a může vést k dalším problémům, chlapci s poruchou pohlavní identity potřebují pomoc a ochranu,“ zdůrazňuje psycholog a autor mnoha knih o výchově Steve Biddulph.

Biddulph v takových případech velmi doporučuje, aby rodiče pečlivě vybírali školu, kam bude chlapec chodit. Spíše než velké státní školy, kde často bují šikana, doporučuje vybrat menší „alternativní“ školy s osobnějším přístupem a větší tolerancí k odlišnostem jednotlivců. Chlapce je důležité (klidně s pomocí psychologa) vést k tomu, aby se uměl případnému posměchu bránit a uměl se s ním vnitřně vyrovnat, což není pro dítě i dospívajícího vůbec jednoduché!

Zapojte tatínka

Ale zpět k příběhu učitelky Jindry; empatická pedagožka maminku velmi uklidnila a v duchu názorů odborníků doporučila, aby matka chlapci v jeho hrách nebránila. Velmi negativní (až agresivní) postoj otce, který si své názory naprosto nenechá vymluvit, navrhla řešit tak, že se maminka s chlapcem domluví, že ve školce si může užít „holčičích her“, co hrdlo ráčí a doma na něj naopak budou čekat autíčka, motorky, lego... A hlavně angažovaný tatínek, který mu ukáže, že mužský svět nestojí na kritizování zdánlivých chyb a nedostatků z bezpečí gauče – ale v tvůrčí a kreativní hře, ať již s legem nebo s tátou na rybách či hřišti.

Zajímavý je v těchto souvislostech postřeh psycholožky Alison Soutter, která si při svých pozorováních všimla, že silnější sklony k těmto hrám měli chlapci z rodin, kde otec plnil svou roli velmi pasivně, například z důvodů hendikepu či těžké nemoci.

Přidat příspěvek Nejnovější komentáře

Přihlásit se


AKTUÁLNÍ HOROSKOP

Obáváte se možná, že by se krize mohla podepsat na vašich finančních možnostech? Raději si to nechte pro sebe a svůj strach neříkejte…
Maminka na Facebooku



Výpočet data porodu


Spočítejte si ovulaci