Rodičovství je nádherné a neopakovatelné, zároveň však představuje jednu z nejvíce zátěžových situací v životě člověka. Většina z nás ale stejně nakonec udělá krok do neznáma a tu sladkou zátěž přijme, ovšem sem tam se najdou muži, pro které je jejich osobní pohodlí nade vše.

A si před dvěma lety uspořádal německý Gewis Institut průzkum, na základě kterého bylo zjištěno, že u většiny mužů i žen hraje rozhodující roli při výběru a hledání partnera touha po dětech a vztah k nim. Alespoň na nějakou dobu se tak rozptýlily obavy, že lidstvo rezignovalo na rozmnožování a věnuje se výhradně kariéře nebo svobodnému cestování po všech koutech zeměkoule. Pokud se ovšem podíváme na jiná čísla a výzkumy, bohužel zjistíme, že dlouhodobý trend tak optimistický zdaleka není. Těhotenství se odkládá do pozdějšího věku, mění se žebříček hodnot (ty klasické rodinné se nezadržitelně propadají stále níž a níž) a globální ekonomická nestabilita situaci také příliš neprospívá.

A teď si představte, že vy ženy tohle všechno překonáte, rozhodnete se to risknout, koupíte si drahé sexy prádlo a se svým vyvoleným panem Úžasným si budete chtít splnit svůj sen a biologické poslání – přivést na svět dítě. A on? Zděšeně a téměř znechuceně vám sdělí, že on ale žádné dítě nechce, nikdy nechtěl a s největší pravděpodobností ani chtít nebude.

Důvody závažné a oprávněné

Pravdou je, že ne všechny důvody stojící v pozadí odmítavého mužského postoje musí být banální a nezbytně svědčící pro jeho sobectví a pohodlnost. Pokud je mu čerstvých osmnáct let, nebo nemá na účtu ani korunu, jsou jeho strachy oprávněné a jeho přístup dokonce zodpovědný s ohledem na budoucnost všech zúčastněných.

Také v případě nepříznivého zdravotního stavu jsou obavy z rodičovství pochopitelné, a to především v případě podezření na genetickou zátěž, která by se mohla přenést na případného potomka. Z psychologického hlediska se potom často jedná o pochybnosti, zda muž zvládne být „dobrým rodičem“.

Ten není definován jen dostatkem volného času, pozornosti a financemi, ale v dnešní době bohužel nesmyslně také činy a úspěchy dítěte. Pro některé otce je totiž nepředstavitelné, že by zrovna jejich potomek nebyl v širokém dalekém kraji prvním, kdo začne mluvit, posadí se na nočník nebo se sám nají.

V těchto případech může docela efektivně pomoci odborník, např. stanovením rizika genetické zátěže či terapií zaměřenou na povinnost „být nejlepším rodičem na světě“.

Příliš velký narcis

Mnohdy však ani odborná pomoc příliš nepomůže, a to v případech, kdy partneři v podstatě ani dítě nepotřebují, protože muž jeho roli spolehlivě zastane svou nezralostí, rozmazleností a nezodpovědností. Právě taková je skupina mužů, kteří obvykle odmítají přivést na svět dítě, a ve svých výmluvách si pomáhají filozofickými moudry typu: „Do dnešního špatného světa si žádné dítě nezaslouží přijít.“ Časté je také zaklínadlo „Ještě nejsem na dítě připravený“, které poměrně spolehlivě signalizuje, že takový muž nebude připravený nikdy.

Za těmito postoji může být stejně dobře strach a úzkost ze selhání v rodičovské roli, jako skutečná osobnostní nezralost. Muž se domnívá, že přijde o svou osobní svobodu, že bude muset změnit své návyky a žena s ním přestane sexuálně žít. V některých případech také může dítě ve svých představách považovat za soupeře, se kterým se bude muset dělit o pozornost partnerky, o její ňadra a o svůj volný čas. Egocentrismus a narcismus takových mužů jim ani nedovoluje představit si, co všechno mohou otcovstvím získat, protože myslí neustále jen na sebe a na své případné ztráty.

I dnes existuje také skupina mužů, která poněkud zamrzla na historickém kontextu královské rodiny, a sžírá ji obava, zda jejich potenciální dítě bude mít „to správné pohlaví“. Pro muže typu „macho“ je absence syna natolik nepřijatelná, že raději zůstane bludným rytířem plenícím ženská lůna podle náhodného výběru a bez dalších závazků.

Ještě nejsem připraven

Nezkoušejte žádné triky

Pokud si nejste jistá, zda váš partner chce dítě, nezbývá vám nic jiného, než se na to zeptat. Část jeho postojů jste jistě už zjistila z různých narážek, útržků rozhovorů nebo z jeho chování k malým dětem ve vašem okolí.

Jestli však uvažujete o společném soužití a vaše biologické hodiny tikají, potřebujete poměrně přesně vědět, na čem jste. Je to sice kruté, ale jestliže jeho plány do budoucna dítě v žádném případě nezahrnují, budete se asi muset poohlédnout po jiném partnerovi. Rozhodování by vám měla usnadnit skutečnost, že s tímhle byste s velkou pravděpodobností stejně šťastná nebyla. V každém případě se vyvarujte triků a úskoků! Naivní víra, že narození dítěte ho třeba změní, je skutečně jen iluzí (případně se může ještě změnit k horšímu). Záměrné vynechání antikoncepce patří k nejhorším možným nápadům, dítě jako řešení problémů rozhodně nefunguje. Muž musí dítě sám chtít, a pokud to tak není a nezabírá ani volání přírody, vy sama nic nezmůžete. Proto si předem vyjasněte, co právě od tohoto vztahu oba očekáváte, co vám může nabídnout a jaké jsou vaše společné plány do budoucna.

Připravit se nelze

Rodičovství není maturita, takže ať už si přečtete kolik knih chcete a budete své obavy konzultovat s celým zástupem příbuzných a známých, stejně se na něj nemůžete dostatečně připravit. To má i své výhody, protože kdybychom přesně věděli, do čeho jdeme, lidstvo by pravděpodobně vyhynulo. Pochybnosti jsou tedy namístě a jsou zcela přirozené, ale ve zdravém vývoji a přiměřeně zdravé psychice by nakonec mělo převládnout přání a rozhodnutí vychovávat dítě, vidět ho růst a starat se o něj. Odvěká touha po smyslu života právě v tomto přesahu do budoucnosti nachází svou odpověď, protože jinak se dříve nebo později rozhostí v duších a srdcích i těch největších odpůrců potomstva prázdno. Pravda, málokdy to přiznají a na vaše přízemní starosti s přebalováním, virózou a prvními zoubky budou reagovat mírně samolibým a přehlíživým úsměvem, ale vězte, že na správné cestě jste vy, nikoli oni.

Zajímavé je, že muži, kteří odmítají mít dítě, většinou nemají problémy s početím, a je přitom tolik zoufalých párů, kterým se nedaří otěhotnět ze zdravotních důvodů. Příroda není spravedlivá. Je ovšem možné, že malé procento mužů navenek odmítá mít dítě právě proto, že ho mít nemůže, nebo preventivně ze strachu z této situace.

Kdy nebýt otcem

O dnešní společnosti se někdy hovoří jako o „společnosti bez otců“. Znamená to, že tátové jsou všude jinde, jen ne se svými dětmi. Jsou v práci, s kamarády, s milenkami, nebo rozvedení. Nefungují jako vzory pro své děti, ani jako zástupci mužského světa, což děti ve vývoji zákonitě výrazně ochuzuje. Potíž je v tom, že základ mateřství je především instinktivní, kdežto otcovství je více kulturně-společenský produkt, je to projev záměru a vůle. To předpokládá přijetí zodpovědnosti nejen za svůj vlastní život, ale do velké míry i za život dalších členů nové rodiny. A tady tučné konto, svaly z posilovny ani gel ve vlasech nepomohou.

Pravda je, že existují snad dvě výjimky, kdy je lepší otcem vědomě nebýt a otcovskou roli si nevybrat. Je-li muž opravdu skálopevně přesvědčen, že se na takový životní úkol nehodí a o dítě by se vůbec nestaral, potom ať ho skutečně raději nemá (takový partner ale není příliš vhodný ani pro společné soužití a pro sňatek). A někdy je také lepší, když muž děti nechce, než když je chce za každou cenu jako důkaz svého mužství ve věku, který otcovství již rozhodně nepřísluší. Módní vlna mediálně známých otců v důchodovém věku je ale již poněkud jiná kapitola, i když rozehrává stejnou strunu nezodpovědnosti a sebestřednosti jako u mužů, kteří dítě jednoduše nechtějí kvůli obavám ze ztráty své osobní svobody.

OTCOVSTVÍ JE VOLBA

* Na rodičovství nikdy není ta vhodná, správná nebo ideální doba, je proto zbytečné na ni čekat.

* Obavy a strach z rodičovství jsou přirozené a na tuto roli lidé od jistého věku chtějí na svět přivést dítě. Stejně tak je ale přirozené, že se nejde spolehlivě připravit.

* Triky a úskoky (např. plánované selhání antikoncepce) šťastného rodičovství a partnerství nedočkáte. Celou situaci jen zhorší.

* Ověřte si předem, jaký má váš partner postoj k dětem a zda s nimi spojuje svou budoucnost.

* Mnohdy mohou pomoci odborníci, otcovstvím se aktivně zkušení psychoterapeuti. Zabývá Liga otevřených mužů (LOM)

* Existují webové stránky pro tatínky, například digitální průvodce Budu tátou www.tatadoma.cz, www.projectdad.net i na www.ilom.cz